Sprachführer

de Vergangenheit der Modalverben 2   »   mr क्रियापदांच्या रूपप्रकारांचा भूतकाळ २

88 [achtundachtzig]

Vergangenheit der Modalverben 2

Vergangenheit der Modalverben 2

८८ [अठ्ठ्याऐंशी]

88 [Aṭhṭhyā\'ainśī]

क्रियापदांच्या रूपप्रकारांचा भूतकाळ २

[kriyāpadān̄cyā rūpaprakārān̄cā bhūtakāḷa 2]

Wählen Sie aus, wie Sie die Übersetzung sehen möchten:   
Deutsch Marathi Hören Mehr
Mein Sohn wollte nicht mit der Puppe spielen. मा------ुला-ा--ा-ु---ो---ख--ा-चे-नव-हत-. म-झ-य- म-ल-ल- ब-ह-ल-स-बत ख-ळ-यच- नव-हत-. म-झ-य- म-ल-ल- ब-ह-ल-स-ब- ख-ळ-य-े न-्-त-. ---------------------------------------- माझ्या मुलाला बाहुलीसोबत खेळायचे नव्हते. 0
mā--y--m---l- b-hul--ō---a khēḷ-y-cē na--atē. mājhyā mulālā bāhulīsōbata khēḷāyacē navhatē. m-j-y- m-l-l- b-h-l-s-b-t- k-ē-ā-a-ē n-v-a-ē- --------------------------------------------- mājhyā mulālā bāhulīsōbata khēḷāyacē navhatē.
Meine Tochter wollte nicht Fußball spielen. मा--या--ुल-ला --टबॉल ------ा-न-्ह-ा. म-झ-य- म-ल-ल- फ-टब-ल ख-ळ-यच- नव-हत-. म-झ-य- म-ल-ल- फ-ट-ॉ- ख-ळ-य-ा न-्-त-. ------------------------------------ माझ्या मुलीला फुटबॉल खेळायचा नव्हता. 0
Mā---ā------ā--huṭab-la kh--ā--c- -a-h-tā. Mājhyā mulīlā phuṭabŏla khēḷāyacā navhatā. M-j-y- m-l-l- p-u-a-ŏ-a k-ē-ā-a-ā n-v-a-ā- ------------------------------------------ Mājhyā mulīlā phuṭabŏla khēḷāyacā navhatā.
Meine Frau wollte nicht mit mir Schach spielen. मा-----पत्-ील- म--्यास-बत -ु-्धी-ळ --ळायच----्-त-. म-झ-य- पत-न-ल- म-झ-य-स-बत ब-द-ध-बळ ख-ळ-यच- नव-हत-. म-झ-य- प-्-ी-ा म-झ-य-स-ब- ब-द-ध-ब- ख-ळ-य-े न-्-त-. -------------------------------------------------- माझ्या पत्नीला माझ्यासोबत बुद्धीबळ खेळायचे नव्हते. 0
Māj--ā-----īl----j--ā-ō-at- -ud'-hī---a k--ḷ-ya---navha-ē. Mājhyā patnīlā mājhyāsōbata bud'dhībaḷa khēḷāyacē navhatē. M-j-y- p-t-ī-ā m-j-y-s-b-t- b-d-d-ī-a-a k-ē-ā-a-ē n-v-a-ē- ---------------------------------------------------------- Mājhyā patnīlā mājhyāsōbata bud'dhībaḷa khēḷāyacē navhatē.
Meine Kinder wollten keinen Spaziergang machen. माझ्----ुलां---फिराय-- जा----नव---े. म-झ-य- म-ल--न- फ-र-यल- ज-यच- नव-हत-. म-झ-य- म-ल-ं-ा फ-र-य-ा ज-य-े न-्-त-. ------------------------------------ माझ्या मुलांना फिरायला जायचे नव्हते. 0
Māj--ā-m--ān-ā p---ā-alā-j-yacē n-vh---. Mājhyā mulānnā phirāyalā jāyacē navhatē. M-j-y- m-l-n-ā p-i-ā-a-ā j-y-c- n-v-a-ē- ---------------------------------------- Mājhyā mulānnā phirāyalā jāyacē navhatē.
Sie wollten nicht das Zimmer aufräumen. त्--ं---ख-ली-स-फ--र---- नव-हती. त-य--न- ख-ल- स-फ कर-यच- नव-हत-. त-य-ं-ा ख-ल- स-फ क-ा-च- न-्-त-. ------------------------------- त्यांना खोली साफ करायची नव्हती. 0
Tyānn---h-l- -āpha kar-ya---navhat-. Tyānnā khōlī sāpha karāyacī navhatī. T-ā-n- k-ō-ī s-p-a k-r-y-c- n-v-a-ī- ------------------------------------ Tyānnā khōlī sāpha karāyacī navhatī.
Sie wollten nicht ins Bett gehen. त-यांन--झ----जा-चे नव-हते. त-य--न- झ-प- ज-यच- नव-हत-. त-य-ं-ा झ-प- ज-य-े न-्-त-. -------------------------- त्यांना झोपी जायचे नव्हते. 0
T-ā-n--jh-p--jā---- na--atē. Tyānnā jhōpī jāyacē navhatē. T-ā-n- j-ō-ī j-y-c- n-v-a-ē- ---------------------------- Tyānnā jhōpī jāyacē navhatē.
