Konverzační příručka

cs Městská hromadná doprava   »   sr Јавни локални саобраћај

36 [třicet šest]

Městská hromadná doprava

Městská hromadná doprava

36 [тридесет и шест]

36 [trideset i šest]

Јавни локални саобраћај

[Javni lokalni saobraćaj]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Kde je autobusová zastávka? Гд- је ---обуска--та-иц-? Г-- ј- а-------- с------- Г-е ј- а-т-б-с-а с-а-и-а- ------------------------- Где је аутобуска станица? 0
Gde -e -----u--a-sta--c-? G-- j- a-------- s------- G-e j- a-t-b-s-a s-a-i-a- ------------------------- Gde je autobuska stanica?
Který autobus jede do centra? Који -ут-бус -----у цен---? К--- а------ в--- у ц------ К-ј- а-т-б-с в-з- у ц-н-а-? --------------------------- Који аутобус вози у центар? 0
K--i---tob-- ---i u c--t-r? K--- a------ v--- u c------ K-j- a-t-b-s v-z- u c-n-a-? --------------------------- Koji autobus vozi u centar?
Kterou linkou musím jet? К-ју-----ј--м-рам -з---? К--- л----- м---- у----- К-ј- л-н-ј- м-р-м у-е-и- ------------------------ Коју линију морам узети? 0
K-j---i--j- mor----z-ti? K--- l----- m---- u----- K-j- l-n-j- m-r-m u-e-i- ------------------------ Koju liniju moram uzeti?
Musím přestoupit? М---- ли-п--седати? М---- л- п--------- М-р-м л- п-е-е-а-и- ------------------- Морам ли преседати? 0
Mo-am -- p--s-d---? M---- l- p--------- M-r-m l- p-e-e-a-i- ------------------- Moram li presedati?
Kde musím přestoupit? Г-е м---- пр-се---? Г-- м---- п-------- Г-е м-р-м п-е-е-т-? ------------------- Где морам пресести? 0
Gde mo--- presesti? G-- m---- p-------- G-e m-r-m p-e-e-t-? ------------------- Gde moram presesti?
Kolik stojí lístek / jízdenka? Ко---- ---т- --р--? К----- к---- к----- К-л-к- к-ш-а к-р-а- ------------------- Колико кошта карта? 0
Kol-k- --št--k----? K----- k---- k----- K-l-k- k-š-a k-r-a- ------------------- Koliko košta karta?
Kolik stanic zbývá do centra? Ко--ко ст-ни-- има до -ентра? К----- с------ и-- д- ц------ К-л-к- с-а-и-а и-а д- ц-н-р-? ----------------------------- Колико станица има до центра? 0
K-lik- -t---ca--m- ---ce--r-? K----- s------ i-- d- c------ K-l-k- s-a-i-a i-a d- c-n-r-? ----------------------------- Koliko stanica ima do centra?
Tady musíte vystoupit. М-р-т- о-де иза-и. М----- о--- и----- М-р-т- о-д- и-а-и- ------------------ Морате овде изаћи. 0
Morate-o-de -za-́-. M----- o--- i------ M-r-t- o-d- i-a-́-. ------------------- Morate ovde izaći.
Musíte vystoupit vzadu. М-р-те -з--и --зад. М----- и---- н----- М-р-т- и-а-и н-з-д- ------------------- Морате изаћи назад. 0
Mora-e iza-́i-naz-d. M----- i----- n----- M-r-t- i-a-́- n-z-d- -------------------- Morate izaći nazad.
Další metro pojede za 5 minut. Сл-де-----т-о--о-аз- з- 5 -ину--. С------ м---- д----- з- 5 м------ С-е-е-и м-т-о д-л-з- з- 5 м-н-т-. --------------------------------- Следећи метро долази за 5 минута. 0
S---e-́- -et-o--ol--i-z- - mi----. S------- m---- d----- z- 5 m------ S-e-e-́- m-t-o d-l-z- z- 5 m-n-t-. ---------------------------------- Sledeći metro dolazi za 5 minuta.
Další tramvaj pojede za 10 minut. Сл------т-а--а- дола-и з-----м--у--. С------ т------ д----- з- 1- м------ С-е-е-и т-а-в-ј д-л-з- з- 1- м-н-т-. ------------------------------------ Следећи трамвај долази за 10 минута. 0
Sle--c-i ---m-aj -ola-i --------n-ta. S------- t------ d----- z- 1- m------ S-e-e-́- t-a-v-j d-l-z- z- 1- m-n-t-. ------------------------------------- Sledeći tramvaj dolazi za 10 minuta.
Další autobus pojede za 15 minut. Сл----- ------с дол----за--- м-н-т-. С------ а------ д----- з- 1- м------ С-е-е-и а-т-б-с д-л-з- з- 1- м-н-т-. ------------------------------------ Следећи аутобус долази за 15 минута. 0
S-ed---i-autob-- dola-i-za -5 -inuta. S------- a------ d----- z- 1- m------ S-e-e-́- a-t-b-s d-l-z- z- 1- m-n-t-. ------------------------------------- Sledeći autobus dolazi za 15 minuta.
Kdy jede poslední metro? К--- в-з--з-д-----т--? К--- в--- з---- м----- К-д- в-з- з-д-и м-т-о- ---------------------- Када вози задњи метро? 0
Kada v--i -a-n-i-me--o? K--- v--- z----- m----- K-d- v-z- z-d-j- m-t-o- ----------------------- Kada vozi zadnji metro?
Kdy jede poslední tramvaj? К-да----и-з-----тр-м-а-? К--- в--- з---- т------- К-д- в-з- з-д-и т-а-в-ј- ------------------------ Када вози задњи трамвај? 0
K----vo-i ---n-i -------? K--- v--- z----- t------- K-d- v-z- z-d-j- t-a-v-j- ------------------------- Kada vozi zadnji tramvaj?
Kdy jede poslední autobus? Кад------ -а--и--ут-бус? К--- в--- з---- а------- К-д- в-з- з-д-и а-т-б-с- ------------------------ Када вози задњи аутобус? 0
K-d------ zad--- --t--us? K--- v--- z----- a------- K-d- v-z- z-d-j- a-t-b-s- ------------------------- Kada vozi zadnji autobus?
Máte jízdenku? Им-т- ли -о--у--а--у? И---- л- в---- к----- И-а-е л- в-з-у к-р-у- --------------------- Имате ли возну карту? 0
I-a-- -i -ozn- k----? I---- l- v---- k----- I-a-e l- v-z-u k-r-u- --------------------- Imate li voznu kartu?
Jízdenku? – Ne, nemám žádnou. В---- ка---- - Н---н--ам. В---- к----- – Н-- н----- В-з-у к-р-у- – Н-, н-м-м- ------------------------- Возну карту? – Не, немам. 0
Voznu --r--? ----,---mam. V---- k----- – N-- n----- V-z-u k-r-u- – N-, n-m-m- ------------------------- Voznu kartu? – Ne, nemam.
Tak musíte zaplatit pokutu. Онд- мор-т--пл-т--и-ка-ну. О--- м----- п------ к----- О-д- м-р-т- п-а-и-и к-з-у- -------------------------- Онда морате платити казну. 0
O-d- -----e p---i-i ka-nu. O--- m----- p------ k----- O-d- m-r-t- p-a-i-i k-z-u- -------------------------- Onda morate platiti kaznu.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Vývoj jazyka

