Konverzační příručka

cs Konverzace 3   »   sr Ћаскање 3

22 [dvacet dva]

Konverzace 3

Konverzace 3

22 [двадесет и два]

22 [dvadeset i dva]

Ћаскање 3

[Ćaskanje 3]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Kouříte? Пуш--е---? Пушите ли? П-ш-т- л-? ---------- Пушите ли? 0
P-š--- li? Pušite li? P-š-t- l-? ---------- Pušite li?
Dříve ano. Пре--а. Пре да. П-е д-. ------- Пре да. 0
Pr---a. Pre da. P-e d-. ------- Pre da.
Ale teď už nekouřím. А---с-----ише-не--у-и-. Али сада више не пушим. А-и с-д- в-ш- н- п-ш-м- ----------------------- Али сада више не пушим. 0
A----a-a-vi-e n- p-š--. Ali sada više ne pušim. A-i s-d- v-š- n- p-š-m- ----------------------- Ali sada više ne pušim.
Vadí vám, že kouřím? С-е-- л- --м ако -----ш--? Смета ли Вам ако ја пушим? С-е-а л- В-м а-о ј- п-ш-м- -------------------------- Смета ли Вам ако ја пушим? 0
S-e-a ---V-m a-- -a-p-š-m? Smeta li Vam ako ja pušim? S-e-a l- V-m a-o j- p-š-m- -------------------------- Smeta li Vam ako ja pušim?
Ne, vůbec ne. Н-- апсо--тно н-. Не, апсолутно не. Н-, а-с-л-т-о н-. ----------------- Не, апсолутно не. 0
N-, -p---u-no --. Ne, apsolutno ne. N-, a-s-l-t-o n-. ----------------- Ne, apsolutno ne.
To mi nevadí. Не --ета---. Не смета ми. Н- с-е-а м-. ------------ Не смета ми. 0
N---m-t--mi. Ne smeta mi. N- s-e-a m-. ------------ Ne smeta mi.
Dáte si něco k pití? Х-ће-е--и-по--т- --што? Хоћете ли попити нешто? Х-ћ-т- л- п-п-т- н-ш-о- ----------------------- Хоћете ли попити нешто? 0
Hoć--e l--pop--i n---o? Hoc-ete li popiti nešto? H-c-e-e l- p-p-t- n-š-o- ------------------------ Hoćete li popiti nešto?
Dáte si koňak? Ј-д-----њ--? Један коњак? Ј-д-н к-њ-к- ------------ Један коњак? 0
Je--n -onj-k? Jedan konjak? J-d-n k-n-a-? ------------- Jedan konjak?
Ne, raději pivo. Не- рад-је---во. Не, радије пиво. Н-, р-д-ј- п-в-. ---------------- Не, радије пиво. 0
Ne--r-dij- ----. Ne, radije pivo. N-, r-d-j- p-v-. ---------------- Ne, radije pivo.
Cestujete hodně? П-туј-те -и--ног-? Путујете ли много? П-т-ј-т- л- м-о-о- ------------------ Путујете ли много? 0
P--u--t- li-m-o--? Putujete li mnogo? P-t-j-t- l- m-o-o- ------------------ Putujete li mnogo?
Ano, většinou jezdím na služební cesty. Да- ------- -у-то -о-л-в---пу-о---а. Да, већином су то пословна путовања. Д-, в-ћ-н-м с- т- п-с-о-н- п-т-в-њ-. ------------------------------------ Да, већином су то пословна путовања. 0
Da,-već-no---- -o-p--l-vn--p---vanja. Da, vec-inom su to poslovna putovanja. D-, v-c-i-o- s- t- p-s-o-n- p-t-v-n-a- -------------------------------------- Da, većinom su to poslovna putovanja.
Ale teď jsme na dovolené. А-- ---- с------- -- --дишњем-о-м-ру. Али сада смо овде на годишњем одмору. А-и с-д- с-о о-д- н- г-д-ш-е- о-м-р-. ------------------------------------- Али сада смо овде на годишњем одмору. 0
A-----da -------- -a go-iš---- --m--u. Ali sada smo ovde na godišnjem odmoru. A-i s-d- s-o o-d- n- g-d-š-j-m o-m-r-. -------------------------------------- Ali sada smo ovde na godišnjem odmoru.
To je ale vedro! Как-- -рућ-на! Каква врућина! К-к-а в-у-и-а- -------------- Каква врућина! 0
K--v- vr---ina! Kakva vruc-ina! K-k-a v-u-́-n-! --------------- Kakva vrućina!
Ano, dnes je opravdu horko. Да---а--с ј------рно---ућ-. Да, данас је стварно вруће. Д-, д-н-с ј- с-в-р-о в-у-е- --------------------------- Да, данас је стварно вруће. 0
D-,--a--s--- s-va-n-----c-e. Da, danas je stvarno vruc-e. D-, d-n-s j- s-v-r-o v-u-́-. ---------------------------- Da, danas je stvarno vruće.
Pojďme na balkón. Хајде-о -а б--ко-. Хајдемо на балкон. Х-ј-е-о н- б-л-о-. ------------------ Хајдемо на балкон. 0
H-j---- na--a-k-n. Hajdemo na balkon. H-j-e-o n- b-l-o-. ------------------ Hajdemo na balkon.
Zítra tady bude párty. Сутр--ћ--о-де бити з---ва. Сутра ће овде бити забава. С-т-а ћ- о-д- б-т- з-б-в-. -------------------------- Сутра ће овде бити забава. 0
Su-r- c-- ov-e b-t--z-----. Sutra c-e ovde biti zabava. S-t-a c-e o-d- b-t- z-b-v-. --------------------------- Sutra će ovde biti zabava.
Přijdete také? Хоће-е-л--и Ви-доћи?? Хоћете ли и Ви доћи?? Х-ћ-т- л- и В- д-ћ-?- --------------------- Хоћете ли и Ви доћи?? 0
H-ć-t--li-i Vi-d---i-? Hoc-ete li i Vi doc-i?? H-c-e-e l- i V- d-c-i-? ----------------------- Hoćete li i Vi doći??
Ano, jsme také pozváni. Д-- -- см--т-кођ---о---ни. Да, ми смо такође позвани. Д-, м- с-о т-к-ђ- п-з-а-и- -------------------------- Да, ми смо такође позвани. 0
Da,--i-smo -----e p-zva-i. Da, mi smo takođe pozvani. D-, m- s-o t-k-đ- p-z-a-i- -------------------------- Da, mi smo takođe pozvani.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a písmo