Er durfte kein Eis essen. त्य-ला आ-स--र-म ----य-ची -र--नगी-न-्--ी. त-य-ल- आईसक-र-म ख-ण-य-च- परव-नग- नव-हत-. त-य-ल- आ-स-्-ी- ख-ण-य-च- प-व-न-ी न-्-त-. ---------------------------------------- त्याला आईसक्रीम खाण्याची परवानगी नव्हती. 0
Tyā-ā -'ī-a-rīm- ---ṇyācī -a----n--ī -av---ī. Tyālā ā'īsakrīma khāṇyācī paravānagī navhatī. T-ā-ā ā-ī-a-r-m- k-ā-y-c- p-r-v-n-g- n-v-a-ī- --------------------------------------------- Tyālā ā'īsakrīma khāṇyācī paravānagī navhatī.
Er durfte keine Schokolade essen. त्-ाल- --क--- खाण्-ाची ---ानग----्-ती. त-य-ल- च-कल-ट ख-ण-य-च- परव-नग- नव-हत-. त-य-ल- च-क-े- ख-ण-य-च- प-व-न-ी न-्-त-. -------------------------------------- त्याला चॉकलेट खाण्याची परवानगी नव्हती. 0
Ty--ā ---alē-a--hā-y----pa--vā--gī na-h-t-. Tyālā cŏkalēṭa khāṇyācī paravānagī navhatī. T-ā-ā c-k-l-ṭ- k-ā-y-c- p-r-v-n-g- n-v-a-ī- ------------------------------------------- Tyālā cŏkalēṭa khāṇyācī paravānagī navhatī.
Er durfte keine Bonbons essen. त-या-ा--ि--- --ण्य-च- ---ा--ी-न-्हत-. त-य-ल- म-ठ-ई ख-ण-य-च- परव-नग- नव-हत-. त-य-ल- म-ठ-ई ख-ण-य-च- प-व-न-ी न-्-त-. ------------------------------------- त्याला मिठाई खाण्याची परवानगी नव्हती. 0
Tyā---m---ā-- kh-ṇy-cī par---n-g---a-h-tī. Tyālā miṭhā'ī khāṇyācī paravānagī navhatī. T-ā-ā m-ṭ-ā-ī k-ā-y-c- p-r-v-n-g- n-v-a-ī- ------------------------------------------ Tyālā miṭhā'ī khāṇyācī paravānagī navhatī.
Ich durfte mir etwas wünschen. म----ाह- -ागण--ाची -रवानगी--ो-ी. मल- क-ह- म-गण-य-च- परव-नग- ह-त-. म-ा क-ह- म-ग-्-ा-ी प-व-न-ी ह-त-. -------------------------------- मला काही मागण्याची परवानगी होती. 0
Ma-ā-kā---mā-a--ācī --ra----g------. Malā kāhī māgaṇyācī paravānagī hōtī. M-l- k-h- m-g-ṇ-ā-ī p-r-v-n-g- h-t-. ------------------------------------ Malā kāhī māgaṇyācī paravānagī hōtī.
Ich durfte mir ein Kleid kaufen. म-ा-स्व---ाठी --षाख----दी--र-्---ी परव---ी-----. मल- स-वत-स-ठ- प-ष-ख खर-द- करण-य-च- परव-नग- ह-त-. म-ा स-व-ः-ा-ी प-ष-ख ख-े-ी क-ण-य-च- प-व-न-ी ह-त-. ------------------------------------------------ मला स्वतःसाठी पोषाख खरेदी करण्याची परवानगी होती. 0
Ma-ā-s--t-ḥ-āṭh----ṣāk-------ē-ī -a-a-y-c---a---ā--g--h-tī. Malā svataḥsāṭhī pōṣākha kharēdī karaṇyācī paravānagī hōtī. M-l- s-a-a-s-ṭ-ī p-ṣ-k-a k-a-ē-ī k-r-ṇ-ā-ī p-r-v-n-g- h-t-. ----------------------------------------------------------- Malā svataḥsāṭhī pōṣākha kharēdī karaṇyācī paravānagī hōtī.
Ich durfte mir eine Praline nehmen. मल------े--घेण्-ाच- प-----ी ---ी. मल- च-कल-ट घ-ण-य-च- परव-नग- ह-त-. म-ा च-क-े- घ-ण-य-च- प-व-न-ी ह-त-. --------------------------------- मला चॉकलेट घेण्याची परवानगी होती. 0
M-l- ----l-ṭ- gh--y-c- pa-a---ag- h--ī. Malā cŏkalēṭa ghēṇyācī paravānagī hōtī. M-l- c-k-l-ṭ- g-ē-y-c- p-r-v-n-g- h-t-. --------------------------------------- Malā cŏkalēṭa ghēṇyācī paravānagī hōtī.
Durftest du im Flugzeug rauchen? त--ा-विमान-त -ू--र-ान -र-यच- --वानग--होती---? त-ल- व-म-न-त ध-म-रप-न कर-यच- परव-नग- ह-त- क-? त-ल- व-म-न-त ध-म-र-ा- क-ा-च- प-व-न-ी ह-त- क-? --------------------------------------------- तुला विमानात धूम्रपान करायची परवानगी होती का? 0
T-lā --m-n-t- d-ū-ra---a k-r----ī ---a-ā---- hō-ī--ā? Tulā vimānāta dhūmrapāna karāyacī paravānagī hōtī kā? T-l- v-m-n-t- d-ū-r-p-n- k-r-y-c- p-r-v-n-g- h-t- k-? ----------------------------------------------------- Tulā vimānāta dhūmrapāna karāyacī paravānagī hōtī kā?
