Konverzační příručka

cs V přírodě   »   uk На природі

26 [dvacet šest]

V přírodě

V přírodě

26 [двадцять шість]

26 [dvadtsyatʹ shistʹ]

На природі

[Na pryrodi]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Vidíš tu věž? Б-ч---т-м-вежу? Бачиш там вежу? Б-ч-ш т-м в-ж-? --------------- Бачиш там вежу? 0
Ba-------am ----u? Bachysh tam vezhu? B-c-y-h t-m v-z-u- ------------------ Bachysh tam vezhu?
Vidíš tu horu? Ба----т-м--о--? Бачиш там гору? Б-ч-ш т-м г-р-? --------------- Бачиш там гору? 0
B-ch-s- -a--h--u? Bachysh tam horu? B-c-y-h t-m h-r-? ----------------- Bachysh tam horu?
Vidíš tu vesnici? Б-ч-ш---м -е--? Бачиш там село? Б-ч-ш т-м с-л-? --------------- Бачиш там село? 0
Ba--------m-selo? Bachysh tam selo? B-c-y-h t-m s-l-? ----------------- Bachysh tam selo?
Vidíš tu řeku? Ба----т-- рі-к-? Бачиш там річку? Б-ч-ш т-м р-ч-у- ---------------- Бачиш там річку? 0
B--hysh--am-----k-? Bachysh tam richku? B-c-y-h t-m r-c-k-? ------------------- Bachysh tam richku?
Vidíš ten most? Б-ч-ш там ----? Бачиш там міст? Б-ч-ш т-м м-с-? --------------- Бачиш там міст? 0
Ba-hy-h--a--m-st? Bachysh tam mist? B-c-y-h t-m m-s-? ----------------- Bachysh tam mist?
Vidíš to jezero? Бачи- -ам --е--? Бачиш там озеро? Б-ч-ш т-м о-е-о- ---------------- Бачиш там озеро? 0
Bach--h-ta- -zer-? Bachysh tam ozero? B-c-y-h t-m o-e-o- ------------------ Bachysh tam ozero?
Tamten pták se mi líbí. Т-- п----мен--п--о---ться. Той птах мені подобається. Т-й п-а- м-н- п-д-б-є-ь-я- -------------------------- Той птах мені подобається. 0
Toy̆ -t-k----n--p--o-ayet---a. Toy- ptakh meni podobayetʹsya. T-y- p-a-h m-n- p-d-b-y-t-s-a- ------------------------------ Toy̆ ptakh meni podobayetʹsya.
Tamten strom se mi líbí. Т---е-ево ме-і -одоба-ть--. Те дерево мені подобається. Т- д-р-в- м-н- п-д-б-є-ь-я- --------------------------- Те дерево мені подобається. 0
Te-der-------- -o-o-a-e-ʹs-a. Te derevo meni podobayetʹsya. T- d-r-v- m-n- p-d-b-y-t-s-a- ----------------------------- Te derevo meni podobayetʹsya.
Tamten kámen se mi líbí. То- камін----н--п---ба--ьс-. Той камінь мені подобається. Т-й к-м-н- м-н- п-д-б-є-ь-я- ---------------------------- Той камінь мені подобається. 0
T------m-n--men-------a---ʹsy-. Toy- kaminʹ meni podobayetʹsya. T-y- k-m-n- m-n- p-d-b-y-t-s-a- ------------------------------- Toy̆ kaminʹ meni podobayetʹsya.
Tamten park se mi líbí. Т-й---рк-м-ні по-об--ть--. Той парк мені подобається. Т-й п-р- м-н- п-д-б-є-ь-я- -------------------------- Той парк мені подобається. 0
To-- -a-- ---i-pod-ba-e-ʹs--. Toy- park meni podobayetʹsya. T-y- p-r- m-n- p-d-b-y-t-s-a- ----------------------------- Toy̆ park meni podobayetʹsya.
Ta zahrada se mi líbí. Той-----мені под----ться. Той сад мені подобається. Т-й с-д м-н- п-д-б-є-ь-я- ------------------------- Той сад мені подобається. 0
Toy̆--a--m-n--p---b-y-tʹs--. Toy- sad meni podobayetʹsya. T-y- s-d m-n- p-d-b-y-t-s-a- ---------------------------- Toy̆ sad meni podobayetʹsya.
Tato květina se mi líbí. Та-к------м-ні --д----т-ся. Та квітка мені подобається. Т- к-і-к- м-н- п-д-б-є-ь-я- --------------------------- Та квітка мені подобається. 0
T- k-i---------po-ob-yet--y-. Ta kvitka meni podobayetʹsya. T- k-i-k- m-n- p-d-b-y-t-s-a- ----------------------------- Ta kvitka meni podobayetʹsya.
Líbí se mi to. Я-вв-ж-ю--е-га----. Я вважаю це гарним. Я в-а-а- ц- г-р-и-. ------------------- Я вважаю це гарним. 0
Y- vv-zh-y- t-e--arn--. YA vvazhayu tse harnym. Y- v-a-h-y- t-e h-r-y-. ----------------------- YA vvazhayu tse harnym.
Připadá mi to zajímavé. Я--важаю--- ці-ави-. Я вважаю це цікавим. Я в-а-а- ц- ц-к-в-м- -------------------- Я вважаю це цікавим. 0
Y- vv--h--u--s- t----v-m. YA vvazhayu tse tsikavym. Y- v-a-h-y- t-e t-i-a-y-. ------------------------- YA vvazhayu tse tsikavym.
To je nádherné. Я--в-ж-ю--е-чудов-м. Я вважаю це чудовим. Я в-а-а- ц- ч-д-в-м- -------------------- Я вважаю це чудовим. 0
Y--vvaz---u --e --u---ym. YA vvazhayu tse chudovym. Y- v-a-h-y- t-e c-u-o-y-. ------------------------- YA vvazhayu tse chudovym.
To je ošklivé. Я---а--- ----р---и-. Я вважаю це бридким. Я в-а-а- ц- б-и-к-м- -------------------- Я вважаю це бридким. 0
YA---azhay- ts- bry----. YA vvazhayu tse brydkym. Y- v-a-h-y- t-e b-y-k-m- ------------------------ YA vvazhayu tse brydkym.
Připadá mi to nudné. Я в-а--ю -е-н----м. Я вважаю це нудним. Я в-а-а- ц- н-д-и-. ------------------- Я вважаю це нудним. 0
YA-v-a--a-u--s- n--nym. YA vvazhayu tse nudnym. Y- v-a-h-y- t-e n-d-y-. ----------------------- YA vvazhayu tse nudnym.
To je strašné. Я-вва-а- ----тр-ш--м. Я вважаю це страшним. Я в-а-а- ц- с-р-ш-и-. --------------------- Я вважаю це страшним. 0
YA -v--ha-- tse str-----m. YA vvazhayu tse strashnym. Y- v-a-h-y- t-e s-r-s-n-m- -------------------------- YA vvazhayu tse strashnym.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyky a přísloví

