Slovníček fráz

sk Privlastňovacie zámená 2   »   kk Possessive pronouns 2

67 [šesťdesiatsedem]

Privlastňovacie zámená 2

Privlastňovacie zámená 2

67 [алпыс жеті]

67 [alpıs jeti]

Possessive pronouns 2

[Täweldik esimdigi 2]

Vyberte, ako chcete vidieť preklad:   
slovenčina kazaština Prehrať Viac
okuliare Кө-іл-ірік Көзілдірік К-з-л-і-і- ---------- Көзілдірік 0
Kö-il-i-ik Közildirik K-z-l-i-i- ---------- Közildirik
Zabudol si svoje okuliare. О----іні- -ө--л-і--гі- -мыты--к-т-і. Ол өзінің көзілдірігін ұмытып кетті. О- ө-і-і- к-з-л-і-і-і- ұ-ы-ы- к-т-і- ------------------------------------ Ол өзінің көзілдірігін ұмытып кетті. 0
Ol ----iñ-k----diri-i- u--t-p ----i. Ol öziniñ közildirigin umıtıp ketti. O- ö-i-i- k-z-l-i-i-i- u-ı-ı- k-t-i- ------------------------------------ Ol öziniñ közildirigin umıtıp ketti.
Kde len má svoje okuliare? Оны- --зілд----і -а--а -к--? Оның көзілдірігі қайда екен? О-ы- к-з-л-і-і-і қ-й-а е-е-? ---------------------------- Оның көзілдірігі қайда екен? 0
On-ñ---z---irig- q-yd- -ken? Onıñ közildirigi qayda eken? O-ı- k-z-l-i-i-i q-y-a e-e-? ---------------------------- Onıñ közildirigi qayda eken?
hodinky сағ-т сағат с-ғ-т ----- сағат 0
sa-at sağat s-ğ-t ----- sağat
Jeho hodinky sú pokazené. О-ы--сағ-ты б-зылып қал-ы. Оның сағаты бұзылып қалды. О-ы- с-ғ-т- б-з-л-п қ-л-ы- -------------------------- Оның сағаты бұзылып қалды. 0
On-ñ -ağa-----z-lı--q--dı. Onıñ sağatı buzılıp qaldı. O-ı- s-ğ-t- b-z-l-p q-l-ı- -------------------------- Onıñ sağatı buzılıp qaldı.
Hodiny visia na stene. Сағ-т қа-ы-ғад----------ұр. Сағат қабырғада ілініп тұр. С-ғ-т қ-б-р-а-а і-і-і- т-р- --------------------------- Сағат қабырғада ілініп тұр. 0
Sa--t -a------- ilini--tur. Sağat qabırğada ilinip tur. S-ğ-t q-b-r-a-a i-i-i- t-r- --------------------------- Sağat qabırğada ilinip tur.
pas т-л-ұ--т төлқұжат т-л-ұ-а- -------- төлқұжат 0
tö--u--t tölqujat t-l-u-a- -------- tölqujat
Stratil svoj pas. Ол-т--қ--а-ын ---алты- алды. Ол төлқұжатын жоғалтып алды. О- т-л-ұ-а-ы- ж-ғ-л-ы- а-д-. ---------------------------- Ол төлқұжатын жоғалтып алды. 0
O--t-l------n--o-a-tı- -ldı. Ol tölqujatın joğaltıp aldı. O- t-l-u-a-ı- j-ğ-l-ı- a-d-. ---------------------------- Ol tölqujatın joğaltıp aldı.
Kde len má svoj pas? Он-ң тө-қ-ж--- --й-- -ке-? Оның төлқұжаты қайда екен? О-ы- т-л-ұ-а-ы қ-й-а е-е-? -------------------------- Оның төлқұжаты қайда екен? 0
O-----ölqu-a-- --y-a-----? Onıñ tölqujatı qayda eken? O-ı- t-l-u-a-ı q-y-a e-e-? -------------------------- Onıñ tölqujatı qayda eken?
oni – ich о-а- - ө-дері--ң олар – өздерінің о-а- – ө-д-р-н-ң ---------------- олар – өздерінің 0
ol-r-–--z-----iñ olar – özderiniñ o-a- – ö-d-r-n-ñ ---------------- olar – özderiniñ
Deti nemôžu nájsť svojich rodičov. Бал--ар-ө--ер-нің -т-----с-- та-а ------ж-р. Балалар өздерінің ата-анасын таба алмай жүр. Б-л-л-р ө-д-р-н-ң а-а-а-а-ы- т-б- а-м-й ж-р- -------------------------------------------- Балалар өздерінің ата-анасын таба алмай жүр. 0
Balala- öz--rin-ñ--t--a-asın--ab--a-may -ür. Balalar özderiniñ ata-anasın taba almay jür. B-l-l-r ö-d-r-n-ñ a-a-a-a-ı- t-b- a-m-y j-r- -------------------------------------------- Balalar özderiniñ ata-anasın taba almay jür.
Ale tu už prichádzajú ich rodičia! Ата--н----әне -е-е ж--ыр-ғ-й! Ата-анасы әне келе жатыр ғой! А-а-а-а-ы ә-е к-л- ж-т-р ғ-й- ----------------------------- Ата-анасы әне келе жатыр ғой! 0
A-a-an--ı--ne--e-e -a--- --y! Ata-anası äne kele jatır ğoy! A-a-a-a-ı ä-e k-l- j-t-r ğ-y- ----------------------------- Ata-anası äne kele jatır ğoy!
Vy – Váš, Vaša, Vaše С-з---Сі---ң Сіз – Сіздің С-з – С-з-і- ------------ Сіз – Сіздің 0
S-----S-zdiñ Siz – Sizdiñ S-z – S-z-i- ------------ Siz – Sizdiñ
Aká bola Vaša cesta, pán Müller? М-лл-р---р--- -ізді-----а--ңы--қ--а- болд-? Мюллер мырза, сіздің сапарыңыз қалай болды? М-л-е- м-р-а- с-з-і- с-п-р-ң-з қ-л-й б-л-ы- ------------------------------------------- Мюллер мырза, сіздің сапарыңыз қалай болды? 0
Myull-- mı-za, --z------------z---lay boldı? Myuller mırza, sizdiñ saparıñız qalay boldı? M-u-l-r m-r-a- s-z-i- s-p-r-ñ-z q-l-y b-l-ı- -------------------------------------------- Myuller mırza, sizdiñ saparıñız qalay boldı?
Kde je Vaša žena, pán Müller? Мю-лер мы-за----з-і- ә--лі-і--қ-й-а? Мюллер мырза, сіздің әйеліңіз қайда? М-л-е- м-р-а- с-з-і- ә-е-і-і- қ-й-а- ------------------------------------ Мюллер мырза, сіздің әйеліңіз қайда? 0
M-u--e---ırz----i-d-ñ -y-liñ-z q-yda? Myuller mırza, sizdiñ äyeliñiz qayda? M-u-l-r m-r-a- s-z-i- ä-e-i-i- q-y-a- ------------------------------------- Myuller mırza, sizdiñ äyeliñiz qayda?
Vy – Váš, Vaša, Vaše С-з –----дің Сіз – Сіздің С-з – С-з-і- ------------ Сіз – Сіздің 0
S-z -----diñ Siz – Sizdiñ S-z – S-z-i- ------------ Siz – Sizdiñ
Aká bola Vaša cesta, pani Schmidtová? Ш-идт-х-н-м- --зд-- сап--ың-з -а----б--ды? Шмидт ханым, сіздің сапарыңыз қалай болды? Ш-и-т х-н-м- с-з-і- с-п-р-ң-з қ-л-й б-л-ы- ------------------------------------------ Шмидт ханым, сіздің сапарыңыз қалай болды? 0
Ş-ï----a-ı---s--diñ------ı--z q-l-y -ol-ı? Şmïdt xanım, sizdiñ saparıñız qalay boldı? Ş-ï-t x-n-m- s-z-i- s-p-r-ñ-z q-l-y b-l-ı- ------------------------------------------ Şmïdt xanım, sizdiñ saparıñız qalay boldı?
Kde je Váš muž, pani Schmidtová? Шм--т-х-ным- --з--ң----еу--із -ай-а? Шмидт ханым, сіздің күйеуіңіз қайда? Ш-и-т х-н-м- с-з-і- к-й-у-ң-з қ-й-а- ------------------------------------ Шмидт ханым, сіздің күйеуіңіз қайда? 0
Şmï-t-x-n-m- sizd-----ye-iñi- ---d-? Şmïdt xanım, sizdiñ küyewiñiz qayda? Ş-ï-t x-n-m- s-z-i- k-y-w-ñ-z q-y-a- ------------------------------------ Şmïdt xanım, sizdiñ küyewiñiz qayda?