Každý jazyk slouží k dorozumívání mezi lidmi. Mluvíme-li, vyjadřujeme, co si myslíme a co cítíme. Přitom ne vždy dodržujeme pravidla našeho jazyka. Používáme svůj vlastní jazyk, hovorový jazyk. V psaném jazyce je to jinak. V něm se odrážejí všechna pravidla našeho jazyka. Teprve písmo povyšuje jazyk na skutečný jazyk. Dělá jazyk viditelným. Písmem se celá tisíciletí předávalo poznání. Proto je písmo základem vysoce vyspělé kultury. První písmo bylo objeveno před více než 5 000 lety. Bylo to klínové písmo Sumerů. Otiskovalo se do tabulek z hlíny. Toto klínové písmo se používalo tři tisíce let. Přibližně stejně dlouho existovaly hieroglyfy starých Egypťanů. Ty zkoumala celá řada vědců. Hieroglyfy představují relativně komplikovaný systém písma. Vynalezeno však bylo pravděpodobně ze zcela jednoduchého důvodu. Tehdejší Egypt byla obrovská říše s mnoha obyvateli. Každodenní život a především hospodářství bylo nutno organizovat. Bylo nutné efektivně spravovat daně a účty. Proto vyvinuli staří Egypťané své písmové znaky. Naproti tomu, abecední systémy písma vedou zpět k Sumerům. Každé písmo napoví hodně o lidech, kteří jej užívali. Kromě toho má každý národ svou vlastní charakteristiku písma. Ručně psané písmo však bohužel stále více ustupuje. Díky moderní technice je téměř zbytečné. Proto: nejen mluvte, ale občas zase něco napište!