Manual de conversa

ca argumentar alguna cosa 1   »   uk Щось обґрунтовувати 1

75 [setanta-cinc]

argumentar alguna cosa 1

argumentar alguna cosa 1

75 [сімдесят п’ять]

75 [simdesyat pʺyatʹ]

Щось обґрунтовувати 1

[Shchosʹ obgruntovuvaty 1]

Tria com vols veure la traducció:   
català ucraïnès Engegar Més
Per què no ve vostè? Ч--- -и -е п---о--те? Ч--- в- н- п--------- Ч-м- в- н- п-и-о-и-е- --------------------- Чому ви не приходите? 0
C-om- v--n- pr--h--yt-? C---- v- n- p---------- C-o-u v- n- p-y-h-d-t-? ----------------------- Chomu vy ne prykhodyte?
El temps és molt dolent. П-го-а --ж-----ана. П----- д--- п------ П-г-д- д-ж- п-г-н-. ------------------- Погода дуже погана. 0
P-h--a du-he -o-a--. P----- d---- p------ P-h-d- d-z-e p-h-n-. -------------------- Pohoda duzhe pohana.
No vinc perquè el clima és molt dolent. Я-н- -р---у- т-м- -- п-г--а --г-на. Я н- п------ т--- щ- п----- п------ Я н- п-и-д-, т-м- щ- п-г-д- п-г-н-. ----------------------------------- Я не прийду, тому що погода погана. 0
Y- n- pr-y--u, tom--s--h---oh-d--poha--. Y- n- p------- t--- s---- p----- p------ Y- n- p-y-̆-u- t-m- s-c-o p-h-d- p-h-n-. ---------------------------------------- YA ne pryy̆du, tomu shcho pohoda pohana.
Per què no ve? Ч-му --н не при--ди--? Ч--- в-- н- п--------- Ч-м- в-н н- п-и-о-и-ь- ---------------------- Чому він не приходить? 0
C---u --- ne---y--o----? C---- v-- n- p---------- C-o-u v-n n- p-y-h-d-t-? ------------------------ Chomu vin ne prykhodytʹ?
No és convidat. В-н -- за-р-ш-н--. В-- н- з---------- В-н н- з-п-о-е-и-. ------------------ Він не запрошений. 0
Vin ne--------enyy̆. V-- n- z------------ V-n n- z-p-o-h-n-y-. -------------------- Vin ne zaproshenyy̆.
No ve perquè no és convidat. В-- н- пр-й-е--т--у щ--в-н--е--а---шен-й. В-- н- п------ т--- щ- в-- н- з---------- В-н н- п-и-д-, т-м- щ- в-н н- з-п-о-е-и-. ----------------------------------------- Він не прийде, тому що він не запрошений. 0
Vi---e --y------t-m------o---n-ne --p----enyy̆. V-- n- p------- t--- s---- v-- n- z------------ V-n n- p-y-̆-e- t-m- s-c-o v-n n- z-p-o-h-n-y-. ----------------------------------------------- Vin ne pryy̆de, tomu shcho vin ne zaproshenyy̆.
Per què no véns? Чо-у -и н--пр-х--и-? Ч--- т- н- п-------- Ч-м- т- н- п-и-о-и-? -------------------- Чому ти не приходиш? 0
Ch-m---y--e----kh--ysh? C---- t- n- p---------- C-o-u t- n- p-y-h-d-s-? ----------------------- Chomu ty ne prykhodysh?
No tinc temps. Я -------часу. Я н- м-- ч---- Я н- м-ю ч-с-. -------------- Я не маю часу. 0
Y- -e-ma---ch--u. Y- n- m--- c----- Y- n- m-y- c-a-u- ----------------- YA ne mayu chasu.
No vinc perquè no tinc temps. Я-н- -р--д-, -о-у що я -е ма- час-. Я н- п------ т--- щ- я н- м-- ч---- Я н- п-и-д-, т-м- щ- я н- м-ю ч-с-. ----------------------------------- Я не прийду, тому що я не маю часу. 0
Y- ----r-y---,-t-m--s-c----a ne-may- c----. Y- n- p------- t--- s---- y- n- m--- c----- Y- n- p-y-̆-u- t-m- s-c-o y- n- m-y- c-a-u- ------------------------------------------- YA ne pryy̆du, tomu shcho ya ne mayu chasu.
Per què no et quedes? Ч-му-------залишаєш-я? Ч--- т- н- з---------- Ч-м- т- н- з-л-ш-є-с-? ---------------------- Чому ти не залишаєшся? 0
Ch-m- t- -e--al-shaye----a? C---- t- n- z-------------- C-o-u t- n- z-l-s-a-e-h-y-? --------------------------- Chomu ty ne zalyshayeshsya?
Encara haig de treballar. Я -ов-н-н ----в-н-- -е-----юв-т-. Я п------ / п------ щ- п--------- Я п-в-н-н / п-в-н-а щ- п-а-ю-а-и- --------------------------------- Я повинен / повинна ще працювати. 0
YA--ovyn-- - --v---a-sh-h----atsy--a-y. Y- p------ / p------ s---- p----------- Y- p-v-n-n / p-v-n-a s-c-e p-a-s-u-a-y- --------------------------------------- YA povynen / povynna shche pratsyuvaty.
No em quedo perquè encara haig de treballar. Я н--за---а-ся, --м---о-я -ови--н---пови-н--ще--р-ц---т-. Я н- з--------- т--- щ- я п------ / п------ щ- п--------- Я н- з-л-ш-ю-я- т-м- щ- я п-в-н-н / п-в-н-а щ- п-а-ю-а-и- --------------------------------------------------------- Я не залишаюся, тому що я повинен / повинна ще працювати. 0
Y------a--sh-y-s--, t--u-s-c-- y- --vyne--/ -o--n-- s--he-pra-s-uv---. Y- n- z------------ t--- s---- y- p------ / p------ s---- p----------- Y- n- z-l-s-a-u-y-, t-m- s-c-o y- p-v-n-n / p-v-n-a s-c-e p-a-s-u-a-y- ---------------------------------------------------------------------- YA ne zalyshayusya, tomu shcho ya povynen / povynna shche pratsyuvaty.
Per què se’n va ja? Чом- ви-в-е-йде--? Ч--- в- в-- й----- Ч-м- в- в-е й-е-е- ------------------ Чому ви вже йдете? 0
Cho-u -y-v-h- -̆d-t-? C---- v- v--- y------ C-o-u v- v-h- y-d-t-? --------------------- Chomu vy vzhe y̆dete?
Estic cansat. Я-в--м---ий-/ --ом---а. Я в-------- / в-------- Я в-о-л-н-й / в-о-л-н-. ----------------------- Я втомлений / втомлена. 0
YA vtomleny---/ ----len-. Y- v--------- / v-------- Y- v-o-l-n-y- / v-o-l-n-. ------------------------- YA vtomlenyy̆ / vtomlena.
Me’n vaig perquè estic cansat / -ada. Я -ду--том--щ- я--то---н---/ вт-мле-а. Я й--- т--- щ- я в-------- / в-------- Я й-у- т-м- щ- я в-о-л-н-й / в-о-л-н-. -------------------------------------- Я йду, тому що я втомлений / втомлена. 0
YA-y---, -omu-sh--- y- ---mlen--̆-/ v----en-. Y- y---- t--- s---- y- v--------- / v-------- Y- y-d-, t-m- s-c-o y- v-o-l-n-y- / v-o-l-n-. --------------------------------------------- YA y̆du, tomu shcho ya vtomlenyy̆ / vtomlena.
Per què se’n va ja? Чо-у-в---ж--ї-ете? Ч--- в- в-- ї----- Ч-м- в- в-е ї-е-е- ------------------ Чому ви вже їдете? 0
Ch--- v-----e-i---te? C---- v- v--- i------ C-o-u v- v-h- i-d-t-? --------------------- Chomu vy vzhe ïdete?
Ja és tard. Вж- піз--. В-- п----- В-е п-з-о- ---------- Вже пізно. 0
V-h- -i---. V--- p----- V-h- p-z-o- ----------- Vzhe pizno.
Me’n vaig perquè ja és tard. Я --у--то-у -о-вже -і-н-. Я ї--- т--- щ- в-- п----- Я ї-у- т-м- щ- в-е п-з-о- ------------------------- Я їду, тому що вже пізно. 0
Y- -̈--,--omu ---h----he p--n-. Y- i---- t--- s---- v--- p----- Y- i-d-, t-m- s-c-o v-h- p-z-o- ------------------------------- YA ïdu, tomu shcho vzhe pizno.

