Konverzační příručka

cs Roční období a počasí   »   vi Mùa trong năm và thời tiết

16 [šestnáct]

Roční období a počasí

Roční období a počasí

16 [Mười sáu]

Mùa trong năm và thời tiết

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština vietnamština Poslouchat Více
Toto jsou roční období: Đó-là-n-ữ-g m-- -ro-- nă-: Đ- l- n---- m-- t---- n--- Đ- l- n-ữ-g m-a t-o-g n-m- -------------------------- Đó là những mùa trong năm: 0
Jaro, léto, Mù- x--n- --a-h-, M-- x---- m-- h-- M-a x-â-, m-a h-, ----------------- Mùa xuân, mùa hạ, 0
podzim a zima. Mùa--h--và-m-a -ôn-. M-- t-- v- m-- đ---- M-a t-u v- m-a đ-n-. -------------------- Mùa thu và mùa đông. 0
Léto je horké. M-a hè-nó-g. M-- h- n---- M-a h- n-n-. ------------ Mùa hè nóng. 0
V létě svítí slunce. M----- -rờ--nắn-. M-- h- t--- n---- M-a h- t-ờ- n-n-. ----------------- Mùa hè trời nắng. 0
V létě chodíme rádi na procházky. C--ng tô---h--h đi dạo-v-- m---hè. C---- t-- t---- đ- d-- v-- m-- h-- C-ú-g t-i t-í-h đ- d-o v-o m-a h-. ---------------------------------- Chúng tôi thích đi dạo vào mùa hè. 0
Zima je chladná. Mù- đôn--l-n-. M-- đ--- l---- M-a đ-n- l-n-. -------------- Mùa đông lạnh. 0
V zimě sněží nebo prší. M-- -ôn- tuyết r-i-hay-trời ---. M-- đ--- t---- r-- h-- t--- m--- M-a đ-n- t-y-t r-i h-y t-ờ- m-a- -------------------------------- Mùa đông tuyết rơi hay trời mưa. 0
V zimě zůstáváme rádi doma. Chún- t-i t-íc- - tro-g---- -à----- đô-g. C---- t-- t---- ở t---- n-- v-- m-- đ---- C-ú-g t-i t-í-h ở t-o-g n-à v-o m-a đ-n-. ----------------------------------------- Chúng tôi thích ở trong nhà vào mùa đông. 0
Je chladno. T--i --n-. T--- l---- T-ờ- l-n-. ---------- Trời lạnh. 0
Prší. T--i mưa. T--- m--- T-ờ- m-a- --------- Trời mưa. 0
Fouká vítr. T-ờ- -ió. T--- g--- T-ờ- g-ó- --------- Trời gió. 0
Je teplo. T-ời ấ-. T--- ấ-- T-ờ- ấ-. -------- Trời ấm. 0
Je slunečno. Tr-i--ắn-. T--- n---- T-ờ- n-n-. ---------- Trời nắng. 0
Je jasno. Trời-đẹ-. T--- đ--- T-ờ- đ-p- --------- Trời đẹp. 0
Jaké je dnes počasí? Hô----y -hờ--tiế- r--sao? H-- n-- t--- t--- r- s--- H-m n-y t-ờ- t-ế- r- s-o- ------------------------- Hôm nay thời tiết ra sao? 0
Dnes je chladno. H----ay ---i lạn-. H-- n-- t--- l---- H-m n-y t-ờ- l-n-. ------------------ Hôm nay trời lạnh. 0
Dnes je teplo. Hôm--ay--r----m. H-- n-- t--- ấ-- H-m n-y t-ờ- ấ-. ---------------- Hôm nay trời ấm. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učení a emoce

Když umíme komunikovat v cizím jazyce, jsme štastní. Jsme hrdí na sebe i na své pokroky. Když nám to nejde, jsme naštvaní nebo zklamaní. S učením jsou tudíž spojeny různé pocity. Nové studie však došly k dalším zajímavým závěrům. Ukazují, že pocity mohou hrát důležitou roli už při učení. Neboť naše emoce ovlivňují i náš úspěch při učení. Pro náš mozek představuje učení vždy určitý úkol. A tento úkol má vyřešit. To, zda se mu to podaří, záleží na našich pocitech. Jestliže věříme, že úkol vyřešíme, jsme sebevědomí. Tato emocionální stabilita nám při učení pomáhá. Pozitivní myšlení tak podporuje naše intelektuální schopnosti. Učení a stres naproti tomu fungují mnohem hůř. Pochybnosti nebo starosti brání dobrému výkonu. Obzvlášť špatně se učíme, když máme strach. Náš mozek potom není schopen nové informace dobře ukládat. Důležité proto je, abychom měli při učení vždy motivaci. Pocity tedy ovlivňují učení. Ale učení také ovlivňuje naše pocity! Struktury mozku, které fakta zpracovávají, zpracovávají i pocity. Takže učení nás může těšit a kdo je šťastný, ten se lépe učí. Samozřejmě ne vždy nám učení dělá radost, může být také namáhavé. Proto bychom si měli vždy klást malé cíle. Nepřetěžujme tolik mozek. Potom můžeme zaručit, že se naše očekávání splní. Náš úspěch je nám odměnou, což nás znovu motivuje. Tedy: učte se a usmívejte se přitom!