Konverzační příručka

cs Konverzace 2   »   bg Кратък разговор 2

21 [dvacet jedna]

Konverzace 2

Konverzace 2

21 [двайсет и едно]

21 [dvayset i yedno]

Кратък разговор 2

[Kratyk razgovor 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Odkud jste? О-къде-сте? Откъде сте? О-к-д- с-е- ----------- Откъде сте? 0
Ot-----st-? Otkyde ste? O-k-d- s-e- ----------- Otkyde ste?
Z Basileje. О- --зе-. От Базел. О- Б-з-л- --------- От Базел. 0
Ot Ba---. Ot Bazel. O- B-z-l- --------- Ot Bazel.
Basilej leží ve Švýcarsku. Баз----е -амира-- -в----р-я. Базел се намира в Швейцария. Б-з-л с- н-м-р- в Ш-е-ц-р-я- ---------------------------- Базел се намира в Швейцария. 0
Ba-e---e-na--r- ---hveytsa-iy-. Bazel se namira v Shveytsariya. B-z-l s- n-m-r- v S-v-y-s-r-y-. ------------------------------- Bazel se namira v Shveytsariya.
Mohu vám představit pana Müllera? М--е--и д--В---ре-с-ав---оспо-ин-М-лер? Може ли да Ви представя господин Мюлер? М-ж- л- д- В- п-е-с-а-я г-с-о-и- М-л-р- --------------------------------------- Може ли да Ви представя господин Мюлер? 0
Moz-e l--d---- ----st-v-a-g-sp-din-M-u--r? Mozhe li da Vi predstavya gospodin Myuler? M-z-e l- d- V- p-e-s-a-y- g-s-o-i- M-u-e-? ------------------------------------------ Mozhe li da Vi predstavya gospodin Myuler?
Je to cizinec. Т-- - -уж--н--. Той е чужденец. Т-й е ч-ж-е-е-. --------------- Той е чужденец. 0
To--y- chuzhdenet-. Toy ye chuzhdenets. T-y y- c-u-h-e-e-s- ------------------- Toy ye chuzhdenets.
Ovládá několik řečí. / Mluví několika jazyky. Т-й г--ори--як-лко -зика. Той говори няколко езика. Т-й г-в-р- н-к-л-о е-и-а- ------------------------- Той говори няколко езика. 0
T-y -------n--ko--- ye----. Toy govori nyakolko yezika. T-y g-v-r- n-a-o-k- y-z-k-. --------------------------- Toy govori nyakolko yezika.
Jste tady poprvé? З---ръ- --т-----т---ук? За пръв път ли сте тук? З- п-ъ- п-т л- с-е т-к- ----------------------- За пръв път ли сте тук? 0
Za--r-v p---li-st--tu-? Za pryv pyt li ste tuk? Z- p-y- p-t l- s-e t-k- ----------------------- Za pryv pyt li ste tuk?
Ne, byl jsem tady už minulý rok. Не--ми----т---од-на -----е-е----. Не, миналата година бях вече тук. Н-, м-н-л-т- г-д-н- б-х в-ч- т-к- --------------------------------- Не, миналата година бях вече тук. 0
Ne,----al-t---odina-------v-ch----k. Ne, minalata godina byakh veche tuk. N-, m-n-l-t- g-d-n- b-a-h v-c-e t-k- ------------------------------------ Ne, minalata godina byakh veche tuk.
Ale jen na týden. Но--а-о -а-е-на седмиц-. Но само за една седмица. Н- с-м- з- е-н- с-д-и-а- ------------------------ Но само за една седмица. 0
N--s--o--a yed-a----mits-. No samo za yedna sedmitsa. N- s-m- z- y-d-a s-d-i-s-. -------------------------- No samo za yedna sedmitsa.
Jak se Vám u nás líbí? Ха-ес-а ---Ви -р---а-? Харесва ли Ви при нас? Х-р-с-а л- В- п-и н-с- ---------------------- Харесва ли Ви при нас? 0
K-ar--va--i -i--r---a-? Kharesva li Vi pri nas? K-a-e-v- l- V- p-i n-s- ----------------------- Kharesva li Vi pri nas?
Velmi se mi tady líbí. Lidé jsou milí. Мно-о. -ората--а --ия--и. Много. Хората са приятни. М-о-о- Х-р-т- с- п-и-т-и- ------------------------- Много. Хората са приятни. 0
M---o. Kh--a-a sa ---y--ni. Mnogo. Khorata sa priyatni. M-o-o- K-o-a-a s- p-i-a-n-. --------------------------- Mnogo. Khorata sa priyatni.
A krajina se mi také líbí. И-местнос-та------ресва. И местността ми харесва. И м-с-н-с-т- м- х-р-с-а- ------------------------ И местността ми харесва. 0
I ----n-st---m---h-r-s-a. I mestnostta mi kharesva. I m-s-n-s-t- m- k-a-e-v-. ------------------------- I mestnostta mi kharesva.
Čím jste? / Jaké je vaše povolání? Ка--в----а--- ст- -о--роф-сия? Какъв / каква сте по професия? К-к-в / к-к-а с-е п- п-о-е-и-? ------------------------------ Какъв / каква сте по професия? 0
Kak-v / ka-v- s----- -rof---y-? Kakyv / kakva ste po profesiya? K-k-v / k-k-a s-e p- p-o-e-i-a- ------------------------------- Kakyv / kakva ste po profesiya?
Jsem překladatel. А--съ- -р-в-д-- /-пр-во-а-ка. Аз съм преводач / преводачка. А- с-м п-е-о-а- / п-е-о-а-к-. ----------------------------- Аз съм преводач / преводачка. 0
A- sy---rev---c--- -r--o-ac--a. Az sym prevodach / prevodachka. A- s-m p-e-o-a-h / p-e-o-a-h-a- ------------------------------- Az sym prevodach / prevodachka.
Překládám knihy. Аз--рев----- -н-г-. Аз превеждам книги. А- п-е-е-д-м к-и-и- ------------------- Аз превеждам книги. 0
Az -reve--d-m---i--. Az prevezhdam knigi. A- p-e-e-h-a- k-i-i- -------------------- Az prevezhdam knigi.
Jste tady sám / sama? С-м - с-м--л----- -ук? Сам / сама ли сте тук? С-м / с-м- л- с-е т-к- ---------------------- Сам / сама ли сте тук? 0
S-m ----m- ----t-----? Sam / sama li ste tuk? S-m / s-m- l- s-e t-k- ---------------------- Sam / sama li ste tuk?
Ne, moje žena / můj muž je tady také. Н-, -оята-ж-н- - мо-т--ъж-т ---о----у-. Не, моята жена / моят мъжът също е тук. Н-, м-я-а ж-н- / м-я- м-ж-т с-щ- е т-к- --------------------------------------- Не, моята жена / моят мъжът също е тук. 0
N-,-mo--ta zhe-- - --ya- m--h----y--ch- -e-tuk. Ne, moyata zhena / moyat myzhyt syshcho ye tuk. N-, m-y-t- z-e-a / m-y-t m-z-y- s-s-c-o y- t-k- ----------------------------------------------- Ne, moyata zhena / moyat myzhyt syshcho ye tuk.
A tam jsou mé dvě děti. А т-- -а--вет--ми--е--. А там са двете ми деца. А т-м с- д-е-е м- д-ц-. ----------------------- А там са двете ми деца. 0
A -a--sa dv-t- -i de---. A tam sa dvete mi detsa. A t-m s- d-e-e m- d-t-a- ------------------------ A tam sa dvete mi detsa.

