Н- -аг-і б-В- -н- памаг--?
Не маглі б Вы мне памагчы?
Н- м-г-і б В- м-е п-м-г-ы-
--------------------------
Не маглі б Вы мне памагчы? 0 Ne -a-lі-b--y-m---p----c-y?Ne maglі b Vy mne pamagchy?N- m-g-і b V- m-e p-m-g-h-?---------------------------Ne maglі b Vy mne pamagchy?
П---м--вя--і--------ва --пр--д-іц--с---м--ра-.
Потым звярніце направа і прайдзіце сто метраў.
П-т-м з-я-н-ц- н-п-а-а і п-а-д-і-е с-о м-т-а-.
----------------------------------------------
Потым звярніце направа і прайдзіце сто метраў. 0 P---- ------і-s----p-a-- і-pr---zіt-- -to m-trau.Potym zvyarnіtse naprava і praydzіtse sto metrau.P-t-m z-y-r-і-s- n-p-a-a і p-a-d-і-s- s-o m-t-a-.-------------------------------------------------Potym zvyarnіtse naprava і praydzіtse sto metrau.
Т---а-- Вы -ожа---------на-аў-----.
Таксама Вы можаце сесці на аўтобус.
Т-к-а-а В- м-ж-ц- с-с-і н- а-т-б-с-
-----------------------------------
Таксама Вы можаце сесці на аўтобус. 0 T--s--a--- mo-h-tse ses-s- na -utob-s.Taksama Vy mozhatse sestsі na autobus.T-k-a-a V- m-z-a-s- s-s-s- n- a-t-b-s---------------------------------------Taksama Vy mozhatse sestsі na autobus.
П-а--з-ц- д- -рэця-а--в-----о--.
Праедзьце да трэцяга святлафора.
П-а-д-ь-е д- т-э-я-а с-я-л-ф-р-.
--------------------------------
Праедзьце да трэцяга святлафора. 0 Praed--ts- -- t------g- s--a-l-fora.Praedz’tse da tretsyaga svyatlafora.P-a-d-’-s- d- t-e-s-a-a s-y-t-a-o-a-------------------------------------Praedz’tse da tretsyaga svyatlafora.
П-а-у -----чэння,--к мне т-ап----у --ра----?
Прашу прабачэння, як мне трапіць у аэрапорт?
П-а-у п-а-а-э-н-, я- м-е т-а-і-ь у а-р-п-р-?
--------------------------------------------
Прашу прабачэння, як мне трапіць у аэрапорт? 0 P-a-hu -rab-----n--- --- m-e --apіt-’-- -e--p--t?Prashu prabachennya, yak mne trapіts’ u aeraport?P-a-h- p-a-a-h-n-y-, y-k m-e t-a-і-s- u a-r-p-r-?-------------------------------------------------Prashu prabachennya, yak mne trapіts’ u aeraport?
Chceme-li se vyjádřit, použijeme svou řeč.
Také zvířata mají svůj vlastní jazyk.
A používají jej stejně jako lidé.
To znamená, že spolu komunikují za účelem výměny informací.
V zásadě má každý druh zvířat určitý jazyk.
Dokonce termiti se mezi sebou dorozumívají.
Jsou-li v nebezpečí, hází svým tělem o zem.
Navzájem se tak varují.
Jiná zvířata zase pískají, když se blíží nepřítel.
Včely spolu komunikují tancem.
Ukazují tak jiným včelám, kde seženou něco k jídlu.
Velryby vydávají zvuk, který je slyšet na 5 000 kilometrů.
Tímto zvláštním zpěvem spolu komunikují.
Také sloni vydávají různé akustické signály.
Člověk je ale neslyší.
Většina jazyků zvířat je velmi komplikovaná.
Skládá se z kombinace různých znaků.
Používají se tedy akustické, chemické a optické signály.
Kromě toho používají zvířata různá gesta.
Jazyku domácích zvířat se člověk již naučil.
Ví, co potěší jeho psa.
Pozná také, když chtějí být kočky samy.
Psi a kočky hovoří ale každý jiným jazykem.
Mnoho znaků dokonce vyjadřuje pravý opak.
Dlouho se věřilo, že tato dvě zvířata se prostě nemají ráda.
Ale oni si jen špatně rozumějí.
To vede k problémům mezi psy a kočkami.
I zvířata se tedy hádají kvůli nedorozumění…