Konverzační příručka

cs zdůvodnění 1   »   bg аргументирам нещо 1

75 [sedmdesát pět]

zdůvodnění 1

zdůvodnění 1

75 [седемдесет и пет]

75 [sedemdeset i pet]

аргументирам нещо 1

[argumentiram neshcho 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Proč nepřijdete? З--- ---- д- дойде--? Защо няма да дойдете? З-щ- н-м- д- д-й-е-е- --------------------- Защо няма да дойдете? 0
Za--c---nyam---a-d-y--te? Zashcho nyama da doydete? Z-s-c-o n-a-a d- d-y-e-e- ------------------------- Zashcho nyama da doydete?
Je špatné počasí. В---ет- е-л-ш-. Времето е лошо. В-е-е-о е л-ш-. --------------- Времето е лошо. 0
V-em--- -e -o--o. Vremeto ye losho. V-e-e-o y- l-s-o- ----------------- Vremeto ye losho.
Nepřijdu, protože je špatné počasí. А--н--а--а-д-йд-- за-от- в-ем-т--- л--о. Аз няма да дойда, защото времето е лошо. А- н-м- д- д-й-а- з-щ-т- в-е-е-о е л-ш-. ---------------------------------------- Аз няма да дойда, защото времето е лошо. 0
Az---am- -a--o--------hc-ot---re-----y- l-s--. Az nyama da doyda, zashchoto vremeto ye losho. A- n-a-a d- d-y-a- z-s-c-o-o v-e-e-o y- l-s-o- ---------------------------------------------- Az nyama da doyda, zashchoto vremeto ye losho.
Proč nepřijde? З-що--ой-н--а -а---йде? Защо той няма да дойде? З-щ- т-й н-м- д- д-й-е- ----------------------- Защо той няма да дойде? 0
Zashcho -o- n-a-a da do--e? Zashcho toy nyama da doyde? Z-s-c-o t-y n-a-a d- d-y-e- --------------------------- Zashcho toy nyama da doyde?
Není pozván. Т-й ---- п-к--ен. Той не е поканен. Т-й н- е п-к-н-н- ----------------- Той не е поканен. 0
To- n---e -----en. Toy ne ye pokanen. T-y n- y- p-k-n-n- ------------------ Toy ne ye pokanen.
Nepřijde, protože není pozván. Той--ям--да---йде- з--от--н--е -о--нен. Той няма да дойде, защото не е поканен. Т-й н-м- д- д-й-е- з-щ-т- н- е п-к-н-н- --------------------------------------- Той няма да дойде, защото не е поканен. 0
T-y-ny-----a-----e- -ash---to ne-ye p--a-e-. Toy nyama da doyde, zashchoto ne ye pokanen. T-y n-a-a d- d-y-e- z-s-c-o-o n- y- p-k-n-n- -------------------------------------------- Toy nyama da doyde, zashchoto ne ye pokanen.
Proč nepřijdeš? З----н--а -- -о--е-? Защо няма да дойдеш? З-щ- н-м- д- д-й-е-? -------------------- Защо няма да дойдеш? 0
Z--h-ho n-ama -a---y---h? Zashcho nyama da doydesh? Z-s-c-o n-a-a d- d-y-e-h- ------------------------- Zashcho nyama da doydesh?
Nemám čas. Аз ня-а-----м-. Аз нямам време. А- н-м-м в-е-е- --------------- Аз нямам време. 0
A--ny---- v----. Az nyamam vreme. A- n-a-a- v-e-e- ---------------- Az nyamam vreme.
Nepřijdu, protože nemám čas. Аз-ня-- -а-д-й--, --щото----ам вр-ме. Аз няма да дойда, защото нямам време. А- н-м- д- д-й-а- з-щ-т- н-м-м в-е-е- ------------------------------------- Аз няма да дойда, защото нямам време. 0
A- n-a----- doyd-,-zas-c-o-o--ya--- vre-e. Az nyama da doyda, zashchoto nyamam vreme. A- n-a-a d- d-y-a- z-s-c-o-o n-a-a- v-e-e- ------------------------------------------ Az nyama da doyda, zashchoto nyamam vreme.
