Konverzační příručka

cs V přírodě   »   zh 在大自然里

26 [dvacet šest]

V přírodě

V přírodě

26[二十六]

26 [Èrshíliù]

在大自然里

[zài dà zìrán lǐ]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština čínština (zjednodušená) Poslouchat Více
Vidíš tu věž? 你 -见 -里的 塔 了-吗-? 你 看见 那里的 塔 了 吗 ? 你 看- 那-的 塔 了 吗 ? ---------------- 你 看见 那里的 塔 了 吗 ? 0
n- k-n-ià- n--- -e -----ma? nǐ kànjiàn nàlǐ de tǎle ma? n- k-n-i-n n-l- d- t-l- m-? --------------------------- nǐ kànjiàn nàlǐ de tǎle ma?
Vidíš tu horu? 你-看见 -里---- - - 吗 ? 你 看见 那里的 那座 山 了 吗 ? 你 看- 那-的 那- 山 了 吗 ? ------------------- 你 看见 那里的 那座 山 了 吗 ? 0
N--k-njià- n--- -ì-n--z---s---le -a? Nǐ kànjiàn nàlǐ dì nà zuò shānle ma? N- k-n-i-n n-l- d- n- z-ò s-ā-l- m-? ------------------------------------ Nǐ kànjiàn nàlǐ dì nà zuò shānle ma?
Vidíš tu vesnici? 你 ---那----- - 吗 ? 你 看见 那里的 村庄 了 吗 ? 你 看- 那-的 村- 了 吗 ? ----------------- 你 看见 那里的 村庄 了 吗 ? 0
Nǐ-kà-jià--n-lǐ--- cūnzh---g-- -a? Nǐ kànjiàn nàlǐ de cūnzhuāngle ma? N- k-n-i-n n-l- d- c-n-h-ā-g-e m-? ---------------------------------- Nǐ kànjiàn nàlǐ de cūnzhuāngle ma?
Vidíš tu řeku? 你-看----的--条-- - --? 你 看见 那里的 那条 河 了 吗 ? 你 看- 那-的 那- 河 了 吗 ? ------------------- 你 看见 那里的 那条 河 了 吗 ? 0
N---à-j--- ---ǐ ---nà --áo-h-l---a? Nǐ kànjiàn nàlǐ dì nà tiáo héle ma? N- k-n-i-n n-l- d- n- t-á- h-l- m-? ----------------------------------- Nǐ kànjiàn nàlǐ dì nà tiáo héle ma?
Vidíš ten most? 你--见------座 桥 --吗 ? 你 看见 那里的 那座 桥 了 吗 ? 你 看- 那-的 那- 桥 了 吗 ? ------------------- 你 看见 那里的 那座 桥 了 吗 ? 0
N- k-nj-àn nàl- -ì-nà --ò ---ol--ma? Nǐ kànjiàn nàlǐ dì nà zuò qiáole ma? N- k-n-i-n n-l- d- n- z-ò q-á-l- m-? ------------------------------------ Nǐ kànjiàn nàlǐ dì nà zuò qiáole ma?
Vidíš to jezero? 你--- 那里的-- 了 - ? 你 看见 那里的 湖 了 吗 ? 你 看- 那-的 湖 了 吗 ? ---------------- 你 看见 那里的 湖 了 吗 ? 0
Nǐ -àn-ià- ---ǐ-d- h--e --? Nǐ kànjiàn nàlǐ de húle ma? N- k-n-i-n n-l- d- h-l- m-? --------------------------- Nǐ kànjiàn nàlǐ de húle ma?
Tamten pták se mi líbí. 我 -欢 那只 鸟-。 我 喜欢 那只 鸟 。 我 喜- 那- 鸟 。 ----------- 我 喜欢 那只 鸟 。 0
W- x-hu---nà--h--n--o. Wǒ xǐhuān nà zhǐ niǎo. W- x-h-ā- n- z-ǐ n-ǎ-. ---------------------- Wǒ xǐhuān nà zhǐ niǎo.
Tamten strom se mi líbí. 我--欢 -棵-树-。 我 喜欢 那棵 树 。 我 喜- 那- 树 。 ----------- 我 喜欢 那棵 树 。 0
W---ǐ-uān n- -ē ---. Wǒ xǐhuān nà kē shù. W- x-h-ā- n- k- s-ù- -------------------- Wǒ xǐhuān nà kē shù.
Tamten kámen se mi líbí. 我 喜---块 石头-。 我 喜欢 这块 石头 。 我 喜- 这- 石- 。 ------------ 我 喜欢 这块 石头 。 0
Wǒ---huā- --è-kuà- shí--u. Wǒ xǐhuān zhè kuài shítou. W- x-h-ā- z-è k-à- s-í-o-. -------------------------- Wǒ xǐhuān zhè kuài shítou.
Tamten park se mi líbí. 我--欢 那个--园 。 我 喜欢 那个 公园 。 我 喜- 那- 公- 。 ------------ 我 喜欢 那个 公园 。 0
W- xǐ------àg---ō-g-u-n. Wǒ xǐhuān nàgè gōngyuán. W- x-h-ā- n-g- g-n-y-á-. ------------------------ Wǒ xǐhuān nàgè gōngyuán.
Ta zahrada se mi líbí. 我-喜欢-那- 花--。 我 喜欢 那个 花园 。 我 喜- 那- 花- 。 ------------ 我 喜欢 那个 花园 。 0
Wǒ x---ān -à-è --āyuá-. Wǒ xǐhuān nàgè huāyuán. W- x-h-ā- n-g- h-ā-u-n- ----------------------- Wǒ xǐhuān nàgè huāyuán.
Tato květina se mi líbí. 我--欢--朵-花-。 我 喜欢 这朵 花 。 我 喜- 这- 花 。 ----------- 我 喜欢 这朵 花 。 0
Wǒ-x-hu---z-è -----uā. Wǒ xǐhuān zhè duǒ huā. W- x-h-ā- z-è d-ǒ h-ā- ---------------------- Wǒ xǐhuān zhè duǒ huā.
Líbí se mi to. 我--得-这---漂- 。 我 觉得 这 挺 漂亮 。 我 觉- 这 挺 漂- 。 ------------- 我 觉得 这 挺 漂亮 。 0
Wǒ-ju-d- z-- t-n- p--oli--g. Wǒ juédé zhè tǐng piàoliang. W- j-é-é z-è t-n- p-à-l-a-g- ---------------------------- Wǒ juédé zhè tǐng piàoliang.
Připadá mi to zajímavé. 我----这-有趣--。 我 觉得 这 有趣儿 。 我 觉- 这 有-儿 。 ------------ 我 觉得 这 有趣儿 。 0
W-----dé-z-è y-u-ù er. Wǒ juédé zhè yǒuqù er. W- j-é-é z-è y-u-ù e-. ---------------------- Wǒ juédé zhè yǒuqù er.
To je nádherné. 我 ---这-太美-了 。 我 觉得 这 太美 了 。 我 觉- 这 太- 了 。 ------------- 我 觉得 这 太美 了 。 0
W- j-é-----è t-i-ěil-. Wǒ juédé zhè tàiměile. W- j-é-é z-è t-i-ě-l-. ---------------------- Wǒ juédé zhè tàiměile.
To je ošklivé. 我 -- - --丑 。 我 觉得 这 很 丑 。 我 觉- 这 很 丑 。 ------------ 我 觉得 这 很 丑 。 0
W--j-éd- z---hě--c-ǒ-. Wǒ juédé zhè hěn chǒu. W- j-é-é z-è h-n c-ǒ-. ---------------------- Wǒ juédé zhè hěn chǒu.
Připadá mi to nudné. 我 觉得-- 很--- 。 我 觉得 这 很 无聊 。 我 觉- 这 很 无- 。 ------------- 我 觉得 这 很 无聊 。 0
W---u-d- -hè--ě---ú-iá-. Wǒ juédé zhè hěn wúliáo. W- j-é-é z-è h-n w-l-á-. ------------------------ Wǒ juédé zhè hěn wúliáo.
To je strašné. 我 觉得---很 可--。 我 觉得 这 很 可怕 。 我 觉- 这 很 可- 。 ------------- 我 觉得 这 很 可怕 。 0
W----é-é-z-è -ěn-kě--. Wǒ juédé zhè hěn kěpà. W- j-é-é z-è h-n k-p-. ---------------------- Wǒ juédé zhè hěn kěpà.

