Konverzační příručka

cs velký – malý   »   bg голям – малък

68 [šedesát osm]

velký – malý

velký – malý

68 [шейсет и осем]

68 [sheyset i osem]

голям – малък

[golyam – malyk]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
velký a malý го-я- - ----к голям и малък г-л-м и м-л-к ------------- голям и малък 0
go-ya--i--al-k golyam i malyk g-l-a- i m-l-k -------------- golyam i malyk
Slon je velký. Слонъ----г-л-м. Слонът е голям. С-о-ъ- е г-л-м- --------------- Слонът е голям. 0
Slon---ye go-y--. Slonyt ye golyam. S-o-y- y- g-l-a-. ----------------- Slonyt ye golyam.
Myš je malá. Ми---та-- ----а. Мишката е малка. М-ш-а-а е м-л-а- ---------------- Мишката е малка. 0
Mi--k-ta -- ----a. Mishkata ye malka. M-s-k-t- y- m-l-a- ------------------ Mishkata ye malka.
tmavý a světlý т---- и -ве-ъл тъмен и светъл т-м-н и с-е-ъ- -------------- тъмен и светъл 0
tymen-- -v-tyl tymen i svetyl t-m-n i s-e-y- -------------- tymen i svetyl
Noc je tmavá. Н-----е тъм-а. Нощта е тъмна. Н-щ-а е т-м-а- -------------- Нощта е тъмна. 0
N-----ta-ye-tym--. Noshchta ye tymna. N-s-c-t- y- t-m-a- ------------------ Noshchta ye tymna.
Den je světlý. Д---- - -в-тъл. Денят е светъл. Д-н-т е с-е-ъ-. --------------- Денят е светъл. 0
Deny----e-sv--yl. Denyat ye svetyl. D-n-a- y- s-e-y-. ----------------- Denyat ye svetyl.
starý a mladý с-ар - м-ад стар и млад с-а- и м-а- ----------- стар и млад 0
star -----d star i mlad s-a- i m-a- ----------- star i mlad
Náš děda je velmi starý. Наш--т д-д----мн-г- с---. Нашият дядо е много стар. Н-ш-я- д-д- е м-о-о с-а-. ------------------------- Нашият дядо е много стар. 0
N-shiya- d--do--e--n--o -t--. Nashiyat dyado ye mnogo star. N-s-i-a- d-a-o y- m-o-o s-a-. ----------------------------- Nashiyat dyado ye mnogo star.
Před 70 lety byl ještě mladý. П-ед---0-----н--- --л-ощ- м---. Преди 70 години е бил още млад. П-е-и 7- г-д-н- е б-л о-е м-а-. ------------------------------- Преди 70 години е бил още млад. 0
P-ed- ----od-ni--- bil -s-c-- ml--. Predi 70 godini ye bil oshche mlad. P-e-i 7- g-d-n- y- b-l o-h-h- m-a-. ----------------------------------- Predi 70 godini ye bil oshche mlad.
hezký a ošklivý к-а-ив - гр-з-н красив и грозен к-а-и- и г-о-е- --------------- красив и грозен 0
k-as-- --gr-zen krasiv i grozen k-a-i- i g-o-e- --------------- krasiv i grozen
Motýl je hezký. Пеп-----т--е-красив-. Пеперудата е красива. П-п-р-д-т- е к-а-и-а- --------------------- Пеперудата е красива. 0
P---ru-a----- -----v-. Peperudata ye krasiva. P-p-r-d-t- y- k-a-i-a- ---------------------- Peperudata ye krasiva.
Pavouk je ošklivý. Пая-ъ--- гроз-н. Паякът е грозен. П-я-ъ- е г-о-е-. ---------------- Паякът е грозен. 0
P--akyt -- g-oz--. Payakyt ye grozen. P-y-k-t y- g-o-e-. ------------------ Payakyt ye grozen.
tlustý a hubený дебе--и слаб дебел и слаб д-б-л и с-а- ------------ дебел и слаб 0
debel-----ab debel i slab d-b-l i s-a- ------------ debel i slab
Stokilová žena je tlustá. Же-- - -ег-----0 -и-ог-ама е ---е-а. Жена с тегло 100 килограма е дебела. Ж-н- с т-г-о 1-0 к-л-г-а-а е д-б-л-. ------------------------------------ Жена с тегло 100 килограма е дебела. 0
Zhena --teg-- -0----lo---m- -------l-. Zhena s teglo 100 kilograma ye debela. Z-e-a s t-g-o 1-0 k-l-g-a-a y- d-b-l-. -------------------------------------- Zhena s teglo 100 kilograma ye debela.
Padesátikilový muž je hubený. М---с тегло-5--килог-а-- --с--б. Мъж с тегло 50 килограма е слаб. М-ж с т-г-о 5- к-л-г-а-а е с-а-. -------------------------------- Мъж с тегло 50 килограма е слаб. 0
Myz- s-teg-- -- --log-ama y--s---. Myzh s teglo 50 kilograma ye slab. M-z- s t-g-o 5- k-l-g-a-a y- s-a-. ---------------------------------- Myzh s teglo 50 kilograma ye slab.
drahý a levný с--- - евт-н скъп и евтин с-ъ- и е-т-н ------------ скъп и евтин 0
s-y- --y--t-n skyp i yevtin s-y- i y-v-i- ------------- skyp i yevtin
Auto je drahé. Колата е--к-п-. Колата е скъпа. К-л-т- е с-ъ-а- --------------- Колата е скъпа. 0
K-l--- y--s----. Kolata ye skypa. K-l-t- y- s-y-a- ---------------- Kolata ye skypa.
Noviny jsou levné. Ве--н--ъ- е-е-т--. Вестникът е евтин. В-с-н-к-т е е-т-н- ------------------ Вестникът е евтин. 0
V-st----t--e yev-i-. Vestnikyt ye yevtin. V-s-n-k-t y- y-v-i-. -------------------- Vestnikyt ye yevtin.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Střídání kódů

Stále více lidí vyrůstá ve vícejazyčném prostředí. Umějí pak mluvit více než jedním jazykem. Mnozí z nich často jednotlivé jazyky střídají. Na základě situace se rozhodnou, který jazyk použijí. Mluví například jiným jazykem v práci a jiným doma. Přizpůsobují se tak svému prostředí. Může se ale také stát, že se jazyky mění spontánně. Tento fenomén se nazývá střídání kódů . Při střídání kódů mluvčí přepne na jiný jazyk uprostřed řeči. Může pro to mít mnoho důvodů. Často nemůže v jednom jazyce najít vhodné slovo. Vyjádří se potom lépe v jiném jazyce. Nebo se člověk cítí jistější v jednom z jazyků. Používají pak tento jazyk pro osobní účely. Někdy určité slovo v daném jazyce neexistuje. Člověk musí tedy použít jazyk jiný. Nebo lidé změní jazyk proto, aby jim nebylo rozumět. Střídání kódů tedy funguje jako tajný jazyk. Dříve se střídání jazyků kritizovalo. Mělo se za to, že takový člověk neumí žádný jazyk pořádně. Dnes se na to nahlíží jinak. Střídání kódů se považuje za speciální jazykovou schopnost. Může být zajímavé pozorovat lidi při střídání kódů. Často nestřídají pouze jazyk, kterým mluví. Mění se i jiné prvky komunikace. Mnozí mluví tím druhým jazykem rychleji, hlasitěji nebo důrazněji. Nebo začnou najednou používat více gest a mimiky. Střídání kódů se tak stává trochu i střídáním kultur…