短语手册

zh 在城里   »   eo En la urbo

25[二十五]

在城里

在城里

25 [dudek kvin]

En la urbo

选择您想要查看翻译的方式:   
中文(简体) 世界语 播放 更多
我 要 到 火车站 去 。 Mi -a--s---i -- ---sta--do-o. Mi ŝatus iri al la stacidomo. M- ŝ-t-s i-i a- l- s-a-i-o-o- ----------------------------- Mi ŝatus iri al la stacidomo. 0
我 要 到 飞机场 去 。 Mi -a-u- i---al -a flugh-----. Mi ŝatus iri al la flughaveno. M- ŝ-t-s i-i a- l- f-u-h-v-n-. ------------------------------ Mi ŝatus iri al la flughaveno. 0
我 要 到 市中心 去 。 Mi -at---ir--al-l---rbo-e-t-o. Mi ŝatus iri al la urbocentro. M- ŝ-t-s i-i a- l- u-b-c-n-r-. ------------------------------ Mi ŝatus iri al la urbocentro. 0
到 火车站 怎么 走 ? Kie---- atin-u la -t---d----? Kiel mi atingu la stacidomon? K-e- m- a-i-g- l- s-a-i-o-o-? ----------------------------- Kiel mi atingu la stacidomon? 0
到 飞机场 怎么 走 ? K--- m- a-i--u-l---l-gh-venon? Kiel mi atingu la flughavenon? K-e- m- a-i-g- l- f-u-h-v-n-n- ------------------------------ Kiel mi atingu la flughavenon? 0
到 市中心 怎么 走 ? Ki----i---------- --b----tro-? Kiel mi atingu la urbocentron? K-e- m- a-i-g- l- u-b-c-n-r-n- ------------------------------ Kiel mi atingu la urbocentron? 0
我 需要 一辆 出租车 。 M-----o--s---k--o-. Mi bezonas taksion. M- b-z-n-s t-k-i-n- ------------------- Mi bezonas taksion. 0
我 需要 一张 城市 地图 。 M------na- u--o-----. Mi bezonas urbomapon. M- b-z-n-s u-b-m-p-n- --------------------- Mi bezonas urbomapon. 0
我 要 住 宾馆 。 M- -e----- h--e--n. Mi bezonas hotelon. M- b-z-n-s h-t-l-n- ------------------- Mi bezonas hotelon. 0
我 要 租 一辆 车 。 Mi ŝ--u--lup-en- ----n. Mi ŝatus lupreni aŭton. M- ŝ-t-s l-p-e-i a-t-n- ----------------------- Mi ŝatus lupreni aŭton. 0
这是 我的 信用卡 。 J-n mi--kre-i-k--t-. Jen mia kreditkarto. J-n m-a k-e-i-k-r-o- -------------------- Jen mia kreditkarto. 0
这是 我的 驾驶证/驾照 。 J-n -i----ir-ermes---. Jen mia stirpermesilo. J-n m-a s-i-p-r-e-i-o- ---------------------- Jen mia stirpermesilo. 0
这 城市里 有 什么 景点儿 可以 参观 ? Ki--viz-t-nda---n la ur-o? Kio vizitindas en la urbo? K-o v-z-t-n-a- e- l- u-b-? -------------------------- Kio vizitindas en la urbo? 0
您 去 古城 吧 。 I-- a---a ma----- ur--. Iru al la malnova urbo. I-u a- l- m-l-o-a u-b-. ----------------------- Iru al la malnova urbo. 0
您 可以 乘车 环城 一游 。 F--u ----ata- vi-i--- d- -- u---. Faru gvidatan viziton de la urbo. F-r- g-i-a-a- v-z-t-n d- l- u-b-. --------------------------------- Faru gvidatan viziton de la urbo. 0
您 去 港口 吧 。 I-- -- la--a-eno. Iru al la haveno. I-u a- l- h-v-n-. ----------------- Iru al la haveno. 0
您 沿着 港口 走一走 。 Fa---g-i-a-an viz---n-de -- h--e--. Faru gvidatan viziton de la haveno. F-r- g-i-a-a- v-z-t-n d- l- h-v-n-. ----------------------------------- Faru gvidatan viziton de la haveno. 0
除此之外 还有 什么 名胜古迹 ? Ki-j-vi-i--a-o- es-as---om--i--? Kiuj vidindaĵoj estas krom tiuj? K-u- v-d-n-a-o- e-t-s k-o- t-u-? -------------------------------- Kiuj vidindaĵoj estas krom tiuj? 0

斯拉夫语

全世界有3亿人的母语是斯拉夫语。 斯拉夫语属于印欧语系。 目前约有20种斯拉夫语言。 其中最重要的斯拉夫语是俄语。 全世界有超过1.5亿人以俄语作为母语。 其次是波兰语和乌克兰语,各有5千万人次。 语言学将斯拉夫语分为三大语支。 分别是西斯拉夫语支,东斯拉夫语支和南斯拉夫语支。 西斯拉夫语支包括波兰语,捷克语和斯洛伐克语。 俄语,乌克兰语和白俄罗斯语属于东斯拉夫语支。 南斯拉夫语支包括塞尔维亚语,克罗地亚语和保加利亚语。 此外还有许多其它斯拉夫语存在。 但它们只有少数使用者。 斯拉夫语起源于一个共同的原始语言。 在相对晚期,各独立语言才从原始语言中发展起来。 它们比日耳曼语言和罗曼语言都要年轻。 斯拉夫语里的大部分词汇都很相似。 这是因为它们很晚才脱离原始语言的缘故。 以科学家的观点来看,斯拉夫语是保守的语言。 也就是说,斯拉夫语里仍保留许多老式结构。 而其它印欧语言早就已经把这些老式结构摒弃了。 但也正因如此,斯拉夫语成为很有趣的研究对象。 通过研究它们可以得知人类早期语言的状况。 科学家们希望以此来追溯印欧系语言。 斯拉夫语的特点是元音很少。 除此之外,它有许多在其它语言里没有的读音。 因此西欧人尤其对斯拉夫语存在发音困难。 但是别担心——一切都会好的!波兰语就是: Wszystko będzie dobrze!