Llengua materna = emocional, idioma estranger = racional?

En aprendre un altre idioma estem estimulant el nostre cervell. El nostre pensament canvia amb l'aprenentatge. Ens fem més creatius i flexibles. Els raonaments difícils es tornen menys ardus per a les persones que parlen diversos idiomes. La memòria s'exercita aprenent. Com més aprenem, millor funciona. Les persones que han après llengües aprenen altres coses més ràpidament. Estan en condicions de concentrar-se més i millor sobre un tema particular. Així en resolen els problemes amb major celeritat. Les persones multilingües tenen per això més poder de decisió. Però com es decideixen depèn també de les llengües. Les llengües amb les que pensem influeixen en les nostres resolucions. Els científics han experimentat això amb diversos subjectes. Tots els individus de l'experiment eren bilingües. A més de la seva llengua natal parlaven alguna altra llengua. En l'experiment, els subjectes havien de respondre una pregunta. La pregunta estava relacionada amb la solució d'un problema. Els subjectes de l'estudi havien de decidir-se entre dues alternatives. Una de les opcions era clarament més arriscada que l'altra. Cada individu havia de respondre la pregunta en els dos idiomes. I les respostes canviaven quan els idiomes també ho feien! Quan feien servir la seva llengua materna, els individus es decantaven per l'alternativa de risc. En canvi, quan s'expressaven en l'altra llengua escollien l'opció més segura. Després d'aquest experiment, els subjectes de l'estudi encara van haver de fer apostes. També llavors es va fer visible una clara diferència. Quan apostaven en la llengua que no era la materna es mostraven més prudents. Els investigadors creuen que ens concentrem més quan parlem en llengües diferents a la materna. Llavors prenem decisions de forma no emocional sinó racional...