Konverzační příručka

cs potřebovat – chtít   »   be мець патрэбу – хацець

69 [šedesát devět]

potřebovat – chtít

potřebovat – chtít

69 [шэсцьдзесят дзевяць]

69 [shests’dzesyat dzevyats’]

мець патрэбу – хацець

[mets’ patrebu – khatsets’]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Potřebuji postel. М-- -ат-эбн----жак. Мне патрэбны ложак. М-е п-т-э-н- л-ж-к- ------------------- Мне патрэбны ложак. 0
Mne---t-e-ny lo---k. Mne patrebny lozhak. M-e p-t-e-n- l-z-a-. -------------------- Mne patrebny lozhak.
Chci spát. Я -ачу---а--. Я хачу спаць. Я х-ч- с-а-ь- ------------- Я хачу спаць. 0
Ya-k-achu ---t--. Ya khachu spats’. Y- k-a-h- s-a-s-. ----------------- Ya khachu spats’.
Je tady nějaká postel? Т-т-ё-ць-л-жак? Тут ёсць ложак? Т-т ё-ц- л-ж-к- --------------- Тут ёсць ложак? 0
T-t ---t-’ ----a-? Tut yosts’ lozhak? T-t y-s-s- l-z-a-? ------------------ Tut yosts’ lozhak?
Potřebuji lampu. М-е-п-т-э-на-------. Мне патрэбная лямпа. М-е п-т-э-н-я л-м-а- -------------------- Мне патрэбная лямпа. 0
M-e ---re-n--a-l--m-a. Mne patrebnaya lyampa. M-e p-t-e-n-y- l-a-p-. ---------------------- Mne patrebnaya lyampa.
Chci číst. Я--ачу--ытаць. Я хачу чытаць. Я х-ч- ч-т-ц-. -------------- Я хачу чытаць. 0
Y- -ha-h- chy-at-’. Ya khachu chytats’. Y- k-a-h- c-y-a-s-. ------------------- Ya khachu chytats’.
Je tady nějaká lampa? Т-- -с-ь ля-па? Тут ёсць лямпа? Т-т ё-ц- л-м-а- --------------- Тут ёсць лямпа? 0
Tut -o-t-’ lyamp-? Tut yosts’ lyampa? T-t y-s-s- l-a-p-? ------------------ Tut yosts’ lyampa?
Potřebuji telefon. М-е--ат------т-ле---. Мне патрэбны тэлефон. М-е п-т-э-н- т-л-ф-н- --------------------- Мне патрэбны тэлефон. 0
Mne -at--b-y ----f--. Mne patrebny telefon. M-e p-t-e-n- t-l-f-n- --------------------- Mne patrebny telefon.
Chci telefonovat. Я х-чу-п-тэл--а--в-ць. Я хачу патэлефанаваць. Я х-ч- п-т-л-ф-н-в-ц-. ---------------------- Я хачу патэлефанаваць. 0
Y- --a-h- -a-ele--nava-s-. Ya khachu patelefanavats’. Y- k-a-h- p-t-l-f-n-v-t-’- -------------------------- Ya khachu patelefanavats’.
Je tady nějaký telefon? Т-- ё----т--ефо-? Тут ёсць тэлефон? Т-т ё-ц- т-л-ф-н- ----------------- Тут ёсць тэлефон? 0
Tu--y---s------f--? Tut yosts’ telefon? T-t y-s-s- t-l-f-n- ------------------- Tut yosts’ telefon?
Potřebuji foťák. Мне-п-тр-б---ф-та---рат. Мне патрэбны фотаапарат. М-е п-т-э-н- ф-т-а-а-а-. ------------------------ Мне патрэбны фотаапарат. 0
M---pat-eb-- f-t-apa--t. Mne patrebny fotaaparat. M-e p-t-e-n- f-t-a-a-a-. ------------------------ Mne patrebny fotaaparat.
Chci fotit. Я -а-- -атагр-ф-----. Я хачу фатаграфаваць. Я х-ч- ф-т-г-а-а-а-ь- --------------------- Я хачу фатаграфаваць. 0
Y---hachu --ta--a-----s-. Ya khachu fatagrafavats’. Y- k-a-h- f-t-g-a-a-a-s-. ------------------------- Ya khachu fatagrafavats’.
Je tady nějaký foťák? Т-т-ёсц---о-аа---ат? Тут ёсць фотаапарат? Т-т ё-ц- ф-т-а-а-а-? -------------------- Тут ёсць фотаапарат? 0
T-- yo-t-’---t-ap---t? Tut yosts’ fotaaparat? T-t y-s-s- f-t-a-a-a-? ---------------------- Tut yosts’ fotaaparat?
Potřebuji počítač. М-е---т-э--- к--п’---р. Мне патрэбны камп’ютэр. М-е п-т-э-н- к-м-’-т-р- ----------------------- Мне патрэбны камп’ютэр. 0
M-----t--bn--kamp--u--r. Mne patrebny kamp'yuter. M-e p-t-e-n- k-m-'-u-e-. ------------------------ Mne patrebny kamp'yuter.
Chci poslat e-mail. Я---чу -аслац- э-ект---н---і-т. Я хачу даслаць электронны ліст. Я х-ч- д-с-а-ь э-е-т-о-н- л-с-. ------------------------------- Я хачу даслаць электронны ліст. 0
Ya kh---u---s-a-s’-e-e-----n- lі--. Ya khachu daslats’ elektronny lіst. Y- k-a-h- d-s-a-s- e-e-t-o-n- l-s-. ----------------------------------- Ya khachu daslats’ elektronny lіst.
Je tady nějaký počítač? Т-- -сц- --м-’ютэ-? Тут ёсць камп’ютэр? Т-т ё-ц- к-м-’-т-р- ------------------- Тут ёсць камп’ютэр? 0
Tu---ost-’ -a-p-yuter? Tut yosts’ kamp'yuter? T-t y-s-s- k-m-'-u-e-? ---------------------- Tut yosts’ kamp'yuter?
Potřebuji pero. Мн- -ат-э-н-я-р-чк-. Мне патрэбная ручка. М-е п-т-э-н-я р-ч-а- -------------------- Мне патрэбная ручка. 0
Mn--pa-rebn----ruc--a. Mne patrebnaya ruchka. M-e p-t-e-n-y- r-c-k-. ---------------------- Mne patrebnaya ruchka.
Chci něco napsat. Я---чу-ш-осьці-н-п-са-ь. Я хачу штосьці напісаць. Я х-ч- ш-о-ь-і н-п-с-ц-. ------------------------ Я хачу штосьці напісаць. 0
Ya -hac-u --tos’t-і----іsa--’. Ya khachu shtos’tsі napіsats’. Y- k-a-h- s-t-s-t-і n-p-s-t-’- ------------------------------ Ya khachu shtos’tsі napіsats’.
Je tady nějaký papír a pero? Тут-ё-ц-----у- -а-еры---р-ч-а? Тут ёсць аркуш паперы і ручка? Т-т ё-ц- а-к-ш п-п-р- і р-ч-а- ------------------------------ Тут ёсць аркуш паперы і ручка? 0
Tut----ts- --kush------y-і-ruc-k-? Tut yosts’ arkush papery і ruchka? T-t y-s-s- a-k-s- p-p-r- і r-c-k-? ---------------------------------- Tut yosts’ arkush papery і ruchka?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Strojové překlady

