Konverzační příručka

cs V restauraci 3   »   bg В ресторанта 3

31 [třicet jedna]

V restauraci 3

V restauraci 3

31 [трийсет и едно]

31 [triyset i yedno]

В ресторанта 3

[V restoranta 3]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych nějaký předkrm. Бих--с-а- /----а-- ---дяс--е. Бих искал / искала предястие. Б-х и-к-л / и-к-л- п-е-я-т-е- ----------------------------- Бих искал / искала предястие. 0
Bik---s------i-k-l- -r-dy-sti-. Bikh iskal / iskala predyastie. B-k- i-k-l / i-k-l- p-e-y-s-i-. ------------------------------- Bikh iskal / iskala predyastie.
Dám si salát. Б-х иска- /-и----а-с---та. Бих искал / искала салата. Б-х и-к-л / и-к-л- с-л-т-. -------------------------- Бих искал / искала салата. 0
Bik----kal / i-ka-a-sal--a. Bikh iskal / iskala salata. B-k- i-k-l / i-k-l- s-l-t-. --------------------------- Bikh iskal / iskala salata.
Dám si polévku. Б-- и-ка- / -с--л--су-а. Бих искал / искала супа. Б-х и-к-л / и-к-л- с-п-. ------------------------ Бих искал / искала супа. 0
B----is-al-/-iskala supa. Bikh iskal / iskala supa. B-k- i-k-l / i-k-l- s-p-. ------------------------- Bikh iskal / iskala supa.
Dám si nějaký zákusek. Би- --к-- / и---л---есе-т. Бих искал / искала десерт. Б-х и-к-л / и-к-л- д-с-р-. -------------------------- Бих искал / искала десерт. 0
B--- ----- / --ka-a-de-ert. Bikh iskal / iskala desert. B-k- i-k-l / i-k-l- d-s-r-. --------------------------- Bikh iskal / iskala desert.
Dám si zmrzlinu se šlehačkou. Б-х-ис--- -------а---а--л--------м-т--а. Бих искал / искала сладолед със сметана. Б-х и-к-л / и-к-л- с-а-о-е- с-с с-е-а-а- ---------------------------------------- Бих искал / искала сладолед със сметана. 0
B--- --k-l /-i-kal- ---do-ed-s-s-sm-t--a. Bikh iskal / iskala sladoled sys smetana. B-k- i-k-l / i-k-l- s-a-o-e- s-s s-e-a-a- ----------------------------------------- Bikh iskal / iskala sladoled sys smetana.
Dám si ovoce nebo sýr. Би- --ка--- -скал-----до-е или -ире-е. Бих искал / искала плодове или сирене. Б-х и-к-л / и-к-л- п-о-о-е и-и с-р-н-. -------------------------------------- Бих искал / искала плодове или сирене. 0
B--- ----l /-i--ala p-odo---i----ir-ne. Bikh iskal / iskala plodove ili sirene. B-k- i-k-l / i-k-l- p-o-o-e i-i s-r-n-. --------------------------------------- Bikh iskal / iskala plodove ili sirene.
Chtěli bychom posnídat. И-к------ -а-----. Искаме да закусим. И-к-м- д- з-к-с-м- ------------------ Искаме да закусим. 0
Iskame -- z-k-s-m. Iskame da zakusim. I-k-m- d- z-k-s-m- ------------------ Iskame da zakusim.
Chtěli bychom obědvat. Ис-а-е--а -б-д--ме. Искаме да обядваме. И-к-м- д- о-я-в-м-. ------------------- Искаме да обядваме. 0
Is--me d---b-a-----. Iskame da obyadvame. I-k-m- d- o-y-d-a-e- -------------------- Iskame da obyadvame.
Chtěli bychom povečeřet. И---------в--е-яме. Искаме да вечеряме. И-к-м- д- в-ч-р-м-. ------------------- Искаме да вечеряме. 0
Iskame da-ve-he-yame. Iskame da vecheryame. I-k-m- d- v-c-e-y-m-. --------------------- Iskame da vecheryame.
Co budete chtít k snídani? К--во ж-л-ет---а з-кус-а? Какво желаете за закуска? К-к-о ж-л-е-е з- з-к-с-а- ------------------------- Какво желаете за закуска? 0
Ka--o-zh--a--e-za-za----a? Kakvo zhelaete za zakuska? K-k-o z-e-a-t- z- z-k-s-a- -------------------------- Kakvo zhelaete za zakuska?
Housky s marmeládou a medem? Х---че-а - -арм--а--- --д? Хлебчета с мармалад и мед? Х-е-ч-т- с м-р-а-а- и м-д- -------------------------- Хлебчета с мармалад и мед? 0
K--e------ - ma---la--i m-d? Khlebcheta s marmalad i med? K-l-b-h-t- s m-r-a-a- i m-d- ---------------------------- Khlebcheta s marmalad i med?
Toast se salámem a sýrem? Печен------й-и-със салам-и-с--е--? Печени филийки със салам и сирене? П-ч-н- ф-л-й-и с-с с-л-м и с-р-н-? ---------------------------------- Печени филийки със салам и сирене? 0
Pe--e-- f--iy-----------m i--ir---? Pecheni filiyki sys salam i sirene? P-c-e-i f-l-y-i s-s s-l-m i s-r-n-? ----------------------------------- Pecheni filiyki sys salam i sirene?
Vařené vejce? С--ре-о--й-е? Сварено яйце? С-а-е-о я-ц-? ------------- Сварено яйце? 0
S-a-e-- -ayt-e? Svareno yaytse? S-a-e-o y-y-s-? --------------- Svareno yaytse?
Volské oko? Я--е н--о-и? Яйце на очи? Я-ц- н- о-и- ------------ Яйце на очи? 0
Yay-se-na o-h-? Yaytse na ochi? Y-y-s- n- o-h-? --------------- Yaytse na ochi?
Omeletu? О--ет? Омлет? О-л-т- ------ Омлет? 0
O--e-? Omlet? O-l-t- ------ Omlet?
Ještě jeden jogurt, prosím. М--я,-още----о----е-о м-яко. Моля, още едно кисело мляко. М-л-, о-е е-н- к-с-л- м-я-о- ---------------------------- Моля, още едно кисело мляко. 0
Mol-a, -s--h---ed-o-k--------yako. Molya, oshche yedno kiselo mlyako. M-l-a- o-h-h- y-d-o k-s-l- m-y-k-. ---------------------------------- Molya, oshche yedno kiselo mlyako.
Ještě sůl a pepř, prosím. М-л-- -ще---л---ч---н--ип-р. Моля, още сол и черен пипер. М-л-, о-е с-л и ч-р-н п-п-р- ---------------------------- Моля, още сол и черен пипер. 0
M---a,-os-che sol - ch---n -iper. Molya, oshche sol i cheren piper. M-l-a- o-h-h- s-l i c-e-e- p-p-r- --------------------------------- Molya, oshche sol i cheren piper.
Ještě sklenici vody, prosím. Мо--- о---е-н- чаша во--. Моля, още една чаша вода. М-л-, о-е е-н- ч-ш- в-д-. ------------------------- Моля, още една чаша вода. 0
M--ya- -sh----yedna-c-as-a-vo--. Molya, oshche yedna chasha voda. M-l-a- o-h-h- y-d-a c-a-h- v-d-. -------------------------------- Molya, oshche yedna chasha voda.

Úspěšně mluvit se dá naučit!

Mluvení je relativně snadné. Úspěšné mluvení je naproti tomu mnohem těžší. Jak něco říci je totiž důležitější než to, co řekneme. To ukázaly různé studie. Posluchač podvědomě vnímá určitou charakteristiku mluvčího. Můžeme tak ovlivnit, zda je naše řeč dobře přijímána. Musíme jen vždy dávat dobrý pozor na to, jak to říkáme. To se týká také řeči našeho těla. Musí být autentická a hodit se k naší osobnosti. Svou roli hraje i hlas, neboť i ten se hodnotí. U mužů je například výhodou hlas hlubší. Ten, kdo jej používá, působí suverénně a kompetentně. Měnit hlas nemá naopak žádný účinek. Velmi důležitá je ale při mluvení rychlost. Úspěch při konverzaci byl zkoumán při různých experimentech. Úspěšně mluvit znamená přesvědčit druhé. Kdo chce přesvědčit druhé, nesmí mluvit moc rychle. Jinak vyvolá dojem, že to nemyslí vážně. Není ani dobré mluvit příliš pomalu. Lidé, kteří mluví velmi pomalu, působí méně inteligentně. Nejlepší tedy je mluvit středně rychle. Ideální je 3,5 slova za vteřinu. Při mluvení jsou také důležité pauzy. Mluvení potom působí přirozeně a důvěryhodně. Výsledkem je, že nám posluchači důvěřují. Optimální jsou 4 nebo 5 pauz za minutu. Zkuste tedy své mluvení lépe kontrolovat. Potom můžete absolvovat i další přijímací pohovor…