Konverzační příručka

cs zdůvodnění 1   »   ar ‫إبداء الأسباب 1‬

75 [sedmdesát pět]

zdůvodnění 1

zdůvodnění 1

‫75 [خمسة وسبعون]‬

75 [khmasat wasabeuna]

‫إبداء الأسباب 1‬

['iibida' al'asbab 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arabština Poslouchat Více
Proč nepřijdete? ‫--ا-ل--ت--ي؟‬ ‫لما لا تأتي؟‬ ‫-م- ل- ت-ت-؟- -------------- ‫لما لا تأتي؟‬ 0
l---l-----i? lma la tati? l-a l- t-t-? ------------ lma la tati?
Je špatné počasí. ‫-لط-س-ج--ً----.‬ ‫الطقس جدا- سيء.‬ ‫-ل-ق- ج-ا- س-ء-‬ ----------------- ‫الطقس جداً سيء.‬ 0
alta-s-j-aan s-'a. altaqs jdaan si'a. a-t-q- j-a-n s-'-. ------------------ altaqs jdaan si'a.
Nepřijdu, protože je špatné počasí. ‫-ن-آت--ل-ن-الطقس-ج-اً -ي--‬ ‫لن آتي لأن الطقس جدا- سيء.‬ ‫-ن آ-ي ل-ن ا-ط-س ج-ا- س-ء-‬ ---------------------------- ‫لن آتي لأن الطقس جداً سيء.‬ 0
l- at--l--an- alt-------an ---a. ln ati li'ana altaqs jdaan si'a. l- a-i l-'-n- a-t-q- j-a-n s-'-. -------------------------------- ln ati li'ana altaqs jdaan si'a.
Proč nepřijde? ‫لم-------تي؟‬ ‫لما لا يأتي؟‬ ‫-م- ل- ي-ت-؟- -------------- ‫لما لا يأتي؟‬ 0
l---la --ti? lma la yati? l-a l- y-t-? ------------ lma la yati?
Není pozván. ‫---غي--م---.‬ ‫هو غير مدعو.‬ ‫-و غ-ر م-ع-.- -------------- ‫هو غير مدعو.‬ 0
hw-gh-- ma---. hw ghyr madeu. h- g-y- m-d-u- -------------- hw ghyr madeu.
Nepřijde, protože není pozván. ‫ل- ي-تي-ل-----ي----عو-‬ ‫لن يأتي لأنه غير مدعو.‬ ‫-ن ي-ت- ل-ن- غ-ر م-ع-.- ------------------------ ‫لن يأتي لأنه غير مدعو.‬ 0
ln-ya-- -i'--------r-m-d-u. ln yati li'anah ghyr madeu. l- y-t- l-'-n-h g-y- m-d-u- --------------------------- ln yati li'anah ghyr madeu.
Proč nepřijdeš? ‫وأن-،-لم---ا-ت--ي-؟‬ ‫وأنت، لما لا تأتي ؟‬ ‫-أ-ت- ل-ا ل- ت-ت- ؟- --------------------- ‫وأنت، لما لا تأتي ؟‬ 0
w---t, l------ t----? w'ant, lima la tati ? w-a-t- l-m- l- t-t- ? --------------------- w'ant, lima la tati ?
Nemám čas. ‫-- وقت -دي-‬ ‫لا وقت لدي.‬ ‫-ا و-ت ل-ي-‬ ------------- ‫لا وقت لدي.‬ 0
l-a wa-t---day. laa waqt laday. l-a w-q- l-d-y- --------------- laa waqt laday.
Nepřijdu, protože nemám čas. ‫ل- آ-ي--ذ-لا -ق----ي.‬ ‫لن آتي إذ لا وقت لدي.‬ ‫-ن آ-ي إ- ل- و-ت ل-ي-‬ ----------------------- ‫لن آتي إذ لا وقت لدي.‬ 0
ln-at- -i----la-w------da-. ln ati 'iidh la waqt laday. l- a-i '-i-h l- w-q- l-d-y- --------------------------- ln ati 'iidh la waqt laday.
