Konverzační příručka

cs Časové údaje   »   uk Години доби

8 [osm]

Časové údaje

Časové údaje

8 [вісім]

8 [visim]

Години доби

[Hodyny doby]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Promiňte! Ви-а--е! Вибачте! В-б-ч-е- -------- Вибачте! 0
Vyb-cht-! Vybachte! V-b-c-t-! --------- Vybachte!
Kolik je hodin, prosím? С--ж-т----дь--аска,--от---------? Скажіть будь-ласка, котра година? С-а-і-ь б-д---а-к-, к-т-а г-д-н-? --------------------------------- Скажіть будь-ласка, котра година? 0
S-a----- -u-ʹ--as--, k-t-- h-dyna? Skazhitʹ budʹ-laska, kotra hodyna? S-a-h-t- b-d---a-k-, k-t-a h-d-n-? ---------------------------------- Skazhitʹ budʹ-laska, kotra hodyna?
Děkuji mnohokrát. Щ-ро-д-к-ю. Щиро дякую. Щ-р- д-к-ю- ----------- Щиро дякую. 0
Sh--y-o -y--uyu. Shchyro dyakuyu. S-c-y-o d-a-u-u- ---------------- Shchyro dyakuyu.
Je jedna hodina. П-р-- г---на. Перша година. П-р-а г-д-н-. ------------- Перша година. 0
P--sh------n-. Persha hodyna. P-r-h- h-d-n-. -------------- Persha hodyna.
Jsou dvě hodiny. Д-уг- година. Друга година. Д-у-а г-д-н-. ------------- Друга година. 0
Dr--a -o---a. Druha hodyna. D-u-a h-d-n-. ------------- Druha hodyna.
Jsou tři hodiny. Тр-тя -оди--. Третя година. Т-е-я г-д-н-. ------------- Третя година. 0
T-e--------n-. Tretya hodyna. T-e-y- h-d-n-. -------------- Tretya hodyna.
Jsou čtyři hodiny. Ч--ве-т- -один-. Четверта година. Ч-т-е-т- г-д-н-. ---------------- Четверта година. 0
C--tv-rt- -o----. Chetverta hodyna. C-e-v-r-a h-d-n-. ----------------- Chetverta hodyna.
Je pět hodin. П’я-- -----а. П’ята година. П-я-а г-д-н-. ------------- П’ята година. 0
Pʺ-a-a-ho---a. Pʺyata hodyna. P-y-t- h-d-n-. -------------- Pʺyata hodyna.
Je šest hodin. Шос-- -о---а. Шоста година. Ш-с-а г-д-н-. ------------- Шоста година. 0
Sh---a-h-dy-a. Shosta hodyna. S-o-t- h-d-n-. -------------- Shosta hodyna.
Je sedm hodin. С-ом--годи-а. Сьома година. С-о-а г-д-н-. ------------- Сьома година. 0
S----------a. Sʹoma hodyna. S-o-a h-d-n-. ------------- Sʹoma hodyna.
Je osm hodin. В-сьма-го----. Восьма година. В-с-м- г-д-н-. -------------- Восьма година. 0
Vosʹma----yn-. Vosʹma hodyna. V-s-m- h-d-n-. -------------- Vosʹma hodyna.
Je devět hodin. Де-’ят--годи-а. Дев’ята година. Д-в-я-а г-д-н-. --------------- Дев’ята година. 0
De--yat--hody-a. Devʺyata hodyna. D-v-y-t- h-d-n-. ---------------- Devʺyata hodyna.
Je deset hodin. Де-я-- --дин-. Десята година. Д-с-т- г-д-н-. -------------- Десята година. 0
Des--t- ----na. Desyata hodyna. D-s-a-a h-d-n-. --------------- Desyata hodyna.
Je jedenáct hodin. О-и-а--я-- г-----. Одинадцята година. О-и-а-ц-т- г-д-н-. ------------------ Одинадцята година. 0
O--nadts--ta---d-na. Odynadtsyata hodyna. O-y-a-t-y-t- h-d-n-. -------------------- Odynadtsyata hodyna.
Je dvanáct hodin. Д---а-цят---о---а. Дванадцята година. Д-а-а-ц-т- г-д-н-. ------------------ Дванадцята година. 0
Dvana--s--ta --d-na. Dvanadtsyata hodyna. D-a-a-t-y-t- h-d-n-. -------------------- Dvanadtsyata hodyna.
Jedna minuta má šedesát sekund. Хв--и-а -ає -і-т-е----с--у-д. Хвилина має шістдесят секунд. Х-и-и-а м-є ш-с-д-с-т с-к-н-. ----------------------------- Хвилина має шістдесят секунд. 0
Khvyl-na-m-ye-----t-es--t-sek-nd. Khvylyna maye shistdesyat sekund. K-v-l-n- m-y- s-i-t-e-y-t s-k-n-. --------------------------------- Khvylyna maye shistdesyat sekund.
Jedna hodina má šedesát minut. Г-д--а -а--шіс-де----х--лин. Година має шістдесят хвилин. Г-д-н- м-є ш-с-д-с-т х-и-и-. ---------------------------- Година має шістдесят хвилин. 0
H---n- m-ye---i-t-e-ya- k---lyn. Hodyna maye shistdesyat khvylyn. H-d-n- m-y- s-i-t-e-y-t k-v-l-n- -------------------------------- Hodyna maye shistdesyat khvylyn.
Jeden den má dvacet čtyři hodin. Д-н----є дв---ят--чо-и-и--о--н-. День має двадцять чотири години. Д-н- м-є д-а-ц-т- ч-т-р- г-д-н-. -------------------------------- День має двадцять чотири години. 0
D-n----ye-d--d-------c--t----hod-ny. Denʹ maye dvadtsyatʹ chotyry hodyny. D-n- m-y- d-a-t-y-t- c-o-y-y h-d-n-. ------------------------------------ Denʹ maye dvadtsyatʹ chotyry hodyny.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazykové rodiny

