Konverzační příručka

cs V přírodě   »   sr У природи

26 [dvacet šest]

V přírodě

V přírodě

26 [двадесет и шест]

26 [dvadeset i šest]

У природи

[U prirodi]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Vidíš tu věž? Вид-ш -и т--- к-л-? Видиш ли тамо кулу? В-д-ш л- т-м- к-л-? ------------------- Видиш ли тамо кулу? 0
Vi----li -a-o--u--? Vidiš li tamo kulu? V-d-š l- t-m- k-l-? ------------------- Vidiš li tamo kulu?
Vidíš tu horu? Ви--------ам---л-нин-? Видиш ли тамо планину? В-д-ш л- т-м- п-а-и-у- ---------------------- Видиш ли тамо планину? 0
V--i- -i t--o pla--nu? Vidiš li tamo planinu? V-d-š l- t-m- p-a-i-u- ---------------------- Vidiš li tamo planinu?
Vidíš tu vesnici? Вид-ш -и----о се--? Видиш ли тамо село? В-д-ш л- т-м- с-л-? ------------------- Видиш ли тамо село? 0
V--iš--- t--o-s-l-? Vidiš li tamo selo? V-d-š l- t-m- s-l-? ------------------- Vidiš li tamo selo?
Vidíš tu řeku? В-диш -и --мо ре--? Видиш ли тамо реку? В-д-ш л- т-м- р-к-? ------------------- Видиш ли тамо реку? 0
V-diš-li------r-ku? Vidiš li tamo reku? V-d-š l- t-m- r-k-? ------------------- Vidiš li tamo reku?
Vidíš ten most? В--иш ли-та-- ---т? Видиш ли тамо мост? В-д-ш л- т-м- м-с-? ------------------- Видиш ли тамо мост? 0
Vi-iš li-tamo-m---? Vidiš li tamo most? V-d-š l- t-m- m-s-? ------------------- Vidiš li tamo most?
Vidíš to jezero? Вид-ш ----амо-ј-з-ро? Видиш ли тамо језеро? В-д-ш л- т-м- ј-з-р-? --------------------- Видиш ли тамо језеро? 0
Vi-iš----tamo-je----? Vidiš li tamo jezero? V-d-š l- t-m- j-z-r-? --------------------- Vidiš li tamo jezero?
Tamten pták se mi líbí. О-- п-ица --мо -и с- с--ђ-. Она птица тамо ми се свиђа. О-а п-и-а т-м- м- с- с-и-а- --------------------------- Она птица тамо ми се свиђа. 0
O-- ptica --mo -i--e--v--a. Ona ptica tamo mi se sviđa. O-a p-i-a t-m- m- s- s-i-a- --------------------------- Ona ptica tamo mi se sviđa.
Tamten strom se mi líbí. Оно---в--та---ми с--с-иђ-. Оно дрво тамо ми се свиђа. О-о д-в- т-м- м- с- с-и-а- -------------------------- Оно дрво тамо ми се свиђа. 0
O-o--rvo-t--o -- s---vi--. Ono drvo tamo mi se sviđa. O-o d-v- t-m- m- s- s-i-a- -------------------------- Ono drvo tamo mi se sviđa.
Tamten kámen se mi líbí. О--- ка-е- о-д- -и-------ђ-. Овај камен овде ми се свиђа. О-а- к-м-н о-д- м- с- с-и-а- ---------------------------- Овај камен овде ми се свиђа. 0
Ovaj--a-en o--- mi-s- --iđ-. Ovaj kamen ovde mi se sviđa. O-a- k-m-n o-d- m- s- s-i-a- ---------------------------- Ovaj kamen ovde mi se sviđa.
Tamten park se mi líbí. О-ај--а-- там---и ---сви-а. Онај парк тамо ми се свиђа. О-а- п-р- т-м- м- с- с-и-а- --------------------------- Онај парк тамо ми се свиђа. 0
Ona- p-r--ta---mi-s---v---. Onaj park tamo mi se sviđa. O-a- p-r- t-m- m- s- s-i-a- --------------------------- Onaj park tamo mi se sviđa.
Ta zahrada se mi líbí. Он---врт-т--о -и--- -в--а. Онај врт тамо ми се свиђа. О-а- в-т т-м- м- с- с-и-а- -------------------------- Онај врт тамо ми се свиђа. 0
O-aj -r--t--o -i--- s--đ-. Onaj vrt tamo mi se sviđa. O-a- v-t t-m- m- s- s-i-a- -------------------------- Onaj vrt tamo mi se sviđa.
Tato květina se mi líbí. О--ј---е---вд---и----сви-а. Овај цвет овде ми се свиђа. О-а- ц-е- о-д- м- с- с-и-а- --------------------------- Овај цвет овде ми се свиђа. 0
O-a----e-----e mi s- -v---. Ovaj cvet ovde mi se sviđa. O-a- c-e- o-d- m- s- s-i-a- --------------------------- Ovaj cvet ovde mi se sviđa.
Líbí se mi to. М-с--- да је---п-. Мислим да је лепо. М-с-и- д- ј- л-п-. ------------------ Мислим да је лепо. 0
Mislim--- -e--ep-. Mislim da je lepo. M-s-i- d- j- l-p-. ------------------ Mislim da je lepo.
Připadá mi to zajímavé. Ми-л-- да----ин-ереса-т--. Мислим да је интересантно. М-с-и- д- ј- и-т-р-с-н-н-. -------------------------- Мислим да је интересантно. 0
Misli---a -e ---e-es-nt-o. Mislim da je interesantno. M-s-i- d- j- i-t-r-s-n-n-. -------------------------- Mislim da je interesantno.
To je nádherné. М--ли- д- је п--л--о. Мислим да је прелепо. М-с-и- д- ј- п-е-е-о- --------------------- Мислим да је прелепо. 0
Mi--------j- -r--epo. Mislim da je prelepo. M-s-i- d- j- p-e-e-o- --------------------- Mislim da je prelepo.
To je ošklivé. М-с--- да----р-ж-о. Мислим да је ружно. М-с-и- д- ј- р-ж-о- ------------------- Мислим да је ружно. 0
Mi-li---a je----n-. Mislim da je ružno. M-s-i- d- j- r-ž-o- ------------------- Mislim da je ružno.
Připadá mi to nudné. М---им -а је--о-а--о. Мислим да је досадно. М-с-и- д- ј- д-с-д-о- --------------------- Мислим да је досадно. 0
Mis--- -- je d--ad--. Mislim da je dosadno. M-s-i- d- j- d-s-d-o- --------------------- Mislim da je dosadno.
To je strašné. Ми---- да ј- ---а-н-. Мислим да је страшно. М-с-и- д- ј- с-р-ш-о- --------------------- Мислим да је страшно. 0
Mis-i---------t-ašno. Mislim da je strašno. M-s-i- d- j- s-r-š-o- --------------------- Mislim da je strašno.