Proč nezůstaneš? ‫ل---ل--تبقى؟‬ ‫لما لا تبقى؟‬ ‫-م- ل- ت-ق-؟- -------------- ‫لما لا تبقى؟‬ 0
l-- -a-t-bqaa؟ lma la tabqaa؟ l-a l- t-b-a-؟ -------------- lma la tabqaa؟
Musím ještě pracovat. ‫ع-- -ت---ة --ع-ل-‬ ‫علي متابعة العمل.‬ ‫-ل- م-ا-ع- ا-ع-ل-‬ ------------------- ‫علي متابعة العمل.‬ 0
e-i-mutabaeat--lea-al. eli mutabaeat aleamal. e-i m-t-b-e-t a-e-m-l- ---------------------- eli mutabaeat aleamal.
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat. ‫ل--أ--ى-إذ --ي--تا----ا---ل-‬ ‫لن أبقى إذ علي متابعة العمل.‬ ‫-ن أ-ق- إ- ع-ي م-ا-ع- ا-ع-ل-‬ ------------------------------ ‫لن أبقى إذ علي متابعة العمل.‬ 0
l---ab-aa '-i---e--i- -u-aba--t -l-a-al. ln 'abqaa 'iidh ealia mutabaeat aleamal. l- '-b-a- '-i-h e-l-a m-t-b-e-t a-e-m-l- ---------------------------------------- ln 'abqaa 'iidh ealia mutabaeat aleamal.
Proč už odcházíte? ‫--- ت--ب -ل-ن-‬ ‫لما تذهب الآن؟‬ ‫-م- ت-ه- ا-آ-؟- ---------------- ‫لما تذهب الآن؟‬ 0
l-a t-d-ha- a--na? lma tadhhab alana? l-a t-d-h-b a-a-a- ------------------ lma tadhhab alana?
Jsem unavený. ‫--ا ت-با--‬ ‫أنا تعبان.‬ ‫-ن- ت-ب-ن-‬ ------------ ‫أنا تعبان.‬ 0
ana--t--ban. anaa taeban. a-a- t-e-a-. ------------ anaa taeban.
Jdu pryč, protože jsem unavený. ‫أذهب لأ----ع-ا--‬ ‫أذهب لأني تعبان.‬ ‫-ذ-ب ل-ن- ت-ب-ن-‬ ------------------ ‫أذهب لأني تعبان.‬ 0
adhah-b------iy-ta---n. adhahab li'aniy taeban. a-h-h-b l-'-n-y t-e-a-. ----------------------- adhahab li'aniy taeban.
Proč už odjíždíte? ‫ل-ا -نت----ب--ل-ن-‬ ‫لما أنت ذاهب الآن؟‬ ‫-م- أ-ت ذ-ه- ا-آ-؟- -------------------- ‫لما أنت ذاهب الآن؟‬ 0
l-a---n- ---hi- ala-a? lma 'ant dhahib alana? l-a '-n- d-a-i- a-a-a- ---------------------- lma 'ant dhahib alana?
Je už pozdě. ‫--و-- --أخ-.‬ ‫الوقت متأخر.‬ ‫-ل-ق- م-أ-ر-‬ -------------- ‫الوقت متأخر.‬ 0
a-w-q--mu-a-a---r--. alwaqt muta'akhiran. a-w-q- m-t-'-k-i-a-. -------------------- alwaqt muta'akhiran.
Odjíždím, protože už je pozdě. ‫-س-ذه----- الو-- ---ح مت-خ--ً-‬ ‫ سأذهب لأن الوقت أصبح متأخرا-.‬ ‫ س-ذ-ب ل-ن ا-و-ت أ-ب- م-أ-ر-ً-‬ -------------------------------- ‫ سأذهب لأن الوقت أصبح متأخراً.‬ 0
s--a----b--i-ana-----qt-'-s--- -------an. sa'adhhab li'ana alwaqt 'asbah mtakhraan. s-'-d-h-b l-'-n- a-w-q- '-s-a- m-a-h-a-n- ----------------------------------------- sa'adhhab li'ana alwaqt 'asbah mtakhraan.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?

Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.