Proč mezi sebou mluvíme, je jasné. Chceme si vyměňovat informace a dorozumět se. Jak přesně jazyk vznikl, už ale tak jasné není. Existují různé teorie. Jisté ale je, že jazyk je velmi starý fenomén. Předpokladem pro vznik mluvení byly určité tělesné znaky. Potřebovali jsme je, abychom byli schopni vydávat zvuk. Již neandrtálci měli schopnost používat svůj hlas. To je odlišovalo od zvířat. Kromě toho byl zvučný a pevný hlas důležitý k obraně. Pomocí něho bylo možné zastrašit nebo vyděsit nepřátele. Tehdy již vyráběli nástroje a rozdělávali oheň. Tyto dovednosti museli nějakým způsobem dál předávat. Jazyk byl důležitý i pro skupinový lov. Jednoduchá forma dorozumění existovala již před 2 milióny let. Prvními jazykovými prvky byly znaky a gesta. Lidé se však chtěli dorozumět i ve tmě. Potřebovali tedy spolu hovořit, i když na sebe neviděli. Proto byl vynalezen jazyk, který nahradil znaky. Jazyk v dnešním smyslu slova je starý nejméně 50 000 let. Když homo sapiens opustil Afriku, rozšířil jej do celého světa. V různých regionech se jazyky od sebe oddělily. To znamená, že vznikly různé jazykové rodiny. Obsahovaly však jen základy jazykových systémů. První jazyky byly mnohem méně komplexní než dnešní. Dále se vyvíjela jejich gramatika, fonologie a sémantika. Lze říci: jiný jazyk - jiné řešení. Problém však byl stále stejný: Jak ukážu, co si myslím?