Konverzační příručka

cs Městská hromadná doprava   »   uk Приміське сполучення

36 [třicet šest]

Městská hromadná doprava

Městská hromadná doprava

36 [тридцять шість]

36 [trydtsyatʹ shistʹ]

Приміське сполучення

[Prymisʹke spoluchennya]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Kde je autobusová zastávka? Д---втобу--- зупин--? Д- а-------- з------- Д- а-т-б-с-а з-п-н-а- --------------------- Де автобусна зупинка? 0
De av-o-usna-zupyn-a? D- a-------- z------- D- a-t-b-s-a z-p-n-a- --------------------- De avtobusna zupynka?
Který autobus jede do centra? Я------т---с-ї-д-т- ----н--? Я--- а------ ї----- в ц----- Я-и- а-т-б-с ї-д-т- в ц-н-р- ---------------------------- Який автобус їздить в центр? 0
Yak--̆ -v-ob-s-i--dy---- t--ntr? Y----- a------ i------ v t------ Y-k-y- a-t-b-s i-z-y-ʹ v t-e-t-? -------------------------------- Yakyy̆ avtobus ïzdytʹ v tsentr?
Kterou linkou musím jet? Я--ю-л--і-----н--їх-ти? Я--- л----- м--- ї----- Я-о- л-н-є- м-н- ї-а-и- ----------------------- Якою лінією мені їхати? 0
Yak-y- l--iy--- m-ni--̈kh---? Y----- l------- m--- i------- Y-k-y- l-n-y-y- m-n- i-k-a-y- ----------------------------- Yakoyu liniyeyu meni ïkhaty?
Musím přestoupit? Чи --ви--- /-по----а-------с-да--? Ч- п------ / п------ я п---------- Ч- п-в-н-н / п-в-н-а я п-р-с-д-т-? ---------------------------------- Чи повинен / повинна я пересідати? 0
C-y-po--n---/----yn----- ---e--daty? C-- p------ / p------ y- p---------- C-y p-v-n-n / p-v-n-a y- p-r-s-d-t-? ------------------------------------ Chy povynen / povynna ya peresidaty?
Kde musím přestoupit? Д--я --винен / -о-и-н---ер--іст-? Д- я п------ / п------ п--------- Д- я п-в-н-н / п-в-н-а п-р-с-с-и- --------------------------------- Де я повинен / повинна пересісти? 0
D---a -o-y-en-/ -----n- -e-e---t-? D- y- p------ / p------ p--------- D- y- p-v-n-n / p-v-n-a p-r-s-s-y- ---------------------------------- De ya povynen / povynna peresisty?
Kolik stojí lístek / jízdenka? Ск-ль-и-к----є--р--зни- ---то-? С------ к----- п------- к------ С-і-ь-и к-ш-у- п-о-з-и- к-и-о-? ------------------------------- Скільки коштує проїзний квиток? 0
S-i-ʹ-- --s-t--e pro-̈-n--̆--vy-o-? S------ k------- p--------- k------ S-i-ʹ-y k-s-t-y- p-o-̈-n-y- k-y-o-? ----------------------------------- Skilʹky koshtuye proïznyy̆ kvytok?
Kolik stanic zbývá do centra? Я- -агато зупино- д- ---тр-? Я- б----- з------ д- ц------ Я- б-г-т- з-п-н-к д- ц-н-р-? ---------------------------- Як багато зупинок до центру? 0
Ya- b----o -upynok d--t-e--ru? Y-- b----- z------ d- t------- Y-k b-h-t- z-p-n-k d- t-e-t-u- ------------------------------ Yak bahato zupynok do tsentru?
Tady musíte vystoupit. Ви--о----і-т-т-в-й-и. В- п------ т-- в----- В- п-в-н-і т-т в-й-и- --------------------- Ви повинні тут вийти. 0
V--p---n---tut --y̆ty. V- p------ t-- v------ V- p-v-n-i t-t v-y-t-. ---------------------- Vy povynni tut vyy̆ty.
Musíte vystoupit vzadu. В--по-и--- -и-ти --а-у. В- п------ в---- з----- В- п-в-н-і в-й-и з-а-у- ----------------------- Ви повинні вийти ззаду. 0
Vy po-y--i-vy--ty zzadu. V- p------ v----- z----- V- p-v-n-i v-y-t- z-a-u- ------------------------ Vy povynni vyy̆ty zzadu.
Další metro pojede za 5 minut. Н--т-пн- м--р--п-иб--а----рез 5---и-ин. Н------- м---- п------- ч---- 5 х------ Н-с-у-н- м-т-о п-и-у-а- ч-р-з 5 х-и-и-. --------------------------------------- Наступне метро прибуває через 5 хвилин. 0
Na-tu--- m-----pry-uv--- -h---- 5-kh--lyn. N------- m---- p-------- c----- 5 k------- N-s-u-n- m-t-o p-y-u-a-e c-e-e- 5 k-v-l-n- ------------------------------------------ Nastupne metro prybuvaye cherez 5 khvylyn.
Další tramvaj pojede za 10 minut. Н-с-упни- -р-мв---п-ибу--- ч---з-1- х-и--н. Н-------- т------ п------- ч---- 1- х------ Н-с-у-н-й т-а-в-й п-и-у-а- ч-р-з 1- х-и-и-. ------------------------------------------- Наступний трамвай прибуває через 10 хвилин. 0
Nas---n--̆--r----y̆-p-yb---y- -he--z-1- --vy--n. N--------- t------- p-------- c----- 1- k------- N-s-u-n-y- t-a-v-y- p-y-u-a-e c-e-e- 1- k-v-l-n- ------------------------------------------------ Nastupnyy̆ tramvay̆ prybuvaye cherez 10 khvylyn.
Další autobus pojede za 15 minut. Н-ст--ни---в-об---пр-б--ає---р-з----х---и-. Н-------- а------ п------- ч---- 1- х------ Н-с-у-н-й а-т-б-с п-и-у-а- ч-р-з 1- х-и-и-. ------------------------------------------- Наступний автобус прибуває через 15 хвилин. 0
Nas-u---y̆---to-u----ybu--ye-ch-re--15 k---ly-. N--------- a------ p-------- c----- 1- k------- N-s-u-n-y- a-t-b-s p-y-u-a-e c-e-e- 1- k-v-l-n- ----------------------------------------------- Nastupnyy̆ avtobus prybuvaye cherez 15 khvylyn.
Kdy jede poslední metro? К-ли----п--в---т--я о-та----метр-? К--- в------------- о------ м----- К-л- в-д-р-в-я-т-с- о-т-н-є м-т-о- ---------------------------------- Коли відправляється останнє метро? 0
K--y--i---a-----et--ya-------ye -e---? K--- v---------------- o------- m----- K-l- v-d-r-v-y-y-t-s-a o-t-n-y- m-t-o- -------------------------------------- Koly vidpravlyayetʹsya ostannye metro?
Kdy jede poslední tramvaj? К-л- в---ра----ться---танн-- т-а---й? К--- в------------- о------- т------- К-л- в-д-р-в-я-т-с- о-т-н-і- т-а-в-й- ------------------------------------- Коли відправляється останній трамвай? 0
K--y -i--r-v-yay-t--y---s-an--y̆---a--a--? K--- v---------------- o-------- t-------- K-l- v-d-r-v-y-y-t-s-a o-t-n-i-̆ t-a-v-y-? ------------------------------------------ Koly vidpravlyayetʹsya ostanniy̆ tramvay̆?
Kdy jede poslední autobus? К-л--в--правл-є---- о-т--н-- -в-о--с? К--- в------------- о------- а------- К-л- в-д-р-в-я-т-с- о-т-н-і- а-т-б-с- ------------------------------------- Коли відправляється останній автобус? 0
K--- --dp-a---a--tʹsya -sta-n-y--a------? K--- v---------------- o-------- a------- K-l- v-d-r-v-y-y-t-s-a o-t-n-i-̆ a-t-b-s- ----------------------------------------- Koly vidpravlyayetʹsya ostanniy̆ avtobus?
Máte jízdenku? Має-- к-ит-к н---р-їз-? М---- к----- н- п------ М-є-е к-и-о- н- п-о-з-? ----------------------- Маєте квиток на проїзд? 0
May-t--k-y-o------r-i---? M----- k----- n- p------- M-y-t- k-y-o- n- p-o-̈-d- ------------------------- Mayete kvytok na proïzd?
Jízdenku? – Ne, nemám žádnou. К-------а ---їз-?-–---, ---е-ма-. К----- н- п------ – Н-- я н- м--- К-и-о- н- п-о-з-? – Н-, я н- м-ю- --------------------------------- Квиток на проїзд? – Ні, я не маю. 0
Kvy-------p--ï--?-- Ni,--a ---mayu. K----- n- p------- – N-- y- n- m---- K-y-o- n- p-o-̈-d- – N-, y- n- m-y-. ------------------------------------ Kvytok na proïzd? – Ni, ya ne mayu.
Tak musíte zaplatit pokutu. Т--- Ви-пови-----апла------т-а-. Т--- В- п------ з-------- ш----- Т-д- В- п-в-н-і з-п-а-и-и ш-р-ф- -------------------------------- Тоді Ви повинні заплатити штраф. 0
Tod---- ---y-n- za------y ---r-f. T--- V- p------ z-------- s------ T-d- V- p-v-n-i z-p-a-y-y s-t-a-. --------------------------------- Todi Vy povynni zaplatyty shtraf.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Vývoj jazyka