Durftest du im Krankenhaus Bier trinken? त-ला--स्----ात -ी-र -िण्य--- पर-ा-ग- ह--ी --? त-ल- इस-प-तळ-त ब-यर प-ण-य-च- परव-नग- ह-त- क-? त-ल- इ-्-ि-ळ-त ब-य- प-ण-य-च- प-व-न-ी ह-त- क-? --------------------------------------------- तुला इस्पितळात बीयर पिण्याची परवानगी होती का? 0
Tu-- i-p--a---a--īy-ra-----āc- -a-avā-----h-----ā? Tulā ispitaḷāta bīyara piṇyācī paravānagī hōtī kā? T-l- i-p-t-ḷ-t- b-y-r- p-ṇ-ā-ī p-r-v-n-g- h-t- k-? -------------------------------------------------- Tulā ispitaḷāta bīyara piṇyācī paravānagī hōtī kā?
Durftest du den Hund ins Hotel mitnehmen? तुल- -ॉ-ेलमध-य---ु-्-- -ो-त-घेऊ------याच--प-वा-गी ह----का? त-ल- ह-ट-लमध-य- क-त-र- स-बत घ-ऊन ज-ण-य-च- परव-नग- ह-त- क-? त-ल- ह-ट-ल-ध-य- क-त-र- स-ब- घ-ऊ- ज-ण-य-च- प-व-न-ी ह-त- क-? ---------------------------------------------------------- तुला हॉटेलमध्ये कुत्रा सोबत घेऊन जाण्याची परवानगी होती का? 0
Tu-ā-h-ṭ--a----y---ut-ā --ba-a --ē'ūna j--y--- ---avān-gī-h--ī k-? Tulā hŏṭēlamadhyē kutrā sōbata ghē'ūna jāṇyācī paravānagī hōtī kā? T-l- h-ṭ-l-m-d-y- k-t-ā s-b-t- g-ē-ū-a j-ṇ-ā-ī p-r-v-n-g- h-t- k-? ------------------------------------------------------------------ Tulā hŏṭēlamadhyē kutrā sōbata ghē'ūna jāṇyācī paravānagī hōtī kā?
In den Ferien durften die Kinder lange draußen bleiben. सुट्ट----ये मु---ना-उ-ी---र्यं- -ा-ेर राहण----ी--रव-नग- -ो-ी. स-ट-ट-मध-य- म-ल--न- उश-र-पर-य-त ब-ह-र र-हण-य-च- परव-नग- ह-त-. स-ट-ट-म-्-े म-ल-ं-ा उ-ी-ा-र-य-त ब-ह-र र-ह-्-ा-ी प-व-न-ी ह-त-. ------------------------------------------------------------- सुट्टीमध्ये मुलांना उशीरापर्यंत बाहेर राहण्याची परवानगी होती. 0
Suṭṭī----yē m-l---ā--śīrā-aryanta--ā-ē-a-rā--ṇyā-- para---a-ī--ōt-. Suṭṭīmadhyē mulānnā uśīrāparyanta bāhēra rāhaṇyācī paravānagī hōtī. S-ṭ-ī-a-h-ē m-l-n-ā u-ī-ā-a-y-n-a b-h-r- r-h-ṇ-ā-ī p-r-v-n-g- h-t-. ------------------------------------------------------------------- Suṭṭīmadhyē mulānnā uśīrāparyanta bāhēra rāhaṇyācī paravānagī hōtī.
Sie durften lange im Hof spielen. त्य-ं-- ---णा-ध-ये --स---व--प-्--त -े--्---ी-पर---ग- ह--ी. त-य--न- अ-गण-मध-य- ज-स-त व-ळपर-य-त ख-ळण-य-च- परव-नग- ह-त-. त-य-ं-ा अ-ग-ा-ध-य- ज-स-त व-ळ-र-य-त ख-ळ-्-ा-ी प-व-न-ी ह-त-. ---------------------------------------------------------- त्यांना अंगणामध्ये जास्त वेळपर्यंत खेळण्याची परवानगी होती. 0
T-ā-n-----aṇ--ad-yē j-st---ēḷa----an-----ē-----c--p--a---a-- --tī. Tyānnā aṅgaṇāmadhyē jāsta vēḷaparyanta khēḷaṇyācī paravānagī hōtī. T-ā-n- a-g-ṇ-m-d-y- j-s-a v-ḷ-p-r-a-t- k-ē-a-y-c- p-r-v-n-g- h-t-. ------------------------------------------------------------------ Tyānnā aṅgaṇāmadhyē jāsta vēḷaparyanta khēḷaṇyācī paravānagī hōtī.
Sie durften lange aufbleiben. त-य-ं-ा उ--रा-र्------ग---------वा------ती. त-य--न- उश-र-पर-य-त ज-गण-य-च- परव-नग- ह-त-. त-य-ं-ा उ-ी-ा-र-य-त ज-ग-्-ा-ी प-व-न-ी ह-त-. ------------------------------------------- त्यांना उशीरापर्यंत जागण्याची परवानगी होती. 0
Tyānnā-u-īr-----a--a---gaṇy-cī-par----a-ī --t-. Tyānnā uśīrāparyanta jāgaṇyācī paravānagī hōtī. T-ā-n- u-ī-ā-a-y-n-a j-g-ṇ-ā-ī p-r-v-n-g- h-t-. ----------------------------------------------- Tyānnā uśīrāparyanta jāgaṇyācī paravānagī hōtī.

