С-і-ь---кошту--д- во---л-?
Скільки коштує до вокзалу?
С-і-ь-и к-ш-у- д- в-к-а-у-
--------------------------
Скільки коштує до вокзалу? 0 S---ʹ-------t-y- -o vok--l-?Skilʹky koshtuye do vokzalu?S-i-ʹ-y k-s-t-y- d- v-k-a-u-----------------------------Skilʹky koshtuye do vokzalu?
Ск-льк--ко--у--д- --ро-о-ту?
Скільки коштує до аеропорту?
С-і-ь-и к-ш-у- д- а-р-п-р-у-
----------------------------
Скільки коштує до аеропорту? 0 Skil-k- kos--u---do-a-ro--r--?Skilʹky koshtuye do aeroportu?S-i-ʹ-y k-s-t-y- d- a-r-p-r-u-------------------------------Skilʹky koshtuye do aeroportu?
Бу-ь---с--, та- -а р-зі -іворуч.
Будь-ласка, там на розі ліворуч.
Б-д---а-к-, т-м н- р-з- л-в-р-ч-
--------------------------------
Будь-ласка, там на розі ліворуч. 0 B----las-a- -am----r-z--l-v--u--.Budʹ-laska, tam na rozi livoruch.B-d---a-k-, t-m n- r-z- l-v-r-c-.---------------------------------Budʹ-laska, tam na rozi livoruch.
Я за----п---рнус-.
Я зараз повернуся.
Я з-р-з п-в-р-у-я-
------------------
Я зараз повернуся. 0 YA-z--a- -ov-rn-s--.YA zaraz povernusya.Y- z-r-z p-v-r-u-y-.--------------------YA zaraz povernusya.
В--ен---е-ає -р-бних-гр-ш-й.
В мене немає дрібних грошей.
В м-н- н-м-є д-і-н-х г-о-е-.
----------------------------
В мене немає дрібних грошей. 0 V --n---e-a-e-d--b-y-h -r--hey̆.V mene nemaye dribnykh hroshey-.V m-n- n-m-y- d-i-n-k- h-o-h-y-.--------------------------------V mene nemaye dribnykh hroshey̆.
В--ве---ь -ене--а--ією-а---со-.
Відвезіть мене за цією адресою.
В-д-е-і-ь м-н- з- ц-є- а-р-с-ю-
-------------------------------
Відвезіть мене за цією адресою. 0 Vid-ezi-- me-e -- -si-e-u adr-----.Vidvezitʹ mene za tsiyeyu adresoyu.V-d-e-i-ʹ m-n- z- t-i-e-u a-r-s-y-.-----------------------------------Vidvezitʹ mene za tsiyeyu adresoyu.
Ві----іть--е-е--а-пляж.
Відвезіть мене на пляж.
В-д-е-і-ь м-н- н- п-я-.
-----------------------
Відвезіть мене на пляж. 0 V-d-e--tʹ --n- n---ly-z-.Vidvezitʹ mene na plyazh.V-d-e-i-ʹ m-n- n- p-y-z-.-------------------------Vidvezitʹ mene na plyazh.
Většina lidí je ráda, když ovládá alespoň
jeden
cizí jazyk.
Jsou však i lidé, kteří ovládají více než 70 jazyků.
Umějí všemi těmito jazyky plynně mluvit a správně psát.
Dá se také říci, že to jsou hyperpolygloti.
Fenomén mnohojazyčnosti je znám již celá století.
O lidech s tímto nadáním existuje mnoho záznamů.
Odkud toto nadání pochází, však ještě nebylo přesně zjištěno.
Věda na to má různé teorie.
Mnohé z nich si myslí, že mozek polyglotů má jinou strukturu.
Tento rozdíl se projeví především v Brocově centru.
V této oblasti mozku vzniká řeč.
U polyglotů mají buňky v této oblasti jinou strukturu.
Je možné, že proto lépe zpracovávají informace.
K potvrzení této teorie však scházejí další studie.
Možná je ale také rozhodující zvláštní motivace.
Děti se učí cizí jazyky velmi rychle od jiných dětí.
To je dáno tím, že se chtějí zapojit do hraní.
Chtějí se stát součástí skupiny a komunikovat s ostatními dětmi.
Jejich úspěch závisí na jejich vůli se integrovat.
Další teorie tvrdí, že učením roste mozková hmota.
Čím více se tedy učíme, tím je to snazší.
Je rovněž lehčí se naučit podobné jazyky.
Kdo mluví dánsky, naučí se rychle švédsky nebo norsky.
Ještě stále neznáme odpovědi na všechny otázky.
Jisté ale je, že inteligence přitom nehraje žádnou roli.
Mnozí lidé hovoří mnoha jazyky navzdory své nižší inteligenci.
Ale i největší jazykoví géniové potřebují disciplínu.
A to nás trochu uklidňuje, že?