Slovníček fráz

sk Časti tela   »   ti ኣካላት ነብሲ

58 [päťdesiatosem]

Časti tela

Časti tela

58 [ሓምሳንሸሞንተን]

58 [ḥamisanishemoniteni]

ኣካላት ነብሲ

[akalati nebisī]

Vyberte, ako chcete vidieť preklad:   
slovenčina tigriňa Prehrať Viac
Kreslím muža. ሓ-----ይ-እ-እል-ኣ-ኹ። ሓደ ሰብኣይ እስእል ኣሎኹ። ሓ- ሰ-ኣ- እ-እ- ኣ-ኹ- ----------------- ሓደ ሰብኣይ እስእል ኣሎኹ። 0
ḥ-d- --bi’-y- ---’ili--loh-u። h-ade sebi’ayi isi’ili aloh-u። h-a-e s-b-’-y- i-i-i-i a-o-̱-። ------------------------------ ḥade sebi’ayi isi’ili aloẖu።
Najprv hlavu. ቅድም ነ- ርእ-። ቅድም ነቲ ርእሲ። ቅ-ም ነ- ር-ሲ- ----------- ቅድም ነቲ ርእሲ። 0
k’-d--i -e-ī ri’i-ī። k’idimi netī ri’isī። k-i-i-i n-t- r-’-s-። -------------------- k’idimi netī ri’isī።
Muž má klobúk. እ- ሰ-------ጣ ተኸ-ኑ-ኣ-። እቲ ሰብኣይ ባርኔጣ ተኸዲኑ ኣሎ። እ- ሰ-ኣ- ባ-ኔ- ተ-ዲ- ኣ-። --------------------- እቲ ሰብኣይ ባርኔጣ ተኸዲኑ ኣሎ። 0
i-ī-seb-’ayi ---inē-’- t-h-e--n- a--። itī sebi’ayi barinēt’a teh-edīnu alo። i-ī s-b-’-y- b-r-n-t-a t-h-e-ī-u a-o- ------------------------------------- itī sebi’ayi barinēt’a teẖedīnu alo።
Vlasy nie je vidno. እቲ---- --ረአን--ዩ። እቲ ጸግሩ ኣይረአን እዩ። እ- ጸ-ሩ ኣ-ረ-ን እ-። ---------------- እቲ ጸግሩ ኣይረአን እዩ። 0
i-ī ts’--i----y--e’ā-i iy-። itī ts’egiru ayire’āni iyu። i-ī t-’-g-r- a-i-e-ā-i i-u- --------------------------- itī ts’egiru ayire’āni iyu።
Uši takisto nie je vidno. እ- እዝኒ‘ውን ----ን እዩ። እቲ እዝኒ‘ውን ኣይረአን እዩ። እ- እ-ኒ-ው- ኣ-ረ-ን እ-። ------------------- እቲ እዝኒ‘ውን ኣይረአን እዩ። 0
itī --i-ī‘---i -y-re---i -yu። itī izinī‘wini ayire’āni iyu። i-ī i-i-ī-w-n- a-i-e-ā-i i-u- ----------------------------- itī izinī‘wini ayire’āni iyu።
Chrbát takisto nie je vidno. እቲ -ቖኡ--ን--ይ--ን --። እቲ ሕቖኡ‘ውን ኣይረአን እዩ። እ- ሕ-ኡ-ው- ኣ-ረ-ን እ-። ------------------- እቲ ሕቖኡ‘ውን ኣይረአን እዩ። 0
i------k-’o-u‘w-ni--yi--’ā-i-iy-። itī h-ik-’o’u‘wini ayire’āni iyu። i-ī h-i-̱-o-u-w-n- a-i-e-ā-i i-u- --------------------------------- itī ḥiḵ’o’u‘wini ayire’āni iyu።
Nakreslím oči a ústa. ኣ- -ተ- ኣ---- ኣፍን----- ። ኣነ ነተን ኣዒንትን ኣፍን እስእል ። ኣ- ነ-ን ኣ-ን-ን ኣ-ን እ-እ- ። ----------------------- ኣነ ነተን ኣዒንትን ኣፍን እስእል ። 0
a-----t----a---i--n- a-ini----’----። ane neteni a‘īnitini afini isi’ili ። a-e n-t-n- a-ī-i-i-i a-i-i i-i-i-i ። ------------------------------------ ane neteni a‘īnitini afini isi’ili ።
Muž tancuje a smeje sa. እቲ-ሰብ----ስ---ን----ቕን ። እቲ ሰብኣይ ይስዕስዕን ይስሕቕን ። እ- ሰ-ኣ- ይ-ዕ-ዕ- ይ-ሕ-ን ። ---------------------- እቲ ሰብኣይ ይስዕስዕን ይስሕቕን ። 0
i-ī-se--’ay- yi-i‘--i--ni y-s--̣i--’--i-። itī sebi’ayi yisi‘isi‘ini yisih-ik-’ini ። i-ī s-b-’-y- y-s-‘-s-‘-n- y-s-h-i-̱-i-i ። ----------------------------------------- itī sebi’ayi yisi‘isi‘ini yisiḥiḵ’ini ።
Muž má dlhý nos. እቲ-ሰ--- -ዊ--ኣ-ንጫ----። እቲ ሰብኣይ ነዊሕ ኣፊንጫ ኣለዎ። እ- ሰ-ኣ- ነ-ሕ ኣ-ን- ኣ-ዎ- --------------------- እቲ ሰብኣይ ነዊሕ ኣፊንጫ ኣለዎ። 0
it--seb-’a-i-n----̣i----n----a-a-e--። itī sebi’ayi newīh-i afīnich’a alewo። i-ī s-b-’-y- n-w-h-i a-ī-i-h-a a-e-o- ------------------------------------- itī sebi’ayi newīḥi afīnich’a alewo።
