Konverzační příručka

cs zdůvodnění 1   »   be штосьці абгрунтоўваць 1

75 [sedmdesát pět]

zdůvodnění 1

zdůvodnění 1

75 [семдзесят пяць]

75 [semdzesyat pyats’]

штосьці абгрунтоўваць 1

[shtos’tsі abgruntouvats’ 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Proč nepřijdete? Ч--- В--не п--йдз-це? Чаму Вы не прыйдзеце? Ч-м- В- н- п-ы-д-е-е- --------------------- Чаму Вы не прыйдзеце? 0
Cha-u Vy ne --yyd---s-? Chamu Vy ne pryydzetse? C-a-u V- n- p-y-d-e-s-? ----------------------- Chamu Vy ne pryydzetse?
Je špatné počasí. Надв-р------о- --эн--е. Надвор’е такое дрэннае. Н-д-о-’- т-к-е д-э-н-е- ----------------------- Надвор’е такое дрэннае. 0
Na---r’- -ak-e --e---e. Nadvor’e takoe drennae. N-d-o-’- t-k-e d-e-n-e- ----------------------- Nadvor’e takoe drennae.
Nepřijdu, protože je špatné počasí. Я -- п--------о н--в---е в-льмі--рэн-ае. Я не прыйду, бо надвор’е вельмі дрэннае. Я н- п-ы-д-, б- н-д-о-’- в-л-м- д-э-н-е- ---------------------------------------- Я не прыйду, бо надвор’е вельмі дрэннае. 0
Ya ----ry-----bo--a-----e vel’m--dr-nnae. Ya ne pryydu, bo nadvor’e vel’mі drennae. Y- n- p-y-d-, b- n-d-o-’- v-l-m- d-e-n-e- ----------------------------------------- Ya ne pryydu, bo nadvor’e vel’mі drennae.
Proč nepřijde? Ч-----н--е-пр-й-з-? Чаму ён не прыйдзе? Ч-м- ё- н- п-ы-д-е- ------------------- Чаму ён не прыйдзе? 0
C---u y---ne ---y-z-? Chamu yon ne pryydze? C-a-u y-n n- p-y-d-e- --------------------- Chamu yon ne pryydze?
Není pozván. Ён-не--ап-оша--. Ён не запрошаны. Ё- н- з-п-о-а-ы- ---------------- Ён не запрошаны. 0
E- -- -----sha-y. En ne zaproshany. E- n- z-p-o-h-n-. ----------------- En ne zaproshany.
Nepřijde, protože není pozván. Ён--- пры----- б- -н не--а-----ны. Ён не прыйдзе, бо ён не запрошаны. Ё- н- п-ы-д-е- б- ё- н- з-п-о-а-ы- ---------------------------------- Ён не прыйдзе, бо ён не запрошаны. 0
En -- --yy-ze--b--yon-n- -----s---y. En ne pryydze, bo yon ne zaproshany. E- n- p-y-d-e- b- y-n n- z-p-o-h-n-. ------------------------------------ En ne pryydze, bo yon ne zaproshany.
Proč nepřijdeš? Ча---ты -- -р----е-? Чаму ты не прыйдзеш? Ч-м- т- н- п-ы-д-е-? -------------------- Чаму ты не прыйдзеш? 0
C-amu-ty ne -ry-d-e-h? Chamu ty ne pryydzesh? C-a-u t- n- p-y-d-e-h- ---------------------- Chamu ty ne pryydzesh?
Nemám čas. Я не--аю ---у. Я не маю часу. Я н- м-ю ч-с-. -------------- Я не маю часу. 0
Y- n--m--u ch--u. Ya ne mayu chasu. Y- n- m-y- c-a-u- ----------------- Ya ne mayu chasu.
Nepřijdu, protože nemám čas. Я не-пр----,-бо--е-маю-ч--у. Я не прыйду, бо не маю часу. Я н- п-ы-д-, б- н- м-ю ч-с-. ---------------------------- Я не прыйду, бо не маю часу. 0
Y- -e -----u---- n---ay-----s-. Ya ne pryydu, bo ne mayu chasu. Y- n- p-y-d-, b- n- m-y- c-a-u- ------------------------------- Ya ne pryydu, bo ne mayu chasu.
