Konverzační příručka

cs smět něco   »   bs nešto smjeti

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [sedamdeset i tri]

nešto smjeti

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bosenština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? S-iješ li-v-- -ozi-i -ut-? S----- l- v-- v----- a---- S-i-e- l- v-ć v-z-t- a-t-? -------------------------- Smiješ li već voziti auto? