Konverzační příručka

cs Konverzace 2   »   be Гутарка 2

21 [dvacet jedna]

Konverzace 2

Konverzace 2

21 [дваццаць адзін]

21 [dvatstsats’ adzіn]

Гутарка 2

[Gutarka 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Odkud jste? А--ул- Вы? Адкуль Вы? А-к-л- В-? ---------- Адкуль Вы? 0
A----’-V-? Adkul’ Vy? A-k-l- V-? ---------- Adkul’ Vy?
Z Basileje. З--а-эля. З Базэля. З Б-з-л-. --------- З Базэля. 0
Z Ba-el--. Z Bazelya. Z B-z-l-a- ---------- Z Bazelya.
Basilej leží ve Švýcarsku. Б----ь знах--з-ц-а----в-й-ар--. Базэль знаходзіцца ў Швейцарыі. Б-з-л- з-а-о-з-ц-а ў Ш-е-ц-р-і- ------------------------------- Базэль знаходзіцца ў Швейцарыі. 0
B---l’ zna--od-----s----S-ve-tsary-. Bazel’ znakhodzіtstsa u Shveytsaryі. B-z-l- z-a-h-d-і-s-s- u S-v-y-s-r-і- ------------------------------------ Bazel’ znakhodzіtstsa u Shveytsaryі.
Mohu vám představit pana Müllera? Да--ол-це-пазн---іц- Ва- -- -пад---м -ю-ер--. Дазвольце пазнаёміць Вас са спадаром Мюлерам. Д-з-о-ь-е п-з-а-м-ц- В-с с- с-а-а-о- М-л-р-м- --------------------------------------------- Дазвольце пазнаёміць Вас са спадаром Мюлерам. 0
Daz-o-’----p---a---ts’-Va- sa ----a--m ------a-. Dazvol’tse paznaemіts’ Vas sa spadarom Myuleram. D-z-o-’-s- p-z-a-m-t-’ V-s s- s-a-a-o- M-u-e-a-. ------------------------------------------------ Dazvol’tse paznaemіts’ Vas sa spadarom Myuleram.
Je to cizinec. Ён іншаз-мец. Ён іншаземец. Ё- і-ш-з-м-ц- ------------- Ён іншаземец. 0
En і-s-a---ets. En іnshazemets. E- і-s-a-e-e-s- --------------- En іnshazemets.
Ovládá několik řečí. / Mluví několika jazyky. Ё----зма-ля--н---е-аль-іх----а-. Ён размаўляе на некалькіх мовах. Ё- р-з-а-л-е н- н-к-л-к-х м-в-х- -------------------------------- Ён размаўляе на некалькіх мовах. 0
En -a--a-l--y- -----k-l’-----mo--kh. En razmaulyaye na nekal’kіkh movakh. E- r-z-a-l-a-e n- n-k-l-k-k- m-v-k-. ------------------------------------ En razmaulyaye na nekal’kіkh movakh.
Jste tady poprvé? В---п-рш-н---ут? Вы ўпершыню тут? В- ў-е-ш-н- т-т- ---------------- Вы ўпершыню тут? 0
Vy---er---ny--t--? Vy upershynyu tut? V- u-e-s-y-y- t-t- ------------------ Vy upershynyu tut?
Ne, byl jsem tady už minulý rok. Н-,-я -жо --- /-б--- т-т-ле---ь. Не, я ўжо быў / была тут летась. Н-, я ў-о б-ў / б-л- т-т л-т-с-. -------------------------------- Не, я ўжо быў / была тут летась. 0
N---ya---h--b--------a--u--le---’. Ne, ya uzho byu / byla tut letas’. N-, y- u-h- b-u / b-l- t-t l-t-s-. ---------------------------------- Ne, ya uzho byu / byla tut letas’.
Ale jen na týden. Ал--т---к-----ін ты-з-нь. Але толькі адзін тыдзень. А-е т-л-к- а-з-н т-д-е-ь- ------------------------- Але толькі адзін тыдзень. 0
Al- -ol’-і---z-----dze--. Ale tol’kі adzіn tydzen’. A-e t-l-k- a-z-n t-d-e-’- ------------------------- Ale tol’kі adzіn tydzen’.
Jak se Vám u nás líbí? Як---- у-н-с-па-абае-ца? Як Вам у нас падабаецца? Я- В-м у н-с п-д-б-е-ц-? ------------------------ Як Вам у нас падабаецца? 0
Y-------u-n---padabaetsts-? Yak Vam u nas padabaetstsa? Y-k V-m u n-s p-d-b-e-s-s-? --------------------------- Yak Vam u nas padabaetstsa?
Velmi se mi tady líbí. Lidé jsou milí. Вел--і п-д-б--ц----Ту- доб--я-люд--. Вельмі падабаецца. Тут добрыя людзі. В-л-м- п-д-б-е-ц-. Т-т д-б-ы- л-д-і- ------------------------------------ Вельмі падабаецца. Тут добрыя людзі. 0
V-l’m---adab---s--a---ut -o-ry-- l-ud-і. Vel’mі padabaetstsa. Tut dobryya lyudzі. V-l-m- p-d-b-e-s-s-. T-t d-b-y-a l-u-z-. ---------------------------------------- Vel’mі padabaetstsa. Tut dobryya lyudzі.
A krajina se mi také líbí. І-п--р--а -не ---с-м--па------ца. І прырода мне таксама падабаецца. І п-ы-о-а м-е т-к-а-а п-д-б-е-ц-. --------------------------------- І прырода мне таксама падабаецца. 0
І-p--r--- -------s--- p-----ets-s-. І pryroda mne taksama padabaetstsa. І p-y-o-a m-e t-k-a-a p-d-b-e-s-s-. ----------------------------------- І pryroda mne taksama padabaetstsa.
Čím jste? / Jaké je vaše povolání? Кі- В--п-ацуеце? Кім Вы працуеце? К-м В- п-а-у-ц-? ---------------- Кім Вы працуеце? 0
Kі- -----a-----se? Kіm Vy pratsuetse? K-m V- p-a-s-e-s-? ------------------ Kіm Vy pratsuetse?
Jsem překladatel. Я-п-рак---ч-к. Я перакладчык. Я п-р-к-а-ч-к- -------------- Я перакладчык. 0
Y- perak-a---yk. Ya perakladchyk. Y- p-r-k-a-c-y-. ---------------- Ya perakladchyk.
Překládám knihy. Я перак--даю кн--і. Я перакладаю кнігі. Я п-р-к-а-а- к-і-і- ------------------- Я перакладаю кнігі. 0
Ya-p--akl--a-u knіg-. Ya perakladayu knіgі. Y- p-r-k-a-a-u k-і-і- --------------------- Ya perakladayu knіgі.
Jste tady sám / sama? Вы--у- а--ін? Вы тут адзін? В- т-т а-з-н- ------------- Вы тут адзін? 0
Vy ----a-z-n? Vy tut adzіn? V- t-t a-z-n- ------------- Vy tut adzіn?
Ne, moje žena / můj muž je tady také. Не, ма- --н-а - -о- --- такс-----ут. Не, мая жонка / мой муж таксама тут. Н-, м-я ж-н-а / м-й м-ж т-к-а-а т-т- ------------------------------------ Не, мая жонка / мой муж таксама тут. 0
N-- m--- z-o--- - --y---zh -a--ama---t. Ne, maya zhonka / moy muzh taksama tut. N-, m-y- z-o-k- / m-y m-z- t-k-a-a t-t- --------------------------------------- Ne, maya zhonka / moy muzh taksama tut.
A tam jsou mé dvě děti. А -ам-дв----а---дзяц-й. А там двое маіх дзяцей. А т-м д-о- м-і- д-я-е-. ----------------------- А там двое маіх дзяцей. 0
A --m---oe-m-і---d---t-ey. A tam dvoe maіkh dzyatsey. A t-m d-o- m-і-h d-y-t-e-. -------------------------- A tam dvoe maіkh dzyatsey.