Proč nezůstaneš? Ч--у т---е---ста---ся? Чаму ты не застанешся? Ч-м- т- н- з-с-а-е-с-? ---------------------- Чаму ты не застанешся? 0
Cham--ty n- za-ta--s-s--? Chamu ty ne zastaneshsya? C-a-u t- n- z-s-a-e-h-y-? ------------------------- Chamu ty ne zastaneshsya?
Musím ještě pracovat. М------ба я--э-п--ц-в-ц-. Мне трэба яшчэ працаваць. М-е т-э-а я-ч- п-а-а-а-ь- ------------------------- Мне трэба яшчэ працаваць. 0
Mne-t-eba ----c-- p----a---s-. Mne treba yashche pratsavats’. M-e t-e-a y-s-c-e p-a-s-v-t-’- ------------------------------ Mne treba yashche pratsavats’.
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat. Я-не --с-анус-, бо -не-тр--а-я-----рацава-ь. Я не застануся, бо мне трэба яшчэ працаваць. Я н- з-с-а-у-я- б- м-е т-э-а я-ч- п-а-а-а-ь- -------------------------------------------- Я не застануся, бо мне трэба яшчэ працаваць. 0
Y- n- ---t-n-sy---bo ----tr-ba-yas-----pr-t-a--t--. Ya ne zastanusya, bo mne treba yashche pratsavats’. Y- n- z-s-a-u-y-, b- m-e t-e-a y-s-c-e p-a-s-v-t-’- --------------------------------------------------- Ya ne zastanusya, bo mne treba yashche pratsavats’.
Proč už odcházíte? Ч-му--ы---о--ы--дз-це? Чаму Вы ўжо сыходзіце? Ч-м- В- ў-о с-х-д-і-е- ---------------------- Чаму Вы ўжо сыходзіце? 0
Ch--u-Vy -z---sykh-d-і-se? Chamu Vy uzho sykhodzіtse? C-a-u V- u-h- s-k-o-z-t-e- -------------------------- Chamu Vy uzho sykhodzіtse?
Jsem unavený. Я--т-мі-ся - с-а-----я. Я стаміўся / стамілася. Я с-а-і-с- / с-а-і-а-я- ----------------------- Я стаміўся / стамілася. 0
Y- st-m---y- ----a------a. Ya stamіusya / stamіlasya. Y- s-a-і-s-a / s-a-і-a-y-. -------------------------- Ya stamіusya / stamіlasya.
Jdu pryč, protože jsem unavený. Я-с-ходжу, б---та-іўс--/--т---л-ся. Я сыходжу, бо стаміўся / стамілася. Я с-х-д-у- б- с-а-і-с- / с-а-і-а-я- ----------------------------------- Я сыходжу, бо стаміўся / стамілася. 0
Y--sy---dzh-, b---ta--u--- / s--m-la--a. Ya sykhodzhu, bo stamіusya / stamіlasya. Y- s-k-o-z-u- b- s-a-і-s-a / s-a-і-a-y-. ---------------------------------------- Ya sykhodzhu, bo stamіusya / stamіlasya.
Proč už odjíždíte? Чаму В- -----’-здж--ц-? Чаму Вы ўжо з’язджаеце? Ч-м- В- ў-о з-я-д-а-ц-? ----------------------- Чаму Вы ўжо з’язджаеце? 0
C-a-u--- -z-- --yazdz--e--e? Chamu Vy uzho z’yazdzhaetse? C-a-u V- u-h- z-y-z-z-a-t-e- ---------------------------- Chamu Vy uzho z’yazdzhaetse?
Je už pozdě. У----озна. Ужо позна. У-о п-з-а- ---------- Ужо позна. 0
Uz-o--oz--. Uzho pozna. U-h- p-z-a- ----------- Uzho pozna.
Odjíždím, protože už je pozdě. Я----зд--ю, -- ўжо-по---. Я з’язджаю, бо ўжо позна. Я з-я-д-а-, б- ў-о п-з-а- ------------------------- Я з’язджаю, бо ўжо позна. 0
Y- z-yazd-----, bo--z---po-na. Ya z’yazdzhayu, bo uzho pozna. Y- z-y-z-z-a-u- b- u-h- p-z-a- ------------------------------ Ya z’yazdzhayu, bo uzho pozna.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?

Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.