Konverzační příručka

cs Sport   »   be Спорт

49 [čtyřicet devět]

Sport

Sport

49 [сорак дзевяць]

49 [sorak dzevyats’]

Спорт

[Sport]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Sportuješ? Т- --й---------о-т-м? Ты займаешся спортам? Т- з-й-а-ш-я с-о-т-м- --------------------- Ты займаешся спортам? 0
T- -a--a----------r---? Ty zaymaeshsya sportam? T- z-y-a-s-s-a s-o-t-m- ----------------------- Ty zaymaeshsya sportam?
Ano, potřebuji pohyb. Т-к- --па-ін---/ п--і-на рух-ц--. Так, я павінен / павінна рухацца. Т-к- я п-в-н-н / п-в-н-а р-х-ц-а- --------------------------------- Так, я павінен / павінна рухацца. 0
T-k,--a--avіnen-/ ----nna-r---a-sts-. Tak, ya pavіnen / pavіnna rukhatstsa. T-k- y- p-v-n-n / p-v-n-a r-k-a-s-s-. ------------------------------------- Tak, ya pavіnen / pavіnna rukhatstsa.
Jsem členem sportovního klubu. Я хадж- - сп-р--ў--- ---ар-с--а. Я хаджу ў спартыўнае таварыства. Я х-д-у ў с-а-т-ў-а- т-в-р-с-в-. -------------------------------- Я хаджу ў спартыўнае таварыства. 0
Y- k----h- --sparty-n-- tavary-tv-. Ya khadzhu u spartyunae tavarystva. Y- k-a-z-u u s-a-t-u-a- t-v-r-s-v-. ----------------------------------- Ya khadzhu u spartyunae tavarystva.
Hrajeme fotbal. М--г----- у-ф-тб--. Мы гуляем у футбол. М- г-л-е- у ф-т-о-. ------------------- Мы гуляем у футбол. 0
M- g-lya-e--u---t--l. My gulyayem u futbol. M- g-l-a-e- u f-t-o-. --------------------- My gulyayem u futbol.
Někdy plaveme. Ч-сам-м--п---аем. Часам мы плаваем. Ч-с-м м- п-а-а-м- ----------------- Часам мы плаваем. 0
Cha-am-m---l--a-m. Chasam my plavaem. C-a-a- m- p-a-a-m- ------------------ Chasam my plavaem.
Nebo jezdíme na kole. Або м- -зд--м--а ----сiп--ах. Або мы ездзім на веласiпедах. А-о м- е-д-і- н- в-л-с-п-д-х- ----------------------------- Або мы ездзім на веласiпедах. 0
Abo -----zdz-- na--elas-peda-h. Abo my yezdzіm na velasipedakh. A-o m- y-z-z-m n- v-l-s-p-d-k-. ------------------------------- Abo my yezdzіm na velasipedakh.
V našem městě je fotbalový stadión. У---ш-----------ёс-ь фу--о-ьны-----ы-н. У нашым горадзе ёсць футбольны стадыён. У н-ш-м г-р-д-е ё-ц- ф-т-о-ь-ы с-а-ы-н- --------------------------------------- У нашым горадзе ёсць футбольны стадыён. 0
U--as-y--gora--e-y----’ f-tb--’ny -t-d---. U nashym goradze yosts’ futbol’ny stadyen. U n-s-y- g-r-d-e y-s-s- f-t-o-’-y s-a-y-n- ------------------------------------------ U nashym goradze yosts’ futbol’ny stadyen.
Je tam i plovárna se saunou. Так-а-а ---- б-се-- ----унай. Таксама ёсць басейн з саунай. Т-к-а-а ё-ц- б-с-й- з с-у-а-. ----------------------------- Таксама ёсць басейн з саунай. 0
T--s--a -osts’ bas-y------u---. Taksama yosts’ baseyn z saunay. T-k-a-a y-s-s- b-s-y- z s-u-a-. ------------------------------- Taksama yosts’ baseyn z saunay.
A je tam také golfové hřiště. А т-кса-а---ць-пля----а--л----л-ні ------ф. А таксама ёсць пляцоўка для гульні ў гольф. А т-к-а-а ё-ц- п-я-о-к- д-я г-л-н- ў г-л-ф- ------------------------------------------- А таксама ёсць пляцоўка для гульні ў гольф. 0
A-tak--ma -o--s’ pl-a-s--k--d--- g-l’-- u --l-f. A taksama yosts’ plyatsouka dlya gul’nі u gol’f. A t-k-a-a y-s-s- p-y-t-o-k- d-y- g-l-n- u g-l-f- ------------------------------------------------ A taksama yosts’ plyatsouka dlya gul’nі u gol’f.
Co je v televizi? Ш-- ід---п--тэ--ві-а--? Што ідзе па тэлевізары? Ш-о і-з- п- т-л-в-з-р-? ----------------------- Што ідзе па тэлевізары? 0
Sh---і-z--pa-te--v-z---? Shto іdze pa televіzary? S-t- і-z- p- t-l-v-z-r-? ------------------------ Shto іdze pa televіzary?
Teď dávají fotbal. Ця-ер -д-е--у-бо---ы-мат-. Цяпер ідзе футбольны матч. Ц-п-р і-з- ф-т-о-ь-ы м-т-. -------------------------- Цяпер ідзе футбольны матч. 0
Tsy-p-- -d-- fut-o-’n- ma-ch. Tsyaper іdze futbol’ny match. T-y-p-r і-z- f-t-o-’-y m-t-h- ----------------------------- Tsyaper іdze futbol’ny match.
Německo hraje proti Anglii. Н-----а- --манд--гуляе с--р-ць--нгл--с-ай. Нямецкая каманда гуляе супраць англійскай. Н-м-ц-а- к-м-н-а г-л-е с-п-а-ь а-г-і-с-а-. ------------------------------------------ Нямецкая каманда гуляе супраць англійскай. 0
Ny-m--skay---am---a---l-a---su-rat------lіy-k-y. Nyametskaya kamanda gulyaye suprats’ anglіyskay. N-a-e-s-a-a k-m-n-a g-l-a-e s-p-a-s- a-g-і-s-a-. ------------------------------------------------ Nyametskaya kamanda gulyaye suprats’ anglіyskay.
Kdo vyhrává? Хто-в-йгр-е? Хто выйграе? Х-о в-й-р-е- ------------ Хто выйграе? 0
Khto---y-rae? Khto vyygrae? K-t- v-y-r-e- ------------- Khto vyygrae?
Nemám tušení. Я -е-ве-аю. Я не ведаю. Я н- в-д-ю- ----------- Я не ведаю. 0
Y- -e v-da--. Ya ne vedayu. Y- n- v-d-y-. ------------- Ya ne vedayu.
Teď je to nerozhodně. На дадзе-ы-мо-а-т-н-ч--. На дадзены момант нічыя. Н- д-д-е-ы м-м-н- н-ч-я- ------------------------ На дадзены момант нічыя. 0
Na----z-n- -om--t-nі-h-ya. Na dadzeny momant nіchyya. N- d-d-e-y m-m-n- n-c-y-a- -------------------------- Na dadzeny momant nіchyya.
Rozhodčí je z Belgie. Арбітр-з--е--г-і. Арбітр з Бельгіі. А-б-т- з Б-л-г-і- ----------------- Арбітр з Бельгіі. 0
Ar---r-z B---g--. Arbіtr z Bel’gіі. A-b-t- z B-l-g-і- ----------------- Arbіtr z Bel’gіі.
Teď se bude kopat penalta. З-р-з -удз--а---н-ццацім-----ы ўд--. Зараз будзе адзінаццаціметровы ўдар. З-р-з б-д-е а-з-н-ц-а-і-е-р-в- ў-а-. ------------------------------------ Зараз будзе адзінаццаціметровы ўдар. 0
Z-raz bu--e adzі-a-----tsі-e--o-y ud--. Zaraz budze adzіnatstsatsіmetrovy udar. Z-r-z b-d-e a-z-n-t-t-a-s-m-t-o-y u-a-. --------------------------------------- Zaraz budze adzіnatstsatsіmetrovy udar.
Gól! Jedna nula! Гол- А-зін-нул-! Гол! Адзін-нуль! Г-л- А-з-н-н-л-! ---------------- Гол! Адзін-нуль! 0
Go----d-іn-nu--! Gol! Adzіn-nul’! G-l- A-z-n-n-l-! ---------------- Gol! Adzіn-nul’!

