Konverzační příručka

cs V hotelu – příjezd   »   be У гасцініцы – прыбыццё

27 [dvacet sedm]

V hotelu – příjezd

V hotelu – příjezd

27 [дваццаць сем]

27 [dvatstsats’ sem]

У гасцініцы – прыбыццё

[U gastsіnіtsy – prybytstse]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Máte volné pokoje? У В-- ё--ь в--ьн- -у---? У Вас ёсць вольны нумар? У В-с ё-ц- в-л-н- н-м-р- ------------------------ У Вас ёсць вольны нумар? 0
U--a-----t----ol’n---um-r? U Vas yosts’ vol’ny numar? U V-s y-s-s- v-l-n- n-m-r- -------------------------- U Vas yosts’ vol’ny numar?
Rezervoval jsem si pokoj. Я-з---а-і-а--- --з----ніравал----м-р. Я забраніраваў / забраніравала нумар. Я з-б-а-і-а-а- / з-б-а-і-а-а-а н-м-р- ------------------------------------- Я забраніраваў / забраніравала нумар. 0
Y- z---a-іr--au ----bra---a--l- -u--r. Ya zabranіravau / zabranіravala numar. Y- z-b-a-і-a-a- / z-b-a-і-a-a-a n-m-r- -------------------------------------- Ya zabranіravau / zabranіravala numar.
Jmenuji se Müller. М-----о--іш-- –-Мюлер. Маё прозвішча – Мюлер. М-ё п-о-в-ш-а – М-л-р- ---------------------- Маё прозвішча – Мюлер. 0
M-e p---vіshch--- -y--e-. Mae prozvіshcha – Myuler. M-e p-o-v-s-c-a – M-u-e-. ------------------------- Mae prozvіshcha – Myuler.
Potřebuji jednolůžkový pokoj. Мне -а-рэ-ны--днам---- нум-р. Мне патрэбны аднамесны нумар. М-е п-т-э-н- а-н-м-с-ы н-м-р- ----------------------------- Мне патрэбны аднамесны нумар. 0
M-e --tr-b-y------e-ny----ar. Mne patrebny adnamesny numar. M-e p-t-e-n- a-n-m-s-y n-m-r- ----------------------------- Mne patrebny adnamesny numar.
Potřebuji dvoulůžkový pokoj. Мн- п-трэб-- -ву--е-ны -у--р. Мне патрэбны двухмесны нумар. М-е п-т-э-н- д-у-м-с-ы н-м-р- ----------------------------- Мне патрэбны двухмесны нумар. 0
M-- --t--b-- -vu--mes-- num-r. Mne patrebny dvukhmesny numar. M-e p-t-e-n- d-u-h-e-n- n-m-r- ------------------------------ Mne patrebny dvukhmesny numar.
Kolik stojí ten pokoj na jednu noc? Кол--- к---уе -у-ар -- а----но-? Колькі каштуе нумар на адну ноч? К-л-к- к-ш-у- н-м-р н- а-н- н-ч- -------------------------------- Колькі каштуе нумар на адну ноч? 0
Ko-’-і--ash-u---u----n----nu----h? Kol’kі kashtue numar na adnu noch? K-l-k- k-s-t-e n-m-r n- a-n- n-c-? ---------------------------------- Kol’kі kashtue numar na adnu noch?
Chci pokoj s koupelnou. Я ---е-----/--а--л- -ы -у--р ---ан--м ----е-. Я хацеў бы / хацела бы нумар з ванным пакоем. Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- н-м-р з в-н-ы- п-к-е-. --------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы нумар з ванным пакоем. 0
Ya -h--se- ---/-k-a--ela-by num---z---nn-- --k-em. Ya khatseu by / khatsela by numar z vannym pakoem. Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- n-m-r z v-n-y- p-k-e-. -------------------------------------------------- Ya khatseu by / khatsela by numar z vannym pakoem.
Chci pokoj se sprchou. Я-ха--ў б- / -ац-л--бы-н---- з -у---. Я хацеў бы / хацела бы нумар з душам. Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- н-м-р з д-ш-м- ------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы нумар з душам. 0
Ya-k-ats-- b- --kh----l-----nu-ar----us--m. Ya khatseu by / khatsela by numar z dusham. Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- n-m-r z d-s-a-. ------------------------------------------- Ya khatseu by / khatsela by numar z dusham.
Mohu ten pokoj vidět? Магу-- -б-чы-- --ма-? Магу я ўбачыць нумар? М-г- я ў-а-ы-ь н-м-р- --------------------- Магу я ўбачыць нумар? 0
Ma-u-y- --a---t-’ ---ar? Magu ya ubachyts’ numar? M-g- y- u-a-h-t-’ n-m-r- ------------------------ Magu ya ubachyts’ numar?
Máte tady garáž? Ці-ё-ц- тут -ара-? Ці ёсць тут гараж? Ц- ё-ц- т-т г-р-ж- ------------------ Ці ёсць тут гараж? 0
Tsі-y-s--’-t-----razh? Tsі yosts’ tut garazh? T-і y-s-s- t-t g-r-z-? ---------------------- Tsі yosts’ tut garazh?
Máte tady sejf? Ц- ё-----у- с-йф? Ці ёсць тут сейф? Ц- ё-ц- т-т с-й-? ----------------- Ці ёсць тут сейф? 0
T----osts’ --- sey-? Tsі yosts’ tut seyf? T-і y-s-s- t-t s-y-? -------------------- Tsі yosts’ tut seyf?
Máte tady fax? Ц--ё-ць-тут-факс? Ці ёсць тут факс? Ц- ё-ц- т-т ф-к-? ----------------- Ці ёсць тут факс? 0
Ts- yo-ts’---t f-k-? Tsі yosts’ tut faks? T-і y-s-s- t-t f-k-? -------------------- Tsі yosts’ tut faks?
Dobře, chci ten pokoj. Доб-а--я---с-ляю---ў--э-ым ну----. Добра, я пасяляюся ў гэтым нумары. Д-б-а- я п-с-л-ю-я ў г-т-м н-м-р-. ---------------------------------- Добра, я пасяляюся ў гэтым нумары. 0
Do---,-y--p-s---yay-sy- u--ety--nu-a--. Dobra, ya pasyalyayusya u getym numary. D-b-a- y- p-s-a-y-y-s-a u g-t-m n-m-r-. --------------------------------------- Dobra, ya pasyalyayusya u getym numary.
Tady jsou klíče. Вось----ч-. Вось ключы. В-с- к-ю-ы- ----------- Вось ключы. 0
Vo-’-----c--. Vos’ klyuchy. V-s- k-y-c-y- ------------- Vos’ klyuchy.
Tady jsou má zavazadla. Вось мо- -аг-ж. Вось мой багаж. В-с- м-й б-г-ж- --------------- Вось мой багаж. 0
Vos---oy--a--zh. Vos’ moy bagazh. V-s- m-y b-g-z-. ---------------- Vos’ moy bagazh.
V kolik hodin se podává snídaně? А -к---г-дзі------дан-е? А якой гадзіне снеданне? А я-о- г-д-і-е с-е-а-н-? ------------------------ А якой гадзіне снеданне? 0
A ya-o--g--z--e ---da---? A yakoy gadzіne snedanne? A y-k-y g-d-і-e s-e-a-n-? ------------------------- A yakoy gadzіne snedanne?
V kolik hodin se podává oběd? А -----га---н---бе-? А якой гадзіне абед? А я-о- г-д-і-е а-е-? -------------------- А якой гадзіне абед? 0
A -akoy --d--ne--b-d? A yakoy gadzіne abed? A y-k-y g-d-і-e a-e-? --------------------- A yakoy gadzіne abed?
V kolik hodin se podává večeře? А-як-- -а-зі-е--яч-р-? А якой гадзіне вячэра? А я-о- г-д-і-е в-ч-р-? ---------------------- А якой гадзіне вячэра? 0
A -ak-y--ad--ne---a--e--? A yakoy gadzіne vyachera? A y-k-y g-d-і-e v-a-h-r-? ------------------------- A yakoy gadzіne vyachera?