Jazyky a přísloví

V každém jazyce existují přísloví. Přísloví jsou tudíž důležitou součástí národní identity. Na příslovích lze vidět hodnoty a normy každé země. Jejich forma je všeobecně známá a pevná, tedy neměnná. Přísloví jsou vždy krátká a výstižná. Často je v nich použita metafora. Hodně přísloví má také poetickou stavbu. Většina přísloví nám radí nebo ukazuje pravidla chování. Některá přísloví jsou však i výrazně kritická. Také často používají stereotypy. Jsou také údajně velmi typické pro určitou zemi nebo národ. Přísloví mají velmi dlouhou tradici. Již Aristoteles je oslavoval jako krátká, filozofická dílka. V rétorice a literatuře jsou důležitým stylistickým prostředkem. Jejich zvláštností je, že jsou stále aktuální. V lingvistice mají svou vlastní disciplínu. Mnohá přísloví existují ve více jazycích. Lexikálně tedy mohou být shodná. Lidé hovořící různými jazyky potom používají stejná slova. Bellende Hunde beißen nicht, Perro que ladra no muerde. (DE-ES) Jiná přísloví jsou shodná sémanticky. To znamená, že stejný obsah se vyjádří jinými slovy. Appeler un chat un chat, Dire pane al pane e vino al vino. (FR-IT) Přísloví nám také pomáhají porozumět jiným národům a jiné kultuře. Nejzajímavější jsou přísloví, která jsou na celém světě. Týkají se „velkých“ témat lidského života. Tato přísloví tak vyjadřují univerzální zkušenosti. Ukazují, že jsme všichni stejní bez ohledu na to, jakým jazykem hovoříme!