Δεν --ρ- αν μ- α--π-ε-.
Δεν ξέρω αν με αγαπάει.
Δ-ν ξ-ρ- α- μ- α-α-ά-ι-
-----------------------
Δεν ξέρω αν με αγαπάει. 0 Den-x-r--an-m--a----ei.Den xérō an me agapáei.D-n x-r- a- m- a-a-á-i------------------------Den xérō an me agapáei.
Δ-----ρω α- θα-γυ-----.
Δεν ξέρω αν θα γυρίσει.
Δ-ν ξ-ρ- α- θ- γ-ρ-σ-ι-
-----------------------
Δεν ξέρω αν θα γυρίσει. 0 Den x----an-t-a-gyr---i.Den xérō an tha gyrísei.D-n x-r- a- t-a g-r-s-i-------------------------Den xérō an tha gyrísei.
Δεν ξ--- αν θα --υ τη--φ--ή--ι.
Δεν ξέρω αν θα μου τηλεφωνήσει.
Δ-ν ξ-ρ- α- θ- μ-υ τ-λ-φ-ν-σ-ι-
-------------------------------
Δεν ξέρω αν θα μου τηλεφωνήσει. 0 D----ér---n -ha---u --l-----ḗ-ei.Den xérō an tha mou tēlephōnḗsei.D-n x-r- a- t-a m-u t-l-p-ō-ḗ-e-.---------------------------------Den xérō an tha mou tēlephōnḗsei.
Ά---ε-μ---γαπ---;
Άραγε με αγαπάει;
Ά-α-ε μ- α-α-ά-ι-
-----------------
Άραγε με αγαπάει; 0 Á---e--e-a--pá-i?Árage me agapáei?Á-a-e m- a-a-á-i------------------Árage me agapáei?
Ά-αγε θα -ε --ρε------φ--ο;
Άραγε θα με πάρει τηλέφωνο;
Ά-α-ε θ- μ- π-ρ-ι τ-λ-φ-ν-;
---------------------------
Άραγε θα με πάρει τηλέφωνο; 0 Á--ge t-- me pár------éph---?Árage tha me párei tēléphōno?Á-a-e t-a m- p-r-i t-l-p-ō-o------------------------------Árage tha me párei tēléphōno?
Α----τιέμαι -ν -ε--κέφτ---ι.
Αναρωτιέμαι αν με σκέφτεται.
Α-α-ω-ι-μ-ι α- μ- σ-έ-τ-τ-ι-
----------------------------
Αναρωτιέμαι αν με σκέφτεται. 0 A---ōti-m-- an-me---éphte--i.Anarōtiémai an me sképhtetai.A-a-ō-i-m-i a- m- s-é-h-e-a-.-----------------------------Anarōtiémai an me sképhtetai.
Αν-----έ--ι αν -χ-ι άλ-η.
Αναρωτιέμαι αν έχει άλλη.
Α-α-ω-ι-μ-ι α- έ-ε- ά-λ-.
-------------------------
Αναρωτιέμαι αν έχει άλλη. 0 An-rō---mai an--c----állē.Anarōtiémai an échei állē.A-a-ō-i-m-i a- é-h-i á-l-.--------------------------Anarōtiémai an échei állē.
Α-φ-βάλ-ω--ν-του--ρ--ω--ρ-γμ-τικά.
Αμφιβάλλω αν του αρέσω πραγματικά.
Α-φ-β-λ-ω α- τ-υ α-έ-ω π-α-μ-τ-κ-.
----------------------------------
Αμφιβάλλω αν του αρέσω πραγματικά. 0 A-p-ib-l-- -- to--a-é-ō---ag------.Amphibállō an tou arésō pragmatiká.A-p-i-á-l- a- t-u a-é-ō p-a-m-t-k-.-----------------------------------Amphibállō an tou arésō pragmatiká.
Αμ---ά-----ν -α με --ν--ε-τ-ί.
Αμφιβάλλω αν θα με παντρευτεί.
Α-φ-β-λ-ω α- θ- μ- π-ν-ρ-υ-ε-.
------------------------------
Αμφιβάλλω αν θα με παντρευτεί. 0 A--hi-á-lō-an th---- p-n-r-----.Amphibállō an tha me pantreuteí.A-p-i-á-l- a- t-a m- p-n-r-u-e-.--------------------------------Amphibállō an tha me pantreuteí.
Ά-α-- τ-υ αρέσ--στα-----εια;
Άραγε του αρέσω στα αλήθεια;
Ά-α-ε τ-υ α-έ-ω σ-α α-ή-ε-α-
----------------------------
Άραγε του αρέσω στα αλήθεια; 0 Ára---t----r-s- --a--l-t--ia?Árage tou arésō sta alḗtheia?Á-a-e t-u a-é-ō s-a a-ḗ-h-i-?-----------------------------Árage tou arésō sta alḗtheia?
Ά--γε θ- -ε παντ---τ--;
Άραγε θα με παντρευτεί;
Ά-α-ε θ- μ- π-ν-ρ-υ-ε-;
-----------------------
Άραγε θα με παντρευτεί; 0 Á-a-- --- m------r-uteí?Árage tha me pantreuteí?Á-a-e t-a m- p-n-r-u-e-?------------------------Árage tha me pantreuteí?
Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka.
To se děje automaticky.
Neuvědomujeme si to.
Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon.
Když se například učíme gramatiku, má hodně práce.
Každý den slyší nové věci.
Přijímá neustále nové podněty.
Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně.
Musí pracovat ekonomicky.
Proto se zaměřuje na pravidelnost.
Mozek si zapamatuje to, co slyší často.
Registruje, jak často se určitá věc objevuje.
Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo.
Děti vědí, zda je věta správně nebo ne.
Nevědí ale proč tomu tak je.
Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily.
Dospělí se učí jazyky jinak.
Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka.
Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel.
Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku.
Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém.
To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves.
Ukládají se v různých částech mozku.
Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti.
Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla.
U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku.
Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo.
Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...