Konverzační příručka

cs Minulý čas způsobových sloves 2   »   bg Минало време на модалните глаголи 2

88 [osmdesát osm]

Minulý čas způsobových sloves 2

Minulý čas způsobových sloves 2

88 [осемдесет и осем]

88 [osemdeset i osem]

Минало време на модалните глаголи 2

[Minalo vreme na modalnite glagoli 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Můj syn si nechtěl hrát s panenkou. М--т -ин--е-ис---- да--- игр-- --к----т-. Моят син не искаше да си играе с куклата. М-я- с-н н- и-к-ш- д- с- и-р-е с к-к-а-а- ----------------------------------------- Моят син не искаше да си играе с куклата. 0
M-y---sin-n--i---s-e-d-----ig--e-s kuklata. Moyat sin ne iskashe da si igrae s kuklata. M-y-t s-n n- i-k-s-e d- s- i-r-e s k-k-a-a- ------------------------------------------- Moyat sin ne iskashe da si igrae s kuklata.
Moje dcera nechtěla hrát fotbal. М---- ----р- не--ск-ше--- -г--е-фу--о-. Моята дъщеря не искаше да играе футбол. М-я-а д-щ-р- н- и-к-ш- д- и-р-е ф-т-о-. --------------------------------------- Моята дъщеря не искаше да играе футбол. 0
Mo--t- -yshc--ry---- i-----e-da ---ae--utb-l. Moyata dyshcherya ne iskashe da igrae futbol. M-y-t- d-s-c-e-y- n- i-k-s-e d- i-r-e f-t-o-. --------------------------------------------- Moyata dyshcherya ne iskashe da igrae futbol.
Moje žena se mnou nechtěla hrát šachy. М---а----а н----ка----а -г----- мен -- ша-. Моята жена не искаше да играе с мен на шах. М-я-а ж-н- н- и-к-ш- д- и-р-е с м-н н- ш-х- ------------------------------------------- Моята жена не искаше да играе с мен на шах. 0
M----- ---na ne is--she -a-ig-ae---men na -hak-. Moyata zhena ne iskashe da igrae s men na shakh. M-y-t- z-e-a n- i-k-s-e d- i-r-e s m-n n- s-a-h- ------------------------------------------------ Moyata zhena ne iskashe da igrae s men na shakh.
Moje děti nechtěly jít na procházku. М--т--дец- не -с---а--- -- ра-хо----. Моите деца не искаха да се разхождат. М-и-е д-ц- н- и-к-х- д- с- р-з-о-д-т- ------------------------------------- Моите деца не искаха да се разхождат. 0
Moi---dets- ne----a--a d---e r---h-zhd-t. Moite detsa ne iskakha da se razkhozhdat. M-i-e d-t-a n- i-k-k-a d- s- r-z-h-z-d-t- ----------------------------------------- Moite detsa ne iskakha da se razkhozhdat.
Nechtěly uklidit pokoj. Т---е исках- д- -азт--б-т----я-а. Те не искаха да разтребят стаята. Т- н- и-к-х- д- р-з-р-б-т с-а-т-. --------------------------------- Те не искаха да разтребят стаята. 0
Te -e is--k----a-razt--bya----aya--. Te ne iskakha da raztrebyat stayata. T- n- i-k-k-a d- r-z-r-b-a- s-a-a-a- ------------------------------------ Te ne iskakha da raztrebyat stayata.
Nechtěly jít do postele / spát. Те не и--аха-д- с- -я--т. Те не искаха да си лягат. Т- н- и-к-х- д- с- л-г-т- ------------------------- Те не искаха да си лягат. 0
T---- i-k--h- -- si lyag--. Te ne iskakha da si lyagat. T- n- i-k-k-a d- s- l-a-a-. --------------------------- Te ne iskakha da si lyagat.
Nesměl jíst zmrzlinu. То- -е--ива-- -- --е ---до-ед. Той не биваше да яде сладолед. Т-й н- б-в-ш- д- я-е с-а-о-е-. ------------------------------ Той не биваше да яде сладолед. 0
Toy-n- -i---he-d- ya---s-a-o---. Toy ne bivashe da yade sladoled. T-y n- b-v-s-e d- y-d- s-a-o-e-. -------------------------------- Toy ne bivashe da yade sladoled.
Nesměl jíst čokoládu. Т----- б-в----да я-- ----лад. Той не биваше да яде шоколад. Т-й н- б-в-ш- д- я-е ш-к-л-д- ----------------------------- Той не биваше да яде шоколад. 0
To--ne-b-v-sh--d--y--- sho-o-a-. Toy ne bivashe da yade shokolad. T-y n- b-v-s-e d- y-d- s-o-o-a-. -------------------------------- Toy ne bivashe da yade shokolad.
Nesměl jíst bonbóny. Той -е-б-ва-- -а-яде-б-н-он-. Той не биваше да яде бонбони. Т-й н- б-в-ш- д- я-е б-н-о-и- ----------------------------- Той не биваше да яде бонбони. 0
To---e --va--e ---y-d- bonbo--. Toy ne bivashe da yade bonboni. T-y n- b-v-s-e d- y-d- b-n-o-i- ------------------------------- Toy ne bivashe da yade bonboni.
Směl / směla jsem si něco přát. М-жех да си-п-ж-ла--нещо. Можех да си пожелая нещо. М-ж-х д- с- п-ж-л-я н-щ-. ------------------------- Можех да си пожелая нещо. 0
Mo---k- -a-si po-he--y- ---h---. Mozhekh da si pozhelaya neshcho. M-z-e-h d- s- p-z-e-a-a n-s-c-o- -------------------------------- Mozhekh da si pozhelaya neshcho.
Směl / směla jsem si koupit šaty. Можех-да ------я----л-. Можех да си купя рокля. М-ж-х д- с- к-п- р-к-я- ----------------------- Можех да си купя рокля. 0
M---e-- ----i ----- r-kl-a. Mozhekh da si kupya roklya. M-z-e-h d- s- k-p-a r-k-y-. --------------------------- Mozhekh da si kupya roklya.
Směl / směla jsem si vzít pralinku. Мож-х------ в------о-бон. Можех да си взема бонбон. М-ж-х д- с- в-е-а б-н-о-. ------------------------- Можех да си взема бонбон. 0
Mo--ek- -- si ----- bo--on. Mozhekh da si vzema bonbon. M-z-e-h d- s- v-e-a b-n-o-. --------------------------- Mozhekh da si vzema bonbon.
Směl / směla jsi kouřit v letadle? М-же-е-л- да-пуш-ш в-с-------? Можеше ли да пушиш в самолета? М-ж-ш- л- д- п-ш-ш в с-м-л-т-? ------------------------------ Можеше ли да пушиш в самолета? 0
M-zh---e -i -a-pushish v---m---ta? Mozheshe li da pushish v samoleta? M-z-e-h- l- d- p-s-i-h v s-m-l-t-? ---------------------------------- Mozheshe li da pushish v samoleta?
Směl / směla jsi pít v nemocnici pivo? М--еш---и----п-еш бира-в б--------? Можеше ли да пиеш бира в болницата? М-ж-ш- л- д- п-е- б-р- в б-л-и-а-а- ----------------------------------- Можеше ли да пиеш бира в болницата? 0
Mozheshe--- -a pie-- --ra---bol-its-ta? Mozheshe li da piesh bira v bolnitsata? M-z-e-h- l- d- p-e-h b-r- v b-l-i-s-t-? --------------------------------------- Mozheshe li da piesh bira v bolnitsata?
Směl / směla jsi vzít psa s sebou do hotelu? Мо-еш---и-да взем-- ку--то----отела? Можеше ли да вземеш кучето в хотела? М-ж-ш- л- д- в-е-е- к-ч-т- в х-т-л-? ------------------------------------ Можеше ли да вземеш кучето в хотела? 0
Moz----e--i-da-v---e-h k-c-et- --k--t---? Mozheshe li da vzemesh kucheto v khotela? M-z-e-h- l- d- v-e-e-h k-c-e-o v k-o-e-a- ----------------------------------------- Mozheshe li da vzemesh kucheto v khotela?
O prázdninách směly děti zůstat dlouho venku. П-ез --канц-ята-дец-т- м---ха-да--с---ат дъ-го н-въ-. През ваканцията децата можеха да остават дълго навън. П-е- в-к-н-и-т- д-ц-т- м-ж-х- д- о-т-в-т д-л-о н-в-н- ----------------------------------------------------- През ваканцията децата можеха да остават дълго навън. 0
P--z -aka-tsi---- detsa-- mozh---a-d---s-a-at ---go n--yn. Prez vakantsiyata detsata mozhekha da ostavat dylgo navyn. P-e- v-k-n-s-y-t- d-t-a-a m-z-e-h- d- o-t-v-t d-l-o n-v-n- ---------------------------------------------------------- Prez vakantsiyata detsata mozhekha da ostavat dylgo navyn.
Mohly si hrát dlouho na dvoře. Те-мож--- д-лг- ----г-а-- на-----а. Те можеха дълго да играят на двора. Т- м-ж-х- д-л-о д- и-р-я- н- д-о-а- ----------------------------------- Те можеха дълго да играят на двора. 0
T--m---e-h----lg- -- igray----a --or-. Te mozhekha dylgo da igrayat na dvora. T- m-z-e-h- d-l-o d- i-r-y-t n- d-o-a- -------------------------------------- Te mozhekha dylgo da igrayat na dvora.
Směly zůstat dlouho vzhůru. Т---о-е---дълго -а не се ---би---. Те можеха дълго да не се прибират. Т- м-ж-х- д-л-о д- н- с- п-и-и-а-. ---------------------------------- Те можеха дълго да не се прибират. 0
Te---zhe--a---l-o--a -e-se -r---rat. Te mozhekha dylgo da ne se pribirat. T- m-z-e-h- d-l-o d- n- s- p-i-i-a-. ------------------------------------ Te mozhekha dylgo da ne se pribirat.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jak na zapomínání?

Učení není vždy snadné. I když je zábavné, může být náročné. Když se však něco naučíme, máme z toho radost. Jsme pyšní na sebe a na pokrok, který jsme dosáhli. To, co jsme se naučili, můžeme bohužel zase zapomenout. To je častý problém zvlášť v případě jazyků. Většina z nás se učí jeden nebo více jazyků ve škole. Po skončení školy tyto znalosti často mizí. Cizí jazyk už téměř neumíme. V běžném životě používáme většinou svůj mateřský jazyk. Mnoho cizích jazyků používáme pouze na dovolené. Pokud však vědomosti pravidelně neaktivujeme, ztrácíme je. Náš mozek potřebuje trénink. Dá se říct, že funguje jako sval. Takový sval se musí procvičovat, jinak oslabí. Existují ale způsoby jak zapomínání zabránit. Nejdůležitější je opakovaně využívat to, co jste se naučili. Přitom mohou být užitečné pevné rituály. Na každý den v týdnu si můžete naplánovat nějaký úkol. Například v pondělí si můžete přečíst knihu v cizím jazyce. Ve středu poslouchat cizí rozhlas. V pátek si v cizím jazyce napsat deník. Střídáte tak čtení, poslouchání a psaní. Tím se vaše znalosti procvičují různými způsoby. Všechny tyto úkony nemusejí trvat dlouho; stačí půlhodina. Je ale důležité, abyste trénovali pravidelně! Studie ukazují, že to, co jste se naučili, zůstává v mozku celá desetiletí. Musíte to však znovu vytáhnout ze šuplíku…