Guia de conversação

pt justificar alguma coisa 2   »   hy giving reasons 2

76 [setenta e seis]

justificar alguma coisa 2

justificar alguma coisa 2

76 [յոթանասունվեց]

76 [yot’anasunvets’]

giving reasons 2

[inch’ vor ban himnavorel 2]

Escolha como deseja ver a tradução:   
Português (PT) Arménio Tocar mais
Porque é que não vieste? Ի-չ--- -ե---եկե-: Ինչու՞ չեիր եկել: Ի-չ-ւ- չ-ի- ե-ե-: ----------------- Ինչու՞ չեիր եկել: 0
I-c-------’--i---ek-l Inch’u՞ ch’yeir yekel I-c-’-՞ c-’-e-r y-k-l --------------------- Inch’u՞ ch’yeir yekel
Eu estava doente. Ե----վ--- էի: Ես հիվանդ էի: Ե- հ-վ-ն- է-: ------------- Ես հիվանդ էի: 0
Ye--h-van- -i Yes hivand ei Y-s h-v-n- e- ------------- Yes hivand ei
Eu não vim porque estava doente. Ես--ե---կե-,------ետև-ե- հի-ան--է-: Ես չեի եկել, որովհետև ես հիվանդ էի: Ե- չ-ի ե-ե-, ո-ո-հ-տ- ե- հ-վ-ն- է-: ----------------------------------- Ես չեի եկել, որովհետև ես հիվանդ էի: 0
Yes----y-i yeke----------t---ye--h-va-- ei Yes ch’yei yekel, vorovhetev yes hivand ei Y-s c-’-e- y-k-l- v-r-v-e-e- y-s h-v-n- e- ------------------------------------------ Yes ch’yei yekel, vorovhetev yes hivand ei
Porque é que ela não veio? Ինչ-ւ՞ --ր -- ----: Ինչու՞ չէր նա եկել: Ի-չ-ւ- չ-ր ն- ե-ե-: ------------------- Ինչու՞ չէր նա եկել: 0
I-c-’-- -h’er-n--y-k-l Inch’u՞ ch’er na yekel I-c-’-՞ c-’-r n- y-k-l ---------------------- Inch’u՞ ch’er na yekel
Ela estava cansada. Ն---ո-ն-- է-: Նա հոգնած էր: Ն- հ-գ-ա- է-: ------------- Նա հոգնած էր: 0
N- -o-na-s-er Na hognats er N- h-g-a-s e- ------------- Na hognats er
Ela não veio porque estava cansada. Ն---էր ե--լ,-ո-ո-հե---ն--հ-գ--- է-: Նա չէր եկել, որովհետև նա հոգնած էր: Ն- չ-ր ե-ե-, ո-ո-հ-տ- ն- հ-գ-ա- է-: ----------------------------------- Նա չէր եկել, որովհետև նա հոգնած էր: 0
Na --’er-y-k-l, vor-v-ete- n----g-a-s--r Na ch’er yekel, vorovhetev na hognats er N- c-’-r y-k-l- v-r-v-e-e- n- h-g-a-s e- ---------------------------------------- Na ch’er yekel, vorovhetev na hognats er
Porque é que ele não veio? Ինչ-ւ------նա-ե-ել: Ինչու՞ չէր նա եկել: Ի-չ-ւ- չ-ր ն- ե-ե-: ------------------- Ինչու՞ չէր նա եկել: 0
I-c-’-՞ -h’e--n--y-k-l Inch’u՞ ch’er na yekel I-c-’-՞ c-’-r n- y-k-l ---------------------- Inch’u՞ ch’er na yekel
Ele não estava com vontade. Նա --ճ-ւ-- չո---ր: Նա հաճույք չուներ: Ն- հ-ճ-ւ-ք չ-ւ-ե-: ------------------ Նա հաճույք չուներ: 0
Na -a---y-- ch-uner Na hachuyk’ ch’uner N- h-c-u-k- c-’-n-r ------------------- Na hachuyk’ ch’uner
Ele não veio porque não estava com vontade. Նա-չէր ե--լ, -ր---հ-տ--ն--հաճու-----ւն--: Նա չէր եկել, որովեհետև նա հաճույք չուներ: Ն- չ-ր ե-ե-, ո-ո-ե-ե-և ն- հ-ճ-ւ-ք չ-ւ-ե-: ----------------------------------------- Նա չէր եկել, որովեհետև նա հաճույք չուներ: 0
Na -h--r--------v-r-ve-e--v n--h---u--’ -h’uner Na ch’er yekel, vorovehetev na hachuyk’ ch’uner N- c-’-r y-k-l- v-r-v-h-t-v n- h-c-u-k- c-’-n-r ----------------------------------------------- Na ch’er yekel, vorovehetev na hachuyk’ ch’uner
Porque é que vocês não vieram? Ի-չ-ւ- չ-իք -կ--: Ինչու՞ չեիք եկել: Ի-չ-ւ- չ-ի- ե-ե-: ----------------- Ինչու՞ չեիք եկել: 0