Jazyky a přísloví

V každém jazyce existují přísloví. Přísloví jsou tudíž důležitou součástí národní identity. Na příslovích lze vidět hodnoty a normy každé země. Jejich forma je všeobecně známá a pevná, tedy neměnná. Přísloví jsou vždy krátká a výstižná. Často je v nich použita metafora. Hodně přísloví má také poetickou stavbu. Většina přísloví nám radí nebo ukazuje pravidla chování. Některá přísloví jsou však i výrazně kritická. Také často používají stereotypy. Jsou také údajně velmi typické pro určitou zemi nebo národ. Přísloví mají velmi dlouhou tradici. Již Aristoteles je oslavoval jako krátká, filozofická dílka. V rétorice a literatuře jsou důležitým stylistickým prostředkem. Jejich zvláštností je, že jsou stále aktuální. V lingvistice mají svou vlastní disciplínu. Mnohá přísloví existují ve více jazycích. Lexikálně tedy mohou být shodná. Lidé hovořící různými jazyky potom používají stejná slova. Bellende Hunde beißen nicht, Perro que ladra no muerde. (DE-ES) Jiná přísloví jsou shodná sémanticky. To znamená, že stejný obsah se vyjádří jinými slovy. Appeler un chat un chat, Dire pane al pane e vino al vino. (FR-IT) Přísloví nám také pomáhají porozumět jiným národům a jiné kultuře. Nejzajímavější jsou přísloví, která jsou na celém světě. Týkají se „velkých“ témat lidského života. Tato přísloví tak vyjadřují univerzální zkušenosti. Ukazují, že jsme všichni stejní bez ohledu na to, jakým jazykem hovoříme!