Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   vi Tính từ 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [Bảy mươi chín]

Tính từ 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština vietnamština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. Tô--đ----mặ----t-c-i-c--áy mà---------ớc-b---. T-- đ--- m-- m-- c---- v-- m-- x--- n--- b---- T-i đ-n- m-c m-t c-i-c v-y m-u x-n- n-ớ- b-ể-. ---------------------------------------------- Tôi đang mặc một chiếc váy màu xanh nước biển. 0
Mám na sobě červené šaty. Tô--đang------ột-ch-ế--v-----u đ-. T-- đ--- m-- m-- c---- v-- m-- đ-- T-i đ-n- m-c m-t c-i-c v-y m-u đ-. ---------------------------------- Tôi đang mặc một chiếc váy màu đỏ. 0
Mám na sobě zelené šaty. T----an----- --- c---c--áy-màu x--h-lá-c--. T-- đ--- m-- m-- c---- v-- m-- x--- l- c--- T-i đ-n- m-c m-t c-i-c v-y m-u x-n- l- c-y- ------------------------------------------- Tôi đang mặc một chiếc váy màu xanh lá cây. 0
Koupím černou tašku. Tôi --a-m-t--á- --i -àu ---. T-- m-- m-- c-- t-- m-- đ--- T-i m-a m-t c-i t-i m-u đ-n- ---------------------------- Tôi mua một cái túi màu đen. 0
Koupím hnědou tašku. T-- --a---t c-i t-i -àu-n--. T-- m-- m-- c-- t-- m-- n--- T-i m-a m-t c-i t-i m-u n-u- ---------------------------- Tôi mua một cái túi màu nâu. 0
Koupím bílou tašku. T----ua --- -á--túi-mà--tr-n-. T-- m-- m-- c-- t-- m-- t----- T-i m-a m-t c-i t-i m-u t-ắ-g- ------------------------------ Tôi mua một cái túi màu trắng. 0
Potřebuji nové auto. T-- -ần---t ch-ế--xe -ới. T-- c-- m-- c---- x- m--- T-i c-n m-t c-i-c x- m-i- ------------------------- Tôi cần một chiếc xe mới. 0
Potřebuji rychlé auto. T-i --- mộ- c---c xe-nh-nh. T-- c-- m-- c---- x- n----- T-i c-n m-t c-i-c x- n-a-h- --------------------------- Tôi cần một chiếc xe nhanh. 0
Potřebuji pohodlné auto. Tô--cần -ột -------e-----i--á-. T-- c-- m-- c---- x- t---- m--- T-i c-n m-t c-i-c x- t-o-i m-i- ------------------------------- Tôi cần một chiếc xe thoải mái. 0
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. Mộ- -à --- s--g-- -r-- đó. M-- b- g-- s--- ở t--- đ-- M-t b- g-à s-n- ở t-ê- đ-. -------------------------- Một bà già sống ở trên đó. 0
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. M-t -g-ờ---h-----t- b-o--ốn--ở-trên---. M-- n---- p-- n- t- b-- s--- ở t--- đ-- M-t n-ư-i p-ụ n- t- b-o s-n- ở t-ê- đ-. --------------------------------------- Một người phụ nữ to béo sống ở trên đó. 0
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. Mộ- n--ờ----- -- -ò mò --ng - --ớ- -ó. M-- n---- p-- n- t- m- s--- ở d--- đ-- M-t n-ư-i p-ụ n- t- m- s-n- ở d-ớ- đ-. -------------------------------------- Một người phụ nữ tò mò sống ở dưới đó. 0
Naši hosté byli milí. Kh-c--c-a c--ng--ô--là-nh-----gườ--t- t-. K---- c-- c---- t-- l- n---- n---- t- t-- K-á-h c-a c-ú-g t-i l- n-ữ-g n-ư-i t- t-. ----------------------------------------- Khách của chúng tôi là những người tử tế. 0
Naši hosté byli zdvořilí lidé. K--ch---- --ú-g tôi--à-------n--ờ--lị-- --. K---- c-- c---- t-- l- n---- n---- l--- s-- K-á-h c-a c-ú-g t-i l- n-ữ-g n-ư-i l-c- s-. ------------------------------------------- Khách của chúng tôi là những người lịch sự. 0
Naši hosté byli zajímaví lidé. Kh-c----a-chúng --- l--nh-ng-----i t---v-. K---- c-- c---- t-- l- n---- n---- t-- v-- K-á-h c-a c-ú-g t-i l- n-ữ-g n-ư-i t-ú v-. ------------------------------------------ Khách của chúng tôi là những người thú vị. 0
Mám milé děti. Tôi-có-n-ữn--đ-a --- ------ê-. T-- c- n---- đ-- c-- đ--- y--- T-i c- n-ữ-g đ-a c-n đ-n- y-u- ------------------------------ Tôi có những đứa con đáng yêu. 0
Ale mí sousedé mají drzé děti. N---g mà-người--à-- -ó---ó--h--g-đ-a-c-- hư đ--. N---- m- n---- h--- x-- c- n---- đ-- c-- h- đ--- N-ư-g m- n-ư-i h-n- x-m c- n-ữ-g đ-a c-n h- đ-n- ------------------------------------------------ Nhưng mà người hàng xóm có những đứa con hư đốn. 0
Jsou vaše děti hodné? C---c-- của --- -ó ng--n-k----? C-- c-- c-- b-- c- n---- k----- C-c c-n c-a b-n c- n-o-n k-ô-g- ------------------------------- Các con của bạn có ngoan không? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…