Proč nezůstaneš? За-о-не-о-т-неш? Защо не останеш? З-щ- н- о-т-н-ш- ---------------- Защо не останеш? 0
Z----h--n--o--a----? Zashcho ne ostanesh? Z-s-c-o n- o-t-n-s-? -------------------- Zashcho ne ostanesh?
Musím ještě pracovat. А- -р-б-- д- -а--тя о-е. Аз трябва да работя още. А- т-я-в- д- р-б-т- о-е- ------------------------ Аз трябва да работя още. 0
A- -r---va-da ------a o----e. Az tryabva da rabotya oshche. A- t-y-b-a d- r-b-t-a o-h-h-. ----------------------------- Az tryabva da rabotya oshche.
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat. А-------д---с-а-а----що---т-я-ва да --бо-- о-е. Аз няма да остана, защото трябва да работя още. А- н-м- д- о-т-н-, з-щ-т- т-я-в- д- р-б-т- о-е- ----------------------------------------------- Аз няма да остана, защото трябва да работя още. 0
Az n--ma--a--st--a- z------to ----bva -- -ab--y- -sh-h-. Az nyama da ostana, zashchoto tryabva da rabotya oshche. A- n-a-a d- o-t-n-, z-s-c-o-o t-y-b-a d- r-b-t-a o-h-h-. -------------------------------------------------------- Az nyama da ostana, zashchoto tryabva da rabotya oshche.
Proč už odcházíte? З--о -и --ъ-в-те---че? Защо си тръгвате вече? З-щ- с- т-ъ-в-т- в-ч-? ---------------------- Защо си тръгвате вече? 0
Za-hc----- t----at--ve--e? Zashcho si trygvate veche? Z-s-c-o s- t-y-v-t- v-c-e- -------------------------- Zashcho si trygvate veche?
Jsem unavený. А- -ъ--у-ор---- -морена. Аз съм уморен / уморена. А- с-м у-о-е- / у-о-е-а- ------------------------ Аз съм уморен / уморена. 0
A- -y--um-re-----m-ren-. Az sym umoren / umorena. A- s-m u-o-e- / u-o-e-a- ------------------------ Az sym umoren / umorena.
Jdu pryč, protože jsem unavený. Аз-си---ъ--а-,---що-- с----м-рен /----ре-а. Аз си тръгвам, защото съм уморен / уморена. А- с- т-ъ-в-м- з-щ-т- с-м у-о-е- / у-о-е-а- ------------------------------------------- Аз си тръгвам, защото съм уморен / уморена. 0
A---- tr-gv-m,-z----ho-- --m---o-e--/ umo--n-. Az si trygvam, zashchoto sym umoren / umorena. A- s- t-y-v-m- z-s-c-o-o s-m u-o-e- / u-o-e-a- ---------------------------------------------- Az si trygvam, zashchoto sym umoren / umorena.
Proč už odjíždíte? З--- -ам-н---те-----? Защо заминавате вече? З-щ- з-м-н-в-т- в-ч-? --------------------- Защо заминавате вече? 0
Za-h--- --mi-av-t------e? Zashcho zaminavate veche? Z-s-c-o z-m-n-v-t- v-c-e- ------------------------- Zashcho zaminavate veche?
Je už pozdě. Веч--е---с-о. Вече е късно. В-ч- е к-с-о- ------------- Вече е късно. 0
V-c-- -e-k-s--. Veche ye kysno. V-c-e y- k-s-o- --------------- Veche ye kysno.
Odjíždím, protože už je pozdě. Замина-а---з-щот- ве---- -ъ---. Заминавам, защото вече е късно. З-м-н-в-м- з-щ-т- в-ч- е к-с-о- ------------------------------- Заминавам, защото вече е късно. 0
Za--n--am, zash-h----veche ye ky-no. Zaminavam, zashchoto veche ye kysno. Z-m-n-v-m- z-s-c-o-o v-c-e y- k-s-o- ------------------------------------ Zaminavam, zashchoto veche ye kysno.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?

Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.