Konverzační příručka

cs Městská hromadná doprava   »   sq Transporti lokal publik

36 [třicet šest]

Městská hromadná doprava

Městská hromadná doprava

36 [tridhjetёegjashtё]

Transporti lokal publik

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Kde je autobusová zastávka? Ku ё---- s------- i a--------? Ku ёshtё stacioni i autobusit? 0
Který autobus jede do centra? Ci-- a------ s---- n- q-----? Cili autobus shkon nё qendёr? 0
Kterou linkou musím jet? Ci--- l---- d---- t- m---? Cilёn linjё duhet tё marr? 0
Musím přestoupit? A m- d---- t- n------ a------? A mё duhet tё ndёrroj autobus? 0
Kde musím přestoupit? Ku d---- t- n------ a------? Ku duhet tё ndёrroj autobus? 0
Kolik stojí lístek / jízdenka? Sa k------ n-- b-----? Sa kushton njё biletё? 0
Kolik stanic zbývá do centra? Sa s------- j--- d--- n- q-----? Sa stacione janё deri nё qendёr? 0
Tady musíte vystoupit. Ju d---- t- z------ k---. Ju duhet tё zbrisni kёtu. 0
Musíte vystoupit vzadu. Ju d---- t- z------ m-----. Ju duhet tё zbrisni mbrapa. 0
Další metro pojede za 5 minut. Me----- t----- v--- p-- 5 m-----. Metroja tjetёr vjen pёr 5 minuta. 0
Další tramvaj pojede za 10 minut. Tr------ t----- v--- p-- 10 m-----. Tramvaji tjetёr vjen pёr 10 minuta. 0
Další autobus pojede za 15 minut. Au------ t----- v--- p-- 15 m-----. Autobusi tjetёr vjen pёr 15 minuta. 0
Kdy jede poslední metro? Ku- n---- m------ e f-----? Kur niset metroja e fundit? 0
Kdy jede poslední tramvaj? Ku- n---- t------- i f-----? Kur niset tramvaji i fundit? 0
Kdy jede poslední autobus? Ku- n---- a------- i f-----? Kur niset autobusi i fundit? 0
Máte jízdenku? A k--- n-- b-----? A keni njё biletё? 0
Jízdenku? – Ne, nemám žádnou. Bi----? – J-- n-- k--. Biletё? – Jo, nuk kam. 0
Tak musíte zaplatit pokutu. At----- d---- t- p------ g----. Atёherё duhet tё paguani gjobё. 0

Vývoj jazyka

Proč mezi sebou mluvíme, je jasné. Chceme si vyměňovat informace a dorozumět se. Jak přesně jazyk vznikl, už ale tak jasné není. Existují různé teorie. Jisté ale je, že jazyk je velmi starý fenomén. Předpokladem pro vznik mluvení byly určité tělesné znaky. Potřebovali jsme je, abychom byli schopni vydávat zvuk. Již neandrtálci měli schopnost používat svůj hlas. To je odlišovalo od zvířat. Kromě toho byl zvučný a pevný hlas důležitý k obraně. Pomocí něho bylo možné zastrašit nebo vyděsit nepřátele. Tehdy již vyráběli nástroje a rozdělávali oheň. Tyto dovednosti museli nějakým způsobem dál předávat. Jazyk byl důležitý i pro skupinový lov. Jednoduchá forma dorozumění existovala již před 2 milióny let. Prvními jazykovými prvky byly znaky a gesta. Lidé se však chtěli dorozumět i ve tmě. Potřebovali tedy spolu hovořit, i když na sebe neviděli. Proto byl vynalezen jazyk, který nahradil znaky. Jazyk v dnešním smyslu slova je starý nejméně 50 000 let. Když homo sapiens opustil Afriku, rozšířil jej do celého světa. V různých regionech se jazyky od sebe oddělily. To znamená, že vznikly různé jazykové rodiny. Obsahovaly však jen základy jazykových systémů. První jazyky byly mnohem méně komplexní než dnešní. Dále se vyvíjela jejich gramatika, fonologie a sémantika. Lze říci: jiný jazyk - jiné řešení. Problém však byl stále stejný: Jak ukážu, co si myslím?