Přestávky jsou pro úspěch při učení důležité

Kdo chce být při učení úspěšný, měl by si častěji udělat přestávku! K tomuto závěru dospěly nové vědecké studie. Vědci v nich zkoumali jednotlivé fáze učení. Byly simulovány různé situace učení. Nejlépe přijímáme informace v malých dávkách. To znamená, že bychom se toho neměli učit moc najednou. Mezi jednotlivými jednotkami učení bychom si měli vždy udělat přestávku. Náš úspěch při učení závisí totiž také na biochemických procesech. Tyto procesy probíhají v mozku. Určují náš optimální rytmus učení. Když přijímáme něco nového, vylučuje náš mozek určité látky. Tyto látky ovlivňují aktivitu našich mozkových buněk. Velmi důležitou roli přitom hrají především dva různé enzymy. K jejich uvolňování dochází při učení nových věcí. Nejsou však vylučovány najednou. Jejich působení se rozvíjí v časovém odstupu. Nejlépe se ale učíme, když jsou přítomny oba enzymy společně. A tento úspěch je výrazně větší, když děláme častěji přestávky. Je tedy dobré měnit délku jednotlivých fází učení. Ani délka přestávky by neměla být stejná. Ideální je udělat si nejprve dvě přestávky každých deset minut. Potom následuje jedna pětiminutová přestávka. A potom ještě jedna přestávka v délce 30 minut. O přestávkách si náš mozek nové poznatky dobře uloží. Během přestávek byste měli místo, kde se učíte, opustit. Mimoto je dobré se o přestávce hýbat. Udělejte si tedy během přestávky krátkou vycházku! A nemusíte mít špatné svědomí - vždyť se zároveň učíte!