V rukách má palicu. ን- ኣ--ኢዱ-ምር-----ዘ--ዩ። ንሱ ኣብ ኢዱ ምርኩስ ዝሓዘ እዩ። ን- ኣ- ኢ- ም-ኩ- ዝ-ዘ እ-። --------------------- ንሱ ኣብ ኢዱ ምርኩስ ዝሓዘ እዩ። 0
nisu-----ī----iri--si -ih-------u። nisu abi īdu mirikusi zih-aze iyu። n-s- a-i ī-u m-r-k-s- z-h-a-e i-u- ---------------------------------- nisu abi īdu mirikusi ziḥaze iyu።
Okolo krku má tiež šál. ኣ- ክሳ-‘ውን-ሻ-ባ -ት--ነ ኢዩ። ኣብ ክሳዱ‘ውን ሻርባ ዝትኸድነ ኢዩ። ኣ- ክ-ዱ-ው- ሻ-ባ ዝ-ኸ-ነ ኢ-። ----------------------- ኣብ ክሳዱ‘ውን ሻርባ ዝትኸድነ ኢዩ። 0
abi --sa------i -h-ri-a--i-i--e-i-e--yu። abi kisadu‘wini shariba zitih-edine īyu። a-i k-s-d-‘-i-i s-a-i-a z-t-h-e-i-e ī-u- ---------------------------------------- abi kisadu‘wini shariba zitiẖedine īyu።
Je zima a je chladno. ክረምቲ-እዩ ከ-ኡ’ው---ሪ ኣሎ። ክረምቲ እዩ ከምኡ’ውን ቁሪ ኣሎ። ክ-ም- እ- ከ-ኡ-ው- ቁ- ኣ-። --------------------- ክረምቲ እዩ ከምኡ’ውን ቁሪ ኣሎ። 0
k-remi-- i-- k-m---’-----k--r- al-። kiremitī iyu kemi’u’wini k’urī alo። k-r-m-t- i-u k-m-’-’-i-i k-u-ī a-o- ----------------------------------- kiremitī iyu kemi’u’wini k’urī alo።
Ruky sú silné. እተን ---- ሓያላት እየን። እተን ኣእዳው ሓያላት እየን። እ-ን ኣ-ዳ- ሓ-ላ- እ-ን- ------------------ እተን ኣእዳው ሓያላት እየን። 0
i---i -’-d------a--l-ti--yen-። iteni a’idawi h-ayalati iyeni። i-e-i a-i-a-i h-a-a-a-i i-e-i- ------------------------------ iteni a’idawi ḥayalati iyeni።
Nohy sú tiež silné. ኣእጋ--ውን-ሓያላት---ም። ኣእጋር‘ውን ሓያላት እዮም። ኣ-ጋ-‘-ን ሓ-ላ- እ-ም- ----------------- ኣእጋር‘ውን ሓያላት እዮም። 0
a---ari--i---ḥa-ala-i-iy---። a’igari‘wini h-ayalati iyomi። a-i-a-i-w-n- h-a-a-a-i i-o-i- ----------------------------- a’igari‘wini ḥayalati iyomi።
Muž je zo snehu. እቲ------ካብ-በረ----። እቲ ሰብኣይ ካብ በረድ እዩ። እ- ሰ-ኣ- ካ- በ-ድ እ-። ------------------ እቲ ሰብኣይ ካብ በረድ እዩ። 0
itī s---’a----a-----r-d----u። itī sebi’ayi kabi beredi iyu። i-ī s-b-’-y- k-b- b-r-d- i-u- ----------------------------- itī sebi’ayi kabi beredi iyu።
Nemá nohavice ani plášť. ንሱ-ስ----ከት--ኣ-ተኸ-ነ-። ንሱ ስረን ጃከትን ኣይተኸድነን። ን- ስ-ን ጃ-ት- ኣ-ተ-ድ-ን- -------------------- ንሱ ስረን ጃከትን ኣይተኸድነን። 0
nis- s-r-ni j-k--i-- a--t-h-edi-e--። nisu sireni jaketini ayiteh-edineni። n-s- s-r-n- j-k-t-n- a-i-e-̱-d-n-n-። ------------------------------------ nisu sireni jaketini ayiteẖedineni።
Ale nemrzne. ግ-----ሰብ-ይ---ቆርርን -ዩ። ግን እቲ ሰብኣይ ኣይቆርርን እዩ። ግ- እ- ሰ-ኣ- ኣ-ቆ-ር- እ-። --------------------- ግን እቲ ሰብኣይ ኣይቆርርን እዩ። 0
g-ni itī-s--i-ayi ---k-or---n- --u። gini itī sebi’ayi ayik’oririni iyu። g-n- i-ī s-b-’-y- a-i-’-r-r-n- i-u- ----------------------------------- gini itī sebi’ayi ayik’oririni iyu።
Je to snehuliak. ንሱ----ብ--- ዝ---- ሰ--ይ-እ-። ንሱ ሓደ ብውርጪ ዝተሰርሐ ሰብኣይ እዩ። ን- ሓ- ብ-ር- ዝ-ሰ-ሐ ሰ-ኣ- እ-። ------------------------- ንሱ ሓደ ብውርጪ ዝተሰርሐ ሰብኣይ እዩ። 0
nisu--̣--e---w-ri-h’- --tes--i--- s--i’a-i iy-። nisu h-ade biwirich’ī ziteserih-ā sebi’ayi iyu። n-s- h-a-e b-w-r-c-’- z-t-s-r-h-ā s-b-’-y- i-u- ----------------------------------------------- nisu ḥade biwirich’ī ziteseriḥā sebi’ayi iyu።

Jazyk našich predkov

Moderné jazyky môžu lingvisti analyzovať. Používajú k tomu rôzne metódy. Ako ale ľudia hovorili pred mnohými tisíckami rokov? Odpoveď na túto otázku je oveľa ťažšia. Napriek tomu sa ňou vedci zaoberajú už dlhé roky. Radi by zistili, ako sa hovorilo kedysi. Snažia sa preto rekonštruovať staré jazykové formy. Americkí vedci práve urobili zaujímavý objav. Analyzovali viac ako 2 000 jazykov. Skúmali pritom predovšetkým vetnú stavbu týchto jazykov. Výsledky ich štúdie boli veľmi zaujímavé. Zhruba polovica jazykov mala vetnú stavbu S-O-V. To znamená, že u viet platil tento princíp: podmet (Subject), predmet (Object), prísudok (Verb). Viac než 700 jazykov sa riadi štruktúrou S-V-O. A zhruba 160 jazykov používa systém V-S-O. Len zhruba 40 jazykov využíva stavbu V-O-S. 120 jazykov má zmiešanú formu. Na druhú stranu, systémy O-V-S a O-S-V sú oveľa vzácnejšie. Väčšina skúmaných jazykov využíva princíp S-O-V. Sú to napríklad perzština, japončina alebo turečtina. Väčšina súčasných živých jazykov sa riadi štruktúrou S-V-O. Táto vetná stavba prevažuje aj u dnešných indoeurópskych jazykov. Vedci veria, že model S-O-V sa používal v minulosti. Táto stavba bola základom všetkých jazykov. Potom sa však jazyky vyvíjali odlišne. Zatiaľ nevieme, prečo sa tak stalo. Rôzne typy vetnej stavby ale musia mať nejaký dôvod. Lebo v evolučnom vývoji prežije len to, čo má určité výhody ...