Konverzační příručka

cs Městská hromadná doprava   »   vi Giao thông công cộng khu vực gần

36 [třicet šest]

Městská hromadná doprava

Městská hromadná doprava

36 [Ba mươi sáu]

Giao thông công cộng khu vực gần

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština vietnamština Poslouchat Více
Kde je autobusová zastávka? B-- / trạ- -e bu-t ở----? B-- / t--- x- b--- ở đ--- B-n / t-ạ- x- b-ý- ở đ-u- ------------------------- Bến / trạm xe buýt ở đâu? 0
Který autobus jede do centra? Xe-b----nà- đ- -à----u-g--âm? X- b--- n-- đ- v-- t---- t--- X- b-ý- n-o đ- v-o t-u-g t-m- ----------------------------- Xe buýt nào đi vào trung tâm? 0
Kterou linkou musím jet? Tôi-p-ải đi-tu-ến x- -------o? T-- p--- đ- t---- x- b--- n--- T-i p-ả- đ- t-y-n x- b-ý- n-o- ------------------------------ Tôi phải đi tuyến xe buýt nào? 0
Musím přestoupit? T-- c- -h---đ-i t--ế---h--g? T-- c- p--- đ-- t---- k----- T-i c- p-ả- đ-i t-y-n k-ô-g- ---------------------------- Tôi có phải đổi tuyến không? 0
Kde musím přestoupit? T-- ---i-đổi xe-ở đâu? T-- p--- đ-- x- ở đ--- T-i p-ả- đ-i x- ở đ-u- ---------------------- Tôi phải đổi xe ở đâu? 0
Kolik stojí lístek / jízdenka? B-o-nhi-u--iề--m-t ---x-? B-- n---- t--- m-- v- x-- B-o n-i-u t-ề- m-t v- x-? ------------------------- Bao nhiêu tiền một vé xe? 0
Kolik stanic zbývá do centra? Bao nh-ê--bế- / --ạ- ----ế- --un--tâ-? B-- n---- b-- / t--- l- đ-- t---- t--- B-o n-i-u b-n / t-ạ- l- đ-n t-u-g t-m- -------------------------------------- Bao nhiêu bến / trạm là đến trung tâm? 0
Tady musíte vystoupit. Bạn----i-xu--- ở---y. B-- p--- x---- ở đ--- B-n p-ả- x-ố-g ở đ-y- --------------------- Bạn phải xuống ở đây. 0
Musíte vystoupit vzadu. Bạn--h---x--ng đ-ng -a-. B-- p--- x---- đ--- s--- B-n p-ả- x-ố-g đ-n- s-u- ------------------------ Bạn phải xuống đằng sau. 0
Další metro pojede za 5 minut. C------t-- đ-ệ- ngầ--ti-p-theo 5-phú- n-a-đ--. C----- t-- đ--- n--- t--- t--- 5 p--- n-- đ--- C-u-ế- t-u đ-ệ- n-ầ- t-ế- t-e- 5 p-ú- n-a đ-n- ---------------------------------------------- Chuyến tàu điện ngầm tiếp theo 5 phút nữa đến. 0
Další tramvaj pojede za 10 minut. Chu-ế--tàu đi-n--g-----ế--theo-10-phú- --a --n. C----- t-- đ--- n--- t--- t--- 1- p--- n-- đ--- C-u-ế- t-u đ-ệ- n-ầ- t-ế- t-e- 1- p-ú- n-a đ-n- ----------------------------------------------- Chuyến tàu điện ngầm tiếp theo 10 phút nữa đến. 0
Další autobus pojede za 15 minut. Chuyến-x- --ýt-t-ế-------1---h-- nữa -ế-. C----- x- b--- t--- t--- 1- p--- n-- đ--- C-u-ế- x- b-ý- t-ế- t-e- 1- p-ú- n-a đ-n- ----------------------------------------- Chuyến xe buýt tiếp theo 15 phút nữa đến. 0
Kdy jede poslední metro? K-i-nào --u-ến t-u----n --ầ- ---i --n- -ẽ--hạy? K-- n-- c----- t-- đ--- n--- c--- c--- s- c---- K-i n-o c-u-ế- t-u đ-ệ- n-ầ- c-ố- c-n- s- c-ạ-? ----------------------------------------------- Khi nào chuyến tàu điện ngầm cuối cùng sẽ chạy? 0
Kdy jede poslední tramvaj? K---nà- --u-ế---àu --ệ- n-ầ---uố-----g-sẽ -h-y? K-- n-- c----- t-- đ--- n--- c--- c--- s- c---- K-i n-o c-u-ế- t-u đ-ệ- n-ầ- c-ố- c-n- s- c-ạ-? ----------------------------------------------- Khi nào chuyến tàu điện ngầm cuối cùng sẽ chạy? 0
Kdy jede poslední autobus? Kh- nào-----ế- x---u-t--u-i-------ẽ-ch--? K-- n-- c----- x- b--- c--- c--- s- c---- K-i n-o c-u-ế- x- b-ý- c-ố- c-n- s- c-ạ-? ----------------------------------------- Khi nào chuyến xe buýt cuối cùng sẽ chạy? 0
Máte jízdenku? Bạn--ó--é-x----ô--? B-- c- v- x- k----- B-n c- v- x- k-ô-g- ------------------- Bạn có vé xe không? 0
Jízdenku? – Ne, nemám žádnou. Vé-xe--– Kh---- tôi khôn- c-. V- x-- – K----- t-- k---- c-- V- x-? – K-ô-g- t-i k-ô-g c-. ----------------------------- Vé xe? – Không, tôi không có. 0
Tak musíte zaplatit pokutu. Vâ---ạ-----i--rả-ti-n--h-t. V-- b-- p--- t-- t--- p---- V-y b-n p-ả- t-ả t-ề- p-ạ-. --------------------------- Vây bạn phải trả tiền phạt. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Vývoj jazyka

Proč mezi sebou mluvíme, je jasné. Chceme si vyměňovat informace a dorozumět se. Jak přesně jazyk vznikl, už ale tak jasné není. Existují různé teorie. Jisté ale je, že jazyk je velmi starý fenomén. Předpokladem pro vznik mluvení byly určité tělesné znaky. Potřebovali jsme je, abychom byli schopni vydávat zvuk. Již neandrtálci měli schopnost používat svůj hlas. To je odlišovalo od zvířat. Kromě toho byl zvučný a pevný hlas důležitý k obraně. Pomocí něho bylo možné zastrašit nebo vyděsit nepřátele. Tehdy již vyráběli nástroje a rozdělávali oheň. Tyto dovednosti museli nějakým způsobem dál předávat. Jazyk byl důležitý i pro skupinový lov. Jednoduchá forma dorozumění existovala již před 2 milióny let. Prvními jazykovými prvky byly znaky a gesta. Lidé se však chtěli dorozumět i ve tmě. Potřebovali tedy spolu hovořit, i když na sebe neviděli. Proto byl vynalezen jazyk, který nahradil znaky. Jazyk v dnešním smyslu slova je starý nejméně 50 000 let. Když homo sapiens opustil Afriku, rozšířil jej do celého světa. V různých regionech se jazyky od sebe oddělily. To znamená, že vznikly různé jazykové rodiny. Obsahovaly však jen základy jazykových systémů. První jazyky byly mnohem méně komplexní než dnešní. Dále se vyvíjela jejich gramatika, fonologie a sémantika. Lze říci: jiný jazyk - jiné řešení. Problém však byl stále stejný: Jak ukážu, co si myslím?