Románské jazyky

Románský jazyk je mateřským jazykem 700 miliónů lidí. Tím patří románská jazyková skupina k těm světově nejdůležitějším. Románské jazyky patří do indoevropské jazykové rodiny. Všechny románské jazyky mají základ v latině. Jinými slovy, jsou to pokračovatelé jazyka Říma. Základem všech románských jazyků byla vulgární latina. Tím se rozumí mluvená latina doby pozdní antiky. Vulgární latina se rozmachem Říma rozšířila po celé Evropě. Z ní se potom vyvinuly románské jazyky a dialekty. Samotná latina je naproti tomu italským jazykem. Celkem existuje cca 15 románských jazyků. Přesný počet se nedá určit. Často není jasné, zda jde o samostatný jazyk nebo dialekt. Některé románské jazyky mezitím vymřely. Na románských základech však vznikly i nové jazyky. Jsou to kreolské jazyky. Dnes je španělština nejrozšířenějším románským jazykem na světě. S více než 380 milióny lidmi hovořícím španělsky patří k světovým jazykům. Pro vědce jsou románské jazyky velmi zajímavé. Neboť dějiny této jazykové skupiny jsou dobře zdokumentovány. Latinské nebo románské spisy existují již 2 500 let. Na nich lingvisté zkoumají vznik jednotlivých jazyků. Tak lze zjistit, podle jakých pravidel se jazyk vyvíjel. Mnoho těchto výsledků lze použít i pro jiné jazyky. Gramatika románských jazyků má podobnou stavbu. Především je však podobná jejich slovní zásoba. Mluvíme-li některým románským jazykem, naučíme se snadno jiný románský jazyk. Díky, latino!