Konverzační příručka

cs Městská hromadná doprava   »   eo Publikaj transportoj

36 [třicet šest]

Městská hromadná doprava

Městská hromadná doprava

36 [tridek ses]

Publikaj transportoj

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Kde je autobusová zastávka? Kie--st-s-la bu-h----jo? Kie estas la bushaltejo? K-e e-t-s l- b-s-a-t-j-? ------------------------ Kie estas la bushaltejo? 0
Který autobus jede do centra? Kiu--u---v--ur-s--l l----b-c--tr-? Kiu buso veturas al la urbocentro? K-u b-s- v-t-r-s a- l- u-b-c-n-r-? ---------------------------------- Kiu buso veturas al la urbocentro? 0
Kterou linkou musím jet? Ki-n------- mi -re-u? Kiun linion mi prenu? K-u- l-n-o- m- p-e-u- --------------------- Kiun linion mi prenu? 0
Musím přestoupit? Ĉu-m- --va- --nĝi? Ĉu mi devas ŝanĝi? Ĉ- m- d-v-s ŝ-n-i- ------------------ Ĉu mi devas ŝanĝi? 0
Kde musím přestoupit? Ki- mi d--as-ŝ----? Kie mi devas ŝanĝi? K-e m- d-v-s ŝ-n-i- ------------------- Kie mi devas ŝanĝi? 0
Kolik stojí lístek / jízdenka? K----ko-ta----l-t-? Kiom kostas bileto? K-o- k-s-a- b-l-t-? ------------------- Kiom kostas bileto? 0
Kolik stanic zbývá do centra? Kio- ---h--t-jo--e-t-s--is-la urb----t-o-? Kiom da haltejoj estas ĝis la urbocentro ? K-o- d- h-l-e-o- e-t-s ĝ-s l- u-b-c-n-r- ? ------------------------------------------ Kiom da haltejoj estas ĝis la urbocentro ? 0
Tady musíte vystoupit. Vi --v-- elbusi-- ---t--. Vi devas elbusiĝi ĉi-tie. V- d-v-s e-b-s-ĝ- ĉ---i-. ------------------------- Vi devas elbusiĝi ĉi-tie. 0
Musíte vystoupit vzadu. Vi -e-a- --bu-i---mala----e. Vi devas elbusiĝi malantaŭe. V- d-v-s e-b-s-ĝ- m-l-n-a-e- ---------------------------- Vi devas elbusiĝi malantaŭe. 0
Další metro pojede za 5 minut. La --kv--t--me-r----lv---s-p--- kv-- mi-utoj. La sekvanta metroo alvenos post kvin minutoj. L- s-k-a-t- m-t-o- a-v-n-s p-s- k-i- m-n-t-j- --------------------------------------------- La sekvanta metroo alvenos post kvin minutoj. 0
Další tramvaj pojede za 10 minut. L---ek---ta-t--mo alveno---o---d-k--i---oj. La sekvanta tramo alvenos post dek minutoj. L- s-k-a-t- t-a-o a-v-n-s p-s- d-k m-n-t-j- ------------------------------------------- La sekvanta tramo alvenos post dek minutoj. 0
Další autobus pojede za 15 minut. L--sekv--t- --so-al-eno- p-st --k-k----minuto-. La sekvanta buso alvenos post dek kvin minutoj. L- s-k-a-t- b-s- a-v-n-s p-s- d-k k-i- m-n-t-j- ----------------------------------------------- La sekvanta buso alvenos post dek kvin minutoj. 0
Kdy jede poslední metro? Ki-m--- l-----m-t-----o-vet----? Kiam la lasta metroo forveturas? K-a- l- l-s-a m-t-o- f-r-e-u-a-? -------------------------------- Kiam la lasta metroo forveturas? 0
Kdy jede poslední tramvaj? K--m-l- last--tr--- fo--etu-a-? Kiam la lasta tramo forveturas? K-a- l- l-s-a t-a-o f-r-e-u-a-? ------------------------------- Kiam la lasta tramo forveturas? 0
Kdy jede poslední autobus? K-am--a---sta -u-o--o---tu---? Kiam la lasta buso forveturas? K-a- l- l-s-a b-s- f-r-e-u-a-? ------------------------------ Kiam la lasta buso forveturas? 0
Máte jízdenku? Ĉ--v- h-vas bil---n? Ĉu vi havas bileton? Ĉ- v- h-v-s b-l-t-n- -------------------- Ĉu vi havas bileton? 0
Jízdenku? – Ne, nemám žádnou. B--et--? - -----i -ava- --ni--. Bileton? – Ne, mi havas neniun. B-l-t-n- – N-, m- h-v-s n-n-u-. ------------------------------- Bileton? – Ne, mi havas neniun. 0
Tak musíte zaplatit pokutu. D--v- -evas ---- monpuno-. Do vi devas pagi monpunon. D- v- d-v-s p-g- m-n-u-o-. -------------------------- Do vi devas pagi monpunon. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Vývoj jazyka

Proč mezi sebou mluvíme, je jasné. Chceme si vyměňovat informace a dorozumět se. Jak přesně jazyk vznikl, už ale tak jasné není. Existují různé teorie. Jisté ale je, že jazyk je velmi starý fenomén. Předpokladem pro vznik mluvení byly určité tělesné znaky. Potřebovali jsme je, abychom byli schopni vydávat zvuk. Již neandrtálci měli schopnost používat svůj hlas. To je odlišovalo od zvířat. Kromě toho byl zvučný a pevný hlas důležitý k obraně. Pomocí něho bylo možné zastrašit nebo vyděsit nepřátele. Tehdy již vyráběli nástroje a rozdělávali oheň. Tyto dovednosti museli nějakým způsobem dál předávat. Jazyk byl důležitý i pro skupinový lov. Jednoduchá forma dorozumění existovala již před 2 milióny let. Prvními jazykovými prvky byly znaky a gesta. Lidé se však chtěli dorozumět i ve tmě. Potřebovali tedy spolu hovořit, i když na sebe neviděli. Proto byl vynalezen jazyk, který nahradil znaky. Jazyk v dnešním smyslu slova je starý nejméně 50 000 let. Když homo sapiens opustil Afriku, rozšířil jej do celého světa. V různých regionech se jazyky od sebe oddělily. To znamená, že vznikly různé jazykové rodiny. Obsahovaly však jen základy jazykových systémů. První jazyky byly mnohem méně komplexní než dnešní. Dále se vyvíjela jejich gramatika, fonologie a sémantika. Lze říci: jiný jazyk - jiné řešení. Problém však byl stále stejný: Jak ukážu, co si myslím?