Konverzační příručka

cs Rodina   »   vi Gia đình

2 [dvě]

Rodina

Rodina

2 [Hai]

Gia đình

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština vietnamština Poslouchat Více
dědeček N-ư---ông N---- ô-- N-ư-i ô-g --------- Người ông 0
babička N-ư-- -à N---- b- N-ư-i b- -------- Người bà 0
on a ona ôn-----bà ô-- v- b- ô-g v- b- --------- ông và bà 0
otec N-ười--ha N---- c-- N-ư-i c-a --------- Người cha 0
matka N-ư---mẹ N---- m- N-ư-i m- -------- Người mẹ 0
on a ona Cha v- mẹ C-- v- m- C-a v- m- --------- Cha và mẹ 0
syn N-----co----ai N---- c-- t--- N-ư-i c-n t-a- -------------- Người con trai 0
dcera N---i con --i N---- c-- g-- N-ư-i c-n g-i ------------- Người con gái 0
on a ona C-n-t-ai-và ------i C-- t--- v- c-- g-- C-n t-a- v- c-n g-i ------------------- Con trai và con gái 0
bratr Ng---------an-----i N---- e- / a-- t--- N-ư-i e- / a-h t-a- ------------------- Người em / anh trai 0
sestra Ng-ời--m-- chị--ái N---- e- / c-- g-- N-ư-i e- / c-ị g-i ------------------ Người em / chị gái 0
on a ona An--và -h- - an--v- e- / -hị-và--m A-- v- c-- / a-- v- e- / c-- v- e- A-h v- c-ị / a-h v- e- / c-ị v- e- ---------------------------------- Anh và chị / anh và em / chị và em 0
strýc N-----c-u-/ -h--/---c N---- c-- / c-- / b-- N-ư-i c-u / c-ú / b-c --------------------- Người cậu / chú / bác 0
teta Ngư-i-d--- c--/ b-c N---- d- / c- / b-- N-ư-i d- / c- / b-c ------------------- Người dì / cô / bác 0
on a ona C----- -ô C-- v- c- C-ú v- c- --------- Chú và cô 0
My jsme rodina. C---g ----l- --t-gi- --nh. C---- t-- l- m-- g-- đ---- C-ú-g t-i l- m-t g-a đ-n-. -------------------------- Chúng tôi là một gia đình. 0
Rodina není malá. Gia --n--kh------ả--n-ỏ. G-- đ--- k---- p--- n--- G-a đ-n- k-ô-g p-ả- n-ỏ- ------------------------ Gia đình không phải nhỏ. 0
Rodina je velká. G----ì-- -ớ-. G-- đ--- l--- G-a đ-n- l-n- ------------- Gia đình lớn. 0

Mluvíme všichni „africky“?

Ne každý z nás už někdy byl v Africe. Je ale možné, že už tam někdy byl každý jazyk! To si alespoň myslí někteří vědci. Podle jejich názoru mají všechny jazyky původ v Africe. Odtud se potom rozšířily do celého světa. Celkem existuje více než 6 000 různých jazyků. Všechny by ale měly mít společné africké kořeny. Vědci mezi sebou porovnali fonémy jazyků. Fonémy jsou nejmenšími jednotkami jazyka s rozlišovací funkcí. Změní-li se foném, změní se také význam slova. Můžeme si to ukázat na příkladu z angličtiny. V angličtině označuje slovo dip a tip různé věci. V angličtině jsou tedy /d/ a /t/ dva různé fonémy. V afrických jazycích je tato fonetická rozmanitost zdaleka největší. Čím dále od Afriky však výrazně ubývá. A právě v tom vidí vědci důkaz pro své teze. Neboť populace, které migrují, jsou homogennější. Na jejich vnějších hranicích ubývá genetické různorodosti. To je tím, že klesá i počet „osídlenců“. Čím méně genů migruje, tím je populace homogennější. Snižuje se možnost kombinace genů. Výsledkem je, že členové migrující populace si jsou podobní. Vědci tomu říkají zakladatelský efekt. Když lidé Afriku opustili, vzali si svůj jazyk s sebou. Méně osídlenců ale znamenalo i méně fonémů. Jednotlivé jazyky se tedy postupem času sjednotily. Fakt, že homo sapiens pochází z Afriky, je snad již prokázán. Uvidíme, zda to platí i o jeho jazyku...