Tipps gegen das Vergessen

Lernen ist nicht immer einfach. Auch wenn es Spaß macht, kann es anstrengend sein. Wenn wir aber etwas gelernt haben, freuen wir uns. Wir sind stolz auf uns und unsere Fortschritte. Leider können wir das, was wir lernen, auch wieder vergessen. Besonders bei Sprachen ist das oft ein Problem. Die meisten von uns lernen in der Schule eine oder mehrere Sprachen. Nach der Schulzeit geht dieses Wissen oft verloren. Wir sprechen die Sprache kaum noch. Im Alltag dominiert meist unsere Muttersprache. Viele Fremdsprachen werden nur noch im Urlaub benutzt. Wenn Wissen aber nicht regelmäßig aktiviert wird, geht es verloren. Unser Gehirn braucht Training. Man könnte sagen, es funktioniert wie ein Muskel. Dieser Muskel muss bewegt werden, sonst wird er schwächer. Es gibt aber Möglichkeiten, das Vergessen zu verhindern. Am wichtigsten ist, das Gelernte immer wieder anzuwenden. Dabei können feste Rituale helfen. Man kann für verschiedene Wochentage ein kleines Programm planen. Am Montag liest man zum Beispiel ein Buch in der fremden Sprache. Ein ausländischer Radiosender wird am Mittwoch gehört. Am Freitag schreibt man dann ein Tagebuch in der Fremdsprache. Auf diese Weise wechselt man zwischen Lesen, Hören und Scheiben ab. Dadurch wird das Wissen auf verschiedene Arten aktiviert. All diese Übungen müssen nicht lange dauern, eine halbe Stunde genügt. Wichtig ist aber, dass man regelmäßig übt! Studien zeigen, dass einmal Gelerntes jahrzehntelang im Gehirn bleibt. Es muss also nur wieder aus der Schublade geholt werden…