In-h-u՞ ch----k- yekel Inch’u՞ ch’yeik’ yekel I-c-’-՞ c-’-e-k- y-k-l ---------------------- Inch’u՞ ch’yeik’ yekel
O nosso carro está avariado. Մեր -եք--ան-փ--ց-լ -ր: Մեր մեքենան փչացել էր: Մ-ր մ-ք-ն-ն փ-ա-ե- է-: ---------------------- Մեր մեքենան փչացել էր: 0
M-r--ek’--nan -’-h’-t-’yel--r Mer mek’yenan p’ch’ats’yel er M-r m-k-y-n-n p-c-’-t-’-e- e- ----------------------------- Mer mek’yenan p’ch’ats’yel er
Nós não viemos porque o nosso carro está avariado. Մ-նք-չէ-նք---ել, --ո-հետև -եր --ք-նան -չ------ր: Մենք չէինք եկել, որովհետև մեր մեքենան փչացել էր: Մ-ն- չ-ի-ք ե-ե-, ո-ո-հ-տ- մ-ր մ-ք-ն-ն փ-ա-ե- է-: ------------------------------------------------ Մենք չէինք եկել, որովհետև մեր մեքենան փչացել էր: 0
Me-k’ c--ei-k- -e--l--v--o-he-ev---r--e-’-e-an p’ch---s-yel -r Menk’ ch’eink’ yekel, vorovhetev mer mek’yenan p’ch’ats’yel er M-n-’ c-’-i-k- y-k-l- v-r-v-e-e- m-r m-k-y-n-n p-c-’-t-’-e- e- -------------------------------------------------------------- Menk’ ch’eink’ yekel, vorovhetev mer mek’yenan p’ch’ats’yel er
Porque é que as pessoas não vieram? Ինչ--՞-չէ---մարդ-կ --ել: Ինչու՞ չէին մարդիկ եկել: Ի-չ-ւ- չ-ի- մ-ր-ի- ե-ե-: ------------------------ Ինչու՞ չէին մարդիկ եկել: 0
I--h’u--c--e-n---r-ik ---el Inch’u՞ ch’ein mardik yekel I-c-’-՞ c-’-i- m-r-i- y-k-l --------------------------- Inch’u՞ ch’ein mardik yekel
Eles perderam o comboio. Նրա-ք -նաց--- --- -ւշ-ցե-: Նրանք գնացքից էին ուշացել: Ն-ա-ք գ-ա-ք-ց է-ն ո-շ-ց-լ- -------------------------- Նրանք գնացքից էին ուշացել: 0
N-a--’ gnat-’--i-s--e-n --h-----el Nrank’ gnats’k’its’ ein ushats’yel N-a-k- g-a-s-k-i-s- e-n u-h-t-’-e- ---------------------------------- Nrank’ gnats’k’its’ ein ushats’yel
Eles não vieram porque perderam o comboio. Նր--ք ---- ---լ, -ր-վհետև -նացքի---------ացե-: Նրանք չէին եկել, որովհետև գնացքից էին ուշացել: Ն-ա-ք չ-ի- ե-ե-, ո-ո-հ-տ- գ-ա-ք-ց է-ն ո-շ-ց-լ- ---------------------------------------------- Նրանք չէին եկել, որովհետև գնացքից էին ուշացել: 0
N-------h---- -ek-l--v--o-het---g-at-----ts- e-n---h----y-l Nrank’ ch’ein yekel, vorovhetev gnats’k’its’ ein ushats’yel N-a-k- c-’-i- y-k-l- v-r-v-e-e- g-a-s-k-i-s- e-n u-h-t-’-e- ----------------------------------------------------------- Nrank’ ch’ein yekel, vorovhetev gnats’k’its’ ein ushats’yel
Porque é que não vieste? Ի-չու՞-չ-իր ---լ: Ինչու՞ չէիր եկել: Ի-չ-ւ- չ-ի- ե-ե-: ----------------- Ինչու՞ չէիր եկել: 0
Inch--՞-ch-eir y---l Inch’u՞ ch’eir yekel I-c-’-՞ c-’-i- y-k-l -------------------- Inch’u՞ ch’eir yekel
Não pude. Ի-ձ -է- կա---ի: Ինձ չէր կարելի: Ի-ձ չ-ր կ-ր-լ-: --------------- Ինձ չէր կարելի: 0
In-- c--e----re-i Indz ch’er kareli I-d- c-’-r k-r-l- ----------------- Indz ch’er kareli
Eu não vim porque não pude. Ես--էի եկել---րով-----ինձ չէր--ար-լ-: Ես չէի եկել, որովհետև ինձ չէր կարելի: Ե- չ-ի ե-ե-, ո-ո-հ-տ- ի-ձ չ-ր կ-ր-լ-: ------------------------------------- Ես չէի եկել, որովհետև ինձ չէր կարելի: 0
Ye---h’-i ---e------ov--t-- in----h’er-kar-li Yes ch’ei yekel, vorovhetev indz ch’er kareli Y-s c-’-i y-k-l- v-r-v-e-e- i-d- c-’-r k-r-l- --------------------------------------------- Yes ch’ei yekel, vorovhetev indz ch’er kareli