V každém jazyce existují přísloví. Přísloví jsou tudíž důležitou součástí národní identity. Na příslovích lze vidět hodnoty a normy každé země. Jejich forma je všeobecně známá a pevná, tedy neměnná. Přísloví jsou vždy krátká a výstižná. Často je v nich použita metafora. Hodně přísloví má také poetickou stavbu. Většina přísloví nám radí nebo ukazuje pravidla chování. Některá přísloví jsou však i výrazně kritická. Také často používají stereotypy. Jsou také údajně velmi typické pro určitou zemi nebo národ. Přísloví mají velmi dlouhou tradici. Již Aristoteles je oslavoval jako krátká, filozofická dílka. V rétorice a literatuře jsou důležitým stylistickým prostředkem. Jejich zvláštností je, že jsou stále aktuální. V lingvistice mají svou vlastní disciplínu. Mnohá přísloví existují ve více jazycích. Lexikálně tedy mohou být shodná. Lidé hovořící různými jazyky potom používají stejná slova. Bellende Hunde beißen nicht, Perro que ladra no muerde. (DE-ES) Jiná přísloví jsou shodná sémanticky. To znamená, že stejný obsah se vyjádří jinými slovy. Appeler un chat un chat, Dire pane al pane e vino al vino. (FR-IT) Přísloví nám také pomáhají porozumět jiným národům a jiné kultuře. Nejzajímavější jsou přísloví, která jsou na celém světě. Týkají se „velkých“ témat lidského života. Tato přísloví tak vyjadřují univerzální zkušenosti. Ukazují, že jsme všichni stejní bez ohledu na to, jakým jazykem hovoříme!