Kdo si chce nechat přeložit nějaký text, musí většinou zaplatit dost peněz. Profesionální tlumočníci a překladatelé jsou drazí. Přesto je stále důležitější rozumět jiným jazykům. Počítačoví vědci a počítačoví lingvisté chtějí tento problém vyřešit. Už nějakou dobu pracují na vývoji překladatelských nástrojů. Dnes existuje mnoho takových programů. Kvalita strojových překladů je však většinou špatná. Programátoři za to ale nemohou! Jazyky jsou velmi složité struktury. Naproti tomu počítače jsou založeny na jednoduchých matematických principech. Nejsou tedy schopny jazyky zpracovat vždy správně. Překladatelský program se musí jazyk kompletně naučit. Aby to bylo možné, experti jej musí naučit tisíce slov a pravidel. To je prakticky nemožné. Jednodušší je nechat počítač jenom počítat. V tom je dobrý! Počítat dokáže vypočítat, které kombinace jsou běžné. Například rozezná, která slova se často vyskytují za sebou. Musíme mu k tomu poskytnout texty v různých jazycích. Učí se tak, co je pro určité jazyky typické. Tato statistická metoda zlepší automatické strojové překlady. Počítač však člověka nahradit nemůže. Žádný stroj nedokáže napodobit lidský mozek. Překladatelé a tlumočníci budou tedy mít živobytí i nadále! V budoucnu budou počítače určitě překládat jednoduché texty. Naproti tomu písně, poezie a literatura potřebují lidský prvek. Jejich základem je lidský cit pro jazyk. A je to tak správné…