Na Zemi žije asi 7 000 miliónů lidí. A ti mluví zhruba 7 000 milióny různých jazyků! Stejně jako lidé, mohou být i jazyky mezi sebou příbuzné. To znamená, že mají společný původní jazyk. Existují však také jazyky, které jsou úplně izolovány. Nejsou geneticky spřízněny s žádným jazykem. V Evropě je za izolovaný jazyk považována například baskitština. Většina jazyků však má své rodiče, děti nebo sourozence. Patří tedy do stejné jazykové rodiny. Jak si jsou jazyky podobné, poznáme na příkladech. Jazykovědci napočítali dnes asi 300 genetických jednotek. K nim patří 180 rodin, které zahrnují více než jeden jazyk. Zbytek tvoří 120 izolovaných jazyků. Největší jazykovou rodinou je rodina indoevropská. Patří do ní asi 280 jazyků. Patří sem románské, germánské a slovanské jazyky. To představuje cca 3 000 miliónů lidí na všech kontinentech! V Asii dominuje sinotibetská jazyková rodina. Zahrnuje více než 1 300 miliónů lidí. Nejvýznamnějším jazykem sinotibetské jazykové rodiny je čínština. Afrika je domovem třetí největší jazykové rodiny. Podle místa svého nejrozšířenějšího výskytu se nazývá nigerijsko-konžská. Tu používá „jen“ asi 350 miliónů lidí. V této jazykové rodině je nejvýznamnějším jazykem svahilština. Většinou platí, že čím bližší příbuzenský vztah, tím lepší dorozumívání. Lidé, kteří příbuzné jazyky používají, si rozumějí dobře. Jiný jazyk se naučí relativně snadno. Takže učte se jazyky - rodinné setkání je vždy tak příjemné!