As línguas indígenas da América

Na América falam-se muitas línguas diferentes. O inglês é a língua mais importante da América do Norte. Na América do Sul predominam o espanhol e o português. Todas estas línguas chegaram à América vindas da Europa. Antes da colonização, falavam-se lá outras línguas. São consideradas as línguas indígenas da América. Ainda não foram, até hoje, completamente investigadas. A diversidade linguística é enorme. Estima-se que na América do Norte existem cerca de 60 famílias linguísticas. Na América do Sul pode até ser o caso de quase 150. Para além disso, há outras línguas isoladas. Todas estas línguas são muito diferentes umas das outras. Têm muito poucas estruturas comuns. Por isso, é difícil proceder à sua classificação. O facto de serem tão diferentes está relacionado com a história da América. A América foi sendo povoada em etapas sucessivas. Os primeiros ser humanos chegaram a este continente há mais de 10000 anos. Cada população trouxe consigo a sua própria língua. A maioria das línguas indígenas são semelhantes às língua da Ásia. A situação das línguas antigas da América não é a mesma em toda a parte. Na América do Sul há muitas línguas dos índios que se mantêm vivas. Línguas como o guarani ou o quechua têm milhões de falantes ativos. Na América do Norte, pelo contrário, muitas das línguas estão praticamente desaparecidas. A cultura dos índios da América do Norte foi, durante muito tempo, alvo de opressão. Por isso, as suas línguas também se perderam. Ainda assim, o interesse por estas línguas renasceu nos últimos tempos. Há muitos programas pensados para se preservar e proteger as línguas. Pode ser que elas ainda possam ter um futuro...