Genetická mutácia umožňuje rozprávanie

Človek je jediným žijúcim tvorom na Zemi, ktorý vie hovoriť. To ho odlišuje od zvierat a rastlín. Zvieratá a rastliny spolu pochopiteľne tiež komunikujú. Nepoužívajú však komplexný slabikový jazyk. Prečo ale človek hovorí? K rozprávaniu sú potrebné určité organické znaky. Tieto telesné predpoklady má iba človek. To samozrejme neznamená, že ich vyvinul človek. V dejinách evolúcie sa nič nedeje bezdôvodne. Niekedy v priebehu evolúcie začal človek hovoriť. Zatiaľ nevieme, kedy to presne bolo. Muselo sa ale stať niečo, čo dalo človeku reč. Vedci si myslia, že za to môže genetická mutácia. Antropológovia porovnávali genetický materiál rôznych žijúcich organizmov. Je dobre známe, že reč ovplyvňuje určitý gén. Ľudia, ktorí majú tento gén poškodený, majú tiež problémy s rečou. Zle sa vyjadrujú a tiež horšie rozumejú. Tento gén bol skúmaný u ľudí, opíc a myší. U ľudí a šimpanzov je veľmi podobný. Možno nájsť iba dva malé rozdiely. Mozog ich ale rozpozná. Spoločne s inými génmi ovplyvňujú tieto rozdiely určité mozgové aktivity. Ľudia môžu vďaka tomu hovoriť, opice nie. Avšak záhada ľudskej reči tým ešte nie je vyriešená. Samotná genetická mutácia nestačí na to, aby bolo možné hovoriť. Vedci implantovali ľudskú genetickú variantu myšiam. Hovoriť ich však nenaučili ... Ich pískanie ale znelo inak!