短语手册

zh 在迪厅里   »   cs Na diskotéce

46[四十六]

在迪厅里

在迪厅里

46 [čtyřicet šest]

Na diskotéce

选择您想要查看翻译的方式:   
中文(简体) 捷克语 播放 更多
这个 位子 是 空的 吗 ? Je-to -í--- voln-? Je to místo volné? J- t- m-s-o v-l-é- ------------------ Je to místo volné? 0
我 可以 坐 在 您旁边 吗 ? M-hu -- - -ám p-ise--o--? Mohu si k Vám přisednout? M-h- s- k V-m p-i-e-n-u-? ------------------------- Mohu si k Vám přisednout? 0
很 乐意 。 P---í-. Prosím. P-o-í-. ------- Prosím. 0
您 觉得 这音乐 怎么样 ? J---s- V-m l-b---a-h-dba? Jak se Vám líbí ta hudba? J-k s- V-m l-b- t- h-d-a- ------------------------- Jak se Vám líbí ta hudba? 0
有点儿 太吵 了 。 J- m-c---asi-á. Je moc hlasitá. J- m-c h-a-i-á- --------------- Je moc hlasitá. 0
但是 这个 乐队 演奏得 很棒 。 Ale -- -kup-n--h---e d---l- d-bře. Ale ta skupina hraje docela dobře. A-e t- s-u-i-a h-a-e d-c-l- d-b-e- ---------------------------------- Ale ta skupina hraje docela dobře. 0
您 经常 到 这里 来 吗 ? Cho-íte s---často? Chodíte sem často? C-o-í-e s-m č-s-o- ------------------ Chodíte sem často? 0
不是的, 这是 第一次 。 N-, j-e- -- ------. Ne, jsem tu poprvé. N-, j-e- t- p-p-v-. ------------------- Ne, jsem tu poprvé. 0
我 以前 没有 来过 这儿 。 Nikdy-j--m--u --š---neby-----e-yl-. Nikdy jsem tu ještě nebyl / nebyla. N-k-y j-e- t- j-š-ě n-b-l / n-b-l-. ----------------------------------- Nikdy jsem tu ještě nebyl / nebyla. 0
您 跳舞 吗 ? T-n-í--? Tančíte? T-n-í-e- -------- Tančíte? 0
也许 过 一会儿 吧 。 Mo-n--po--ěj-. Možná později. M-ž-á p-z-ě-i- -------------- Možná později. 0
我 跳得 不好 。 Neum-- m-c -o------ncovat. Neumím moc dobře tancovat. N-u-í- m-c d-b-e t-n-o-a-. -------------------------- Neumím moc dobře tancovat. 0
这 很 简单 。 T-------lně-j-d--d--h-. To je úplně jednoduché. T- j- ú-l-ě j-d-o-u-h-. ----------------------- To je úplně jednoduché. 0
我 跳给 您看 。 Ukážu-vá--to. Ukážu vám to. U-á-u v-m t-. ------------- Ukážu vám to. 0
不用了, 还是 下次 吧 ! N-,-až ----y --nd-. Ne, až někdy jindy. N-, a- n-k-y j-n-y- ------------------- Ne, až někdy jindy. 0
您 在 等 什么 人 吗 ? Če-át---------ho? Čekáte na někoho? Č-k-t- n- n-k-h-? ----------------- Čekáte na někoho? 0
是啊, 在 等 我的 朋友 。 A--- na sv----přít-l-. Ano, na svého přítele. A-o- n- s-é-o p-í-e-e- ---------------------- Ano, na svého přítele. 0
这不, 他 来 了 ! T-m-l- zr-v---při-hází! Tamhle zrovna přichází! T-m-l- z-o-n- p-i-h-z-! ----------------------- Tamhle zrovna přichází! 0

基因影响语言

我们的出身决定了我们说哪种语言。 但我们的基因也对我们的语言负有责任。 这个结论由苏格兰研究学者得出。 他们研究了英语为何不同于汉语的课题。 通过研究发现,基因在其中也扮演着重要角色。 因为基因影响了大脑的发展。 也就是说,基因塑造了大脑结构。 因此也决定了我们学习语言的能力。 两个变异体基因在其中起着决定性作用。 如果其中一个变异体基因缺少,声调语言就会得到发展。 因此声调语言被没有该变异体基因的人群所使用。 在声调语言中,词语的意思由声调的调值所决定。 比如,汉语就是一种声调语言。 如果该变异体基因占主导地位,其它语言则得到发展。 英语并不是声调语言。 这些变异体基因并不是均匀分配的。 也就是说,它们在世界上出现的几率是不同的。 语言只有通过传承才能存在。 为此孩子必须能模仿父母的语言。 他们必须学好语言。 只有这样语言才能世代流传下去。 一个更古老的变异体基因促进了声调语言的发展。 很早以前好像存在更多声调语言。 但是也不应过于夸大基因成分。 基因只能对语言的发展加以解释。 但是不存在某种英语基因或汉语基因。 任何人都能学习任何一种语言。 对此我们不需要基因,只需要好奇心和训练!