Přežívají pouze silná slova!

Zřídka užívaná slova se mění častěji, než slova, která užíváme více. To může být dáno zákony evoluce. Běžné geny se v čase mění méně. Mají stabilnější formu. A to samé platí zřejmě u slov! Jedna studie zkoumala anglická slovesa. V ní se porovnávaly současné tvary sloves s těmi zastaralými. V angličtině je deset nejpoužívanějších sloves nepravidelných. Většina dalších sloves je pravidelná. Ve středověku byla však většina sloves ještě nepravidelná. To znamená, že nepravidelná slovesa, která se málo používala, se stala pravidelnými. Za 300 let bude mít angličtina stěží ještě nějaká nepravidelná slovesa. Jiné studie také prokázaly, že jazyky jsou selektivní stejně jako geny. Vědci porovnávali běžná slova z různých jazyků. Vybrali přitom slova, která jsou si podobná a mají stejný význam. Příkladem toho jsou slova: water, Wasser, vatten . Tato slova mají stejný kořen, tudíž jsou si navzájem velmi podobná. Protože jsou to slova důležitá, používají se často ve všech jazycích. Tím si dokážou udržet svou formu -- a zůstávají až dodnes podobná. Slova, která neoznačují základní věci, se mění mnohem rychleji. Jsou spíše nahrazována jinými slovy. Málo užívaná slova se proto v různých jazycích liší. Proč se málo užívaná slova mění, není úplně jasné. Je možné, že jsou často špatně užívána nebo špatně vyslovena. To proto, že je lidé dobře neznají. Možná, že důležitá slova musejí vždy zůstat stejná. Protože pouze tehdy je správně pochopíme. A slova jsou od toho, abychom jim rozuměli…