Време ---мож-а---тра-би-----ље.
Време ће можда сутра бити боље.
В-е-е ћ- м-ж-а с-т-а б-т- б-љ-.
-------------------------------
Време ће можда сутра бити боље. 0 V---e c-- m--d-----r- -i-- -o-j-.Vreme c-e možda sutra biti bolje.V-e-e c-e m-ž-a s-t-a b-t- b-l-e----------------------------------Vreme će možda sutra biti bolje.
Ја с--н-----д--ћ--б--и----е.
Ја се надам да ће бити боље.
Ј- с- н-д-м д- ћ- б-т- б-љ-.
----------------------------
Ја се надам да ће бити боље. 0 J-----n---- d- će--iti-bo---.Ja se nadam da c-e biti bolje.J- s- n-d-m d- c-e b-t- b-l-e-------------------------------Ja se nadam da će biti bolje.
О---о-а----ас-им с-гурно.
Он долази сасвим сигурно.
О- д-л-з- с-с-и- с-г-р-о-
-------------------------
Он долази сасвим сигурно. 0 O- -o-a-- sa---- si-u---.On dolazi sasvim sigurno.O- d-l-z- s-s-i- s-g-r-o--------------------------On dolazi sasvim sigurno.
Да -- је-т- --г--но?
Да ли је то сигурно?
Д- л- ј- т- с-г-р-о-
--------------------
Да ли је то сигурно? 0 Da--i----t- --g--no?Da li je to sigurno?D- l- j- t- s-g-r-o---------------------Da li je to sigurno?
Зн-м--- он д-л-зи.
Знам да он долази.
З-а- д- о- д-л-з-.
------------------
Знам да он долази. 0 Z--m d- on-d----i.Znam da on dolazi.Z-a- d- o- d-l-z-.------------------Znam da on dolazi.
Он-ћ- сиг-р---н-з--ти.
Он ће сигурно назвати.
О- ћ- с-г-р-о н-з-а-и-
----------------------
Он ће сигурно назвати. 0 O--c-- s-g---- -a---ti.On c-e sigurno nazvati.O- c-e s-g-r-o n-z-a-i------------------------On će sigurno nazvati.
Ја веру----да -- ---ва-и.
Ја верујем да ће назвати.
Ј- в-р-ј-м д- ћ- н-з-а-и-
-------------------------
Ја верујем да ће назвати. 0 J- veruj-m ----́e-na-v--i.Ja verujem da c-e nazvati.J- v-r-j-m d- c-e n-z-a-i---------------------------Ja verujem da će nazvati.
В-----е --гур---ст--о.
Вино је сигурно старо.
В-н- ј- с-г-р-о с-а-о-
----------------------
Вино је сигурно старо. 0 Vin--je-s-gu--- -t-ro.Vino je sigurno staro.V-n- j- s-g-r-o s-a-o-----------------------Vino je sigurno staro.
Зна-е -и--о-си--р-о?
Знате ли то сигурно?
З-а-е л- т- с-г-р-о-
--------------------
Знате ли то сигурно? 0 Z-a-e l--t--si--r--?Znate li to sigurno?Z-a-e l- t- s-g-r-o---------------------Znate li to sigurno?
Ја-п------т-вља- да----ста--.
Ја претпостављам да је старо.
Ј- п-е-п-с-а-љ-м д- ј- с-а-о-
-----------------------------
Ја претпостављам да је старо. 0 Ja pr---o-tavlja---- -e--ta--.Ja pretpostavljam da je staro.J- p-e-p-s-a-l-a- d- j- s-a-o-------------------------------Ja pretpostavljam da je staro.
Н---ше-----ро и--л-д-.
Наш шеф добро изгледа.
Н-ш ш-ф д-б-о и-г-е-а-
----------------------
Наш шеф добро изгледа. 0 Naš--ef------ -zg-e-a.Naš šef dobro izgleda.N-š š-f d-b-o i-g-e-a-----------------------Naš šef dobro izgleda.
С----ам-д- -ак врл- д---- -з-л-да.
Сматрам да чак врло добро изгледа.
С-а-р-м д- ч-к в-л- д-б-о и-г-е-а-
----------------------------------
Сматрам да чак врло добро изгледа. 0 Sm-tra---a -ak ---o -o--- --gle--.Smatram da čak vrlo dobro izgleda.S-a-r-m d- č-k v-l- d-b-o i-g-e-a-----------------------------------Smatram da čak vrlo dobro izgleda.
Ше- с-гур-о-и-- д-в----.
Шеф сигурно има девојку.
Ш-ф с-г-р-о и-а д-в-ј-у-
------------------------
Шеф сигурно има девојку. 0 Š-f s--u-n----a ---o---.Šef sigurno ima devojku.Š-f s-g-r-o i-a d-v-j-u-------------------------Šef sigurno ima devojku.
В--у---е-л- с---рно?
Верујете ли стварно?
В-р-ј-т- л- с-в-р-о-
--------------------
Верујете ли стварно? 0 V-rujet--l-------no?Verujete li stvarno?V-r-j-t- l- s-v-r-o---------------------Verujete li stvarno?
В-----е---гу-- -- и-- -ев-ј--.
Врло је могуће да има девојку.
В-л- ј- м-г-ћ- д- и-а д-в-ј-у-
------------------------------
Врло је могуће да има девојку. 0 Vr-- ----oguć- -a--ma -----ku.Vrlo je moguc-e da ima devojku.V-l- j- m-g-c-e d- i-a d-v-j-u--------------------------------Vrlo je moguće da ima devojku.
Gjuha spanjolle u përket gjuhëve botërore.
Më shumë se 380 milion njerëz kanë spanjishten si gjuhën e tyre amtare.
Gjithashtu, shumë njerëz e flasin atë si gjuhë të dytë.
Prandaj, spanjishtja është një nga gjuhët më të rëndësishme në planet.
Është gjithashtu gjuha më e madhe romake.
Folësit spanjollë e quajnë gjuhën e tyre
español
ose
castellano
.
Termi castellano zbulon origjinën e gjuhës spanjolle.
Ajo u zhvillua nga gjuha që flitej në rajonin e Kastilies.
Që prej shekullit të 16-të, shumica e spanjollëve flisnin castellano.
Sot termat
español
dhe
castellano
përdoren si sinonime.
Ato gjithashtu mund të kenë një dimension politik.
Spanjishtja u përhap përmes pushtimeve dhe kolonializmit.
Spanjisht flitet gjithashtu në Afrikën Perëndimore dhe Filipinet.
Por, shumica e njerëzve që flasin spanjisht jetojnë në Amerikë.
Spanjishtja është gjuha mbizotëruese në Amerikën Qendrore dhe Jugore.
Numri i njerëzve që flasin spanjisht po rritet gjithashtu në SHBA.
Rreth 50 milion njerëz në SHBA flasin spanjisht.
Janë më tepër se në Spanjë!
Spanjishtja në Amerikë është e ndryshme nga spanjishtja evropiane.
Këto ndryshime prekin kryesisht fjalorin dhe gramatikën.
Në Amerikë, për shembull, përdoret një kohë tjetër e shkuar.
Edhe në fjalor gjenden shumë ndryshime.
Disa fjalë ekzistojnë vetëm në Amerikë, të tjera vetëm në Spanjë.
Spanjishtja nuk është e unifikuar as në Amerikë.
Ka shumë versione të ndryshme të spanjishtes amerikane.
Pas anglishtes, spanjishtja është gjuha e huaj më e mësuar në të gjithë botën.
Ajo mund të mësohet relativisht shpejt...
Çfarë po prisni? -
¡Vamos!