Románské jazyky

Románský jazyk je mateřským jazykem 700 miliónů lidí. Tím patří románská jazyková skupina k těm světově nejdůležitějším. Románské jazyky patří do indoevropské jazykové rodiny. Všechny románské jazyky mají základ v latině. Jinými slovy, jsou to pokračovatelé jazyka Říma. Základem všech románských jazyků byla vulgární latina. Tím se rozumí mluvená latina doby pozdní antiky. Vulgární latina se rozmachem Říma rozšířila po celé Evropě. Z ní se potom vyvinuly románské jazyky a dialekty. Samotná latina je naproti tomu italským jazykem. Celkem existuje cca 15 románských jazyků. Přesný počet se nedá určit. Často není jasné, zda jde o samostatný jazyk nebo dialekt. Některé románské jazyky mezitím vymřely. Na románských základech však vznikly i nové jazyky. Jsou to kreolské jazyky. Dnes je španělština nejrozšířenějším románským jazykem na světě. S více než 380 milióny lidmi hovořícím španělsky patří k světovým jazykům. Pro vědce jsou románské jazyky velmi zajímavé. Neboť dějiny této jazykové skupiny jsou dobře zdokumentovány. Latinské nebo románské spisy existují již 2 500 let. Na nich lingvisté zkoumají vznik jednotlivých jazyků. Tak lze zjistit, podle jakých pravidel se jazyk vyvíjel. Mnoho těchto výsledků lze použít i pro jiné jazyky. Gramatika románských jazyků má podobnou stavbu. Především je však podobná jejich slovní zásoba. Mluvíme-li některým románským jazykem, naučíme se snadno jiný románský jazyk. Díky, latino!