Վ---գ-վ---է ա-ն-եղ -ո----:
Վտանգավոր է այնտեղ լողալը:
Վ-ա-գ-վ-ր է ա-ն-ե- լ-ղ-լ-:
--------------------------
Վտանգավոր է այնտեղ լողալը: 0 V--n--v-r-e-ay-t-g---ogh--yVtangavor e ayntegh loghalyV-a-g-v-r e a-n-e-h l-g-a-y---------------------------Vtangavor e ayntegh loghaly
Կա-ել---- այ---ղ-հո-ա-ո---արձել:
Կարելի՞ է այստեղ հովանոց վարձել:
Կ-ր-լ-՞ է ա-ս-ե- հ-վ-ն-ց վ-ր-ե-:
--------------------------------
Կարելի՞ է այստեղ հովանոց վարձել: 0 K--e-i՞ e--y-teg---o-ano--’-va-d--lKareli՞ e aystegh hovanots’ vardzelK-r-l-՞ e a-s-e-h h-v-n-t-’ v-r-z-l-----------------------------------Kareli՞ e aystegh hovanots’ vardzel
Կ----ի՞-է------ղ----կելաթոռ վա---լ:
Կարելի՞ է այստեղ պառկելաթոռ վարձել:
Կ-ր-լ-՞ է ա-ս-ե- պ-ռ-ե-ա-ո- վ-ր-ե-:
-----------------------------------
Կարելի՞ է այստեղ պառկելաթոռ վարձել: 0 K--e-i- - -y-teg------k--at--o-r --rd-elKareli՞ e aystegh parrkelat’vorr vardzelK-r-l-՞ e a-s-e-h p-r-k-l-t-v-r- v-r-z-l----------------------------------------Kareli՞ e aystegh parrkelat’vorr vardzel
Հն-րավո՞--է -յ-տ-- ն---կ -ար-ել:
Հնարավո՞ր է այստեղ նավակ վարձել:
Հ-ա-ա-ո-ր է ա-ս-ե- ն-վ-կ վ-ր-ե-:
--------------------------------
Հնարավո՞ր է այստեղ նավակ վարձել: 0 Hn-rav-՞- e--ys-eg---a--k-va----lHnaravo՞r e aystegh navak vardzelH-a-a-o-r e a-s-e-h n-v-k v-r-z-l---------------------------------Hnaravo՞r e aystegh navak vardzel
Կ-ր--ի- --ջրադ----կ --րձ-լ:
Կարելի՞ է ջրադահուկ վարձել:
Կ-ր-լ-՞ է ջ-ա-ա-ո-կ վ-ր-ե-:
---------------------------
Կարելի՞ է ջրադահուկ վարձել: 0 Ka-e-i՞ --j--d-h-k -ardz-lKareli՞ e jradahuk vardzelK-r-l-՞ e j-a-a-u- v-r-z-l--------------------------Kareli՞ e jradahuk vardzel
Ե---ա լ---գիտ--:
Ես դա լավ գիտեմ:
Ե- դ- լ-վ գ-տ-մ-
----------------
Ես դա լավ գիտեմ: 0 Ye- d- -a---it-mYes da lav gitemY-s d- l-v g-t-m----------------Yes da lav gitem
Ո--ե-ղ է--ա--ւ-ային-ճո---ու-ին:
Որտե՞ղ է դահուկային ճոպանուղին:
Ո-տ-՞- է դ-հ-ւ-ա-ի- ճ-պ-ն-ւ-ի-:
-------------------------------
Որտե՞ղ է դահուկային ճոպանուղին: 0 Vort-՞gh-e -a-u--yi--c--pa-u--inVorte՞gh e dahukayin chopanughinV-r-e-g- e d-h-k-y-n c-o-a-u-h-n--------------------------------Vorte՞gh e dahukayin chopanughin
Německé přísloví říká: Obrázek řekne víc než tisíc slov.
To znamená, že obrázky často pochopíme rychleji než řeč.
Obrázek může také lépe sdělit emoce.
Kvůli tomu se v reklamě užívá mnoho obrázků.
Obrázky fungují jinak než jazyk.
Ukazují nám několik věcí najednou a vcelku.
To znamená, že obrázek jako celek má určitý efekt.
V řeči je většinou zapotřebí mnohem více slov.
Ale obrázky a řeč patří k sobě.
Potřebujeme řeč, abychom popsali obrázek.
Stejně tak mnohé texty pochopíme nejprve z obrázků.
Vztah mezi obrázky a řečí zkoumá mnoho jazykovědců.
Vyvstává však také otázka, zda obrázky nejsou řečí sami o sobě.
Pokud se něco pouze natočí, můžeme se podívat na obrázky.
Ale sdělení filmu není konkrétní.
Pokud má obraz fungovat stejně jako řeč, musí být konkrétní.
Čím méně toho ukazuje, tím je sdělení konkrétnější.
Dobrým příkladem jsou piktogramy.
Piktogramy jsou jednoduché a jasné obrázkové symboly.
Nahrazují verbální jazyk a jsou tedy formou vizuální komunikace.
Například každý zná piktogram pro zákaz kouření.
Je na něm přeškrtnutá cigareta.
Obrázky jsou kvůli globalizaci čím dál důležitější.
Ale i jazyk obrázků se musí naučit.
Přestože si to mnozí myslí, nechápou je lidé po celém světě stejně.
Je to dáno tím, že chápání obrázků ovlivňuje naše kultura.
To, co vidíme, závisí na mnoha různých faktorech.
Někteří lidé tedy nevidí cigarety, ale jen tmavé čáry.