Proč mezi sebou mluvíme, je jasné. Chceme si vyměňovat informace a dorozumět se. Jak přesně jazyk vznikl, už ale tak jasné není. Existují různé teorie. Jisté ale je, že jazyk je velmi starý fenomén. Předpokladem pro vznik mluvení byly určité tělesné znaky. Potřebovali jsme je, abychom byli schopni vydávat zvuk. Již neandrtálci měli schopnost používat svůj hlas. To je odlišovalo od zvířat. Kromě toho byl zvučný a pevný hlas důležitý k obraně. Pomocí něho bylo možné zastrašit nebo vyděsit nepřátele. Tehdy již vyráběli nástroje a rozdělávali oheň. Tyto dovednosti museli nějakým způsobem dál předávat. Jazyk byl důležitý i pro skupinový lov. Jednoduchá forma dorozumění existovala již před 2 milióny let. Prvními jazykovými prvky byly znaky a gesta. Lidé se však chtěli dorozumět i ve tmě. Potřebovali tedy spolu hovořit, i když na sebe neviděli. Proto byl vynalezen jazyk, který nahradil znaky. Jazyk v dnešním smyslu slova je starý nejméně 50 000 let. Když homo sapiens opustil Afriku, rozšířil jej do celého světa. V různých regionech se jazyky od sebe oddělily. To znamená, že vznikly různé jazykové rodiny. Obsahovaly však jen základy jazykových systémů. První jazyky byly mnohem méně komplexní než dnešní. Dále se vyvíjela jejich gramatika, fonologie a sémantika. Lze říci: jiný jazyk - jiné řešení. Problém však byl stále stejný: Jak ukážu, co si myslím?