Konverzační příručka

cs Čísla   »   hy Numbers

7 [sedm]

Čísla

Čísla

7 [յոթ]

7 [yot’]

Numbers

[t’ver]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Počítám: Ե- հ---ում---: Ես հաշվում եմ: Ե- հ-շ-ո-մ ե-: -------------- Ես հաշվում եմ: 0
Y-- h---vum-yem Yes hashvum yem Y-s h-s-v-m y-m --------------- Yes hashvum yem
jedna, dvě, tři մ--, եր---- ---ք մեկ, երկու, երեք մ-կ- ե-կ-ւ- ե-ե- ---------------- մեկ, երկու, երեք 0
me-, ye--u----re-’ mek, yerku, yerek’ m-k- y-r-u- y-r-k- ------------------ mek, yerku, yerek’
Počítám do tří. Ես-հ--------- մի--- երեք-: Ես հաշվում եմ մինչև երեքը: Ե- հ-շ-ո-մ ե- մ-ն-և ե-ե-ը- -------------------------- Ես հաշվում եմ մինչև երեքը: 0
Yes hashv-m-y-- mi-ch-yev---r-k-y Yes hashvum yem minch’yev yerek’y Y-s h-s-v-m y-m m-n-h-y-v y-r-k-y --------------------------------- Yes hashvum yem minch’yev yerek’y
Počítám dále: Ե--շ-ր-----ո-- -- -աշվ-լ: Ես շարունակում եմ հաշվել: Ե- շ-ր-ւ-ա-ո-մ ե- հ-շ-ե-: ------------------------- Ես շարունակում եմ հաշվել: 0
Yes s-a----ku----m-h--hvel Yes sharunakum yem hashvel Y-s s-a-u-a-u- y-m h-s-v-l -------------------------- Yes sharunakum yem hashvel
čtyři, pět, šest, չ---- ---գ--վեց չորս, հինգ, վեց չ-ր-, հ-ն-, վ-ց --------------- չորս, հինգ, վեց 0
c-’---s,--ing- --ts’ ch’vors, hing, vets’ c-’-o-s- h-n-, v-t-’ -------------------- ch’vors, hing, vets’
sedm, osm, devět յ--, ո--- --ը յոթ, ութ, ինը յ-թ- ո-թ- ի-ը ------------- յոթ, ութ, ինը 0
y---,--t-----y yot’, ut’, iny y-t-, u-’- i-y -------------- yot’, ut’, iny
Počítám. Ե- ---վ-ւմ ե-: Ես հաշվում եմ: Ե- հ-շ-ո-մ ե-: -------------- Ես հաշվում եմ: 0
Y-----s-vum yem Yes hashvum yem Y-s h-s-v-m y-m --------------- Yes hashvum yem
Počítáš. Դու --շ-ո-- ե-: Դու հաշվում ես: Դ-ւ հ-շ-ո-մ ե-: --------------- Դու հաշվում ես: 0
Du----hv-m --s Du hashvum yes D- h-s-v-m y-s -------------- Du hashvum yes
Počítá. Ն---աշվ--մ-է: Նա հաշվում է: Ն- հ-շ-ո-մ է- ------------- Նա հաշվում է: 0
Na h-s-v-m-e Na hashvum e N- h-s-v-m e ------------ Na hashvum e
Jedna. První. մ-կ----ա---ը մեկ- առաջինը մ-կ- ա-ա-ի-ը ------------ մեկ- առաջինը 0
m--- --r---ny mek- arrajiny m-k- a-r-j-n- ------------- mek- arrajiny
Dvě. Druhý. եր--ւ---եր---ր-ը երկու - երկրորդը ե-կ-ւ - ե-կ-ո-դ- ---------------- երկու - երկրորդը 0
yer-- --ye---ordy yerku - yerkrordy y-r-u - y-r-r-r-y ----------------- yerku - yerkrordy
Tři. Třetí. ե--ք-- եր-ո--ը երեք - երրորդը ե-ե- - ե-ր-ր-ը -------------- երեք - երրորդը 0
y---k- ----rr-r-y yerek’ - yerrordy y-r-k- - y-r-o-d- ----------------- yerek’ - yerrordy
Čtyři. Čtvrtý. չոր- --չորրորդը չորս - չորրորդը չ-ր- - չ-ր-ո-դ- --------------- չորս - չորրորդը 0
c-----s - -h-vorr---y ch’vors - ch’vorrordy c-’-o-s - c-’-o-r-r-y --------------------- ch’vors - ch’vorrordy
Pět. Pátý. հի-գ-- հի----որ-ը հինգ - հինգերորդը հ-ն- - հ-ն-ե-ո-դ- ----------------- հինգ - հինգերորդը 0
h-n--- ----er---y hing - hingerordy h-n- - h-n-e-o-d- ----------------- hing - hingerordy
Šest. Šestý. վ-- -------ո--ը վեց - վեցերորդը վ-ց - վ-ց-ր-ր-ը --------------- վեց - վեցերորդը 0
v-ts’ ---e--’y--ordy vets’ - vets’yerordy v-t-’ - v-t-’-e-o-d- -------------------- vets’ - vets’yerordy
Sedm. Sedmý. յ-թ-- յ-թերո-դը յոթ - յոթերորդը յ-թ - յ-թ-ր-ր-ը --------------- յոթ - յոթերորդը 0
y----- --t’y--ordy yot’ - yot’yerordy y-t- - y-t-y-r-r-y ------------------ yot’ - yot’yerordy
Osm. Osmý. ութ-- --թ-ր--դը ութ - ութերորդը ո-թ - ո-թ-ր-ր-ը --------------- ութ - ութերորդը 0
ut’-- --’y-r-rdy ut’ - ut’yerordy u-’ - u-’-e-o-d- ---------------- ut’ - ut’yerordy
Devět. Devátý. ի-ը---ն-----ը ինը- իներորդը ի-ը- ի-ե-ո-դ- ------------- ինը- իներորդը 0
iny- i-e--r-y iny- inerordy i-y- i-e-o-d- ------------- iny- inerordy

Myšlení a jazyk

Myšlení je závislé na našem jazyku. Když myslíme, „mluvíme“ sami se sebou. Náš jazyk tím ovlivňuje náš pohled na věc. Můžeme však navzdory jazykovým rozdílům myslet stejně? Nebo myslíme jinak, protože i jinak mluvíme? Každý národ má svou vlastní slovní zásobu. V mnoha jazycích určitá slova chybí. Jsou národy, které nerozlišují zelenou a modrou. Lidé používají stejné slovo pro obě barvy. A rozeznávají barvy hůře než ostatní národy! Barevné odstíny a složené barvy nerozeznají vůbec. Mají problémy i s popisem barvy. Jiné jazyky mají zase málo číslovek. Lidé, kteří je používají, umí také hůře počítat. Jsou i jazyky, ve kterých se nerozlišuje vlevo a vpravo . Lidé mluví o severu a jihu a západu a východu. A umí se velmi dobře geograficky orientovat. Pojmům vlevo a vpravo však nerozumějí. Naše myšlení však přirozeně neovlivňuje jen náš jazyk. Dotvářejí jej také prostředí a náš každodenní život. Jakou roli tedy jazyk hraje? Vymezuje určitým způsobem naše myšlení? Nebo máme slova jen pro to, co si také myslíme? Co je příčina a co je důsledek? Na všechny tyto otázky ještě neznáme odpověď. Hledají ji vědci zkoumající mozek i lingvisté. Je to však téma, které se týká nás všech… Jsi tím, jak mluvíš?!