Ти---піз-и--- на --тобус?
Ти запізнився на автобус?
Т- з-п-з-и-с- н- а-т-б-с-
-------------------------
Ти запізнився на автобус? 0 T--z-pi---vsya ---------s?Ty zapiznyvsya na avtobus?T- z-p-z-y-s-a n- a-t-b-s---------------------------Ty zapiznyvsya na avtobus?
Я ч-ка---- те-- --в-о--н-.
Я чекав на тебе півгодини.
Я ч-к-в н- т-б- п-в-о-и-и-
--------------------------
Я чекав на тебе півгодини. 0 YA-c--ka- na -e-e pi--odyny.YA chekav na tebe pivhodyny.Y- c-e-a- n- t-b- p-v-o-y-y-----------------------------YA chekav na tebe pivhodyny.
Ти не м--- м-б----ого т--е-он-------о-?
Ти не маєш мобільного телефону з собою?
Т- н- м-є- м-б-л-н-г- т-л-ф-н- з с-б-ю-
---------------------------------------
Ти не маєш мобільного телефону з собою? 0 T- ne---------ob-----h- -e--f-nu z--o-oy-?Ty ne mayesh mobilʹnoho telefonu z soboyu?T- n- m-y-s- m-b-l-n-h- t-l-f-n- z s-b-y-?------------------------------------------Ty ne mayesh mobilʹnoho telefonu z soboyu?
Ві-ь-и на--у-н--- р--у----сі!
Візьми наступного разу таксі!
В-з-м- н-с-у-н-г- р-з- т-к-і-
-----------------------------
Візьми наступного разу таксі! 0 V-zʹ-- n-stu-noh---azu---k--!Vizʹmy nastupnoho razu taksi!V-z-m- n-s-u-n-h- r-z- t-k-i------------------------------Vizʹmy nastupnoho razu taksi!
З-в-ра-я ----ни--/ віль--.
Завтра я вільний / вільна.
З-в-р- я в-л-н-й / в-л-н-.
--------------------------
Завтра я вільний / вільна. 0 Z--tra-ya--i-ʹn-y̆ /----ʹ--.Zavtra ya vilʹnyy- / vilʹna.Z-v-r- y- v-l-n-y- / v-l-n-.----------------------------Zavtra ya vilʹnyy̆ / vilʹna.
Н--жал-, з---ра я -е ---у.
На жаль, завтра я не можу.
Н- ж-л-, з-в-р- я н- м-ж-.
--------------------------
На жаль, завтра я не можу. 0 Na-z----- -------y---e-mo---.Na zhalʹ, zavtra ya ne mozhu.N- z-a-ʹ- z-v-r- y- n- m-z-u------------------------------Na zhalʹ, zavtra ya ne mozhu.
В т-б--вж--- ---ни -- ц- -их---і?
В тебе вже є плани на ці вихідні?
В т-б- в-е є п-а-и н- ц- в-х-д-і-
---------------------------------
В тебе вже є плани на ці вихідні? 0 V ---- --h- y- --any na t-----k-idni?V tebe vzhe ye plany na tsi vykhidni?V t-b- v-h- y- p-a-y n- t-i v-k-i-n-?-------------------------------------V tebe vzhe ye plany na tsi vykhidni?
Чи-- т-б- вж- --п----?
Чи в тебе вже є плани?
Ч- в т-б- в-е є п-а-и-
----------------------
Чи в тебе вже є плани? 0 C---v--e------e -e-p-an-?Chy v tebe vzhe ye plany?C-y v t-b- v-h- y- p-a-y--------------------------Chy v tebe vzhe ye plany?
Я-------у- --с--іт--- на -и--дни-.
Я пропоную зустрітися на вихідних.
Я п-о-о-у- з-с-р-т-с- н- в-х-д-и-.
----------------------------------
Я пропоную зустрітися на вихідних. 0 YA p---o-uyu-z-st-it--ya ----y--id--k-.YA proponuyu zustritysya na vykhidnykh.Y- p-o-o-u-u z-s-r-t-s-a n- v-k-i-n-k-.---------------------------------------YA proponuyu zustritysya na vykhidnykh.
Я -аберу---б--з -ф---.
Я заберу тебе з офісу.
Я з-б-р- т-б- з о-і-у-
----------------------
Я заберу тебе з офісу. 0 YA z---r- tebe ----isu.YA zaberu tebe z ofisu.Y- z-b-r- t-b- z o-i-u------------------------YA zaberu tebe z ofisu.
Я----ер----бе - -о-у.
Я заберу тебе з дому.
Я з-б-р- т-б- з д-м-.
---------------------
Я заберу тебе з дому. 0 Y---a-eru -----z----u.YA zaberu tebe z domu.Y- z-b-r- t-b- z d-m-.----------------------YA zaberu tebe z domu.
Naučit se cizí jazyk je vždy obtížné.
Výslovnost, gramatická pravidla a slovíčka vyžadují hodně disciplíny.
Existují však různé triky, které nám učení usnadní!
Především je důležité pozitivně myslet.
Těšte se na nový jazyk a nové zkušenosti!
Čím začnete, je v podstatě jedno.
Vyberte si téma, které Vás zajímá.
Není špatné se soustředit na poslech a mluvení.
Potom si čtěte a pište texty.
Najděte si systém, který Vám je blízký a hodí se pro každodenní život.
U přídavných jmen je dobré se současně učit i opak.
Nebo si rozvěšte po celém bytě lístky se slovíčky.
Při sportu a v autě můžete poslouchat audio nahrávky.
Připadá-li Vám nějaké téma příliš těžké, přestaňte.
Udělejte si přestávku nebo se učte něco jiného!
Neztratíte tak chuť učit se cizí jazyky.
Zábavné je například luštit křížovku v cizím jazyce.
Pro změnu je dobré sledovat filmy v originálním znění.
Čtením cizojazyčných novin se dozvíte hodně o té které zemi i lidech.
Na internetu najdete mnoho cvičení, který dobře doplní učebnice.
A najděte si přátele, kteří se také rádi učí jazyky.
Neučte se nové věci nikdy izolovaně, nýbrž vždy v kontextu!
Pravidelně si všechno opakujte!
Tím si Váš mozek látku dobře zapamatuje.
Komu stačí teorie, ten by to měl hned zabalit!
Protože nikde jinde se nenaučíte efektivněji než mezi rodilými mluvčími.
Na svých cestách si můžete psát deníček se zážitky.
Nejdůležitější však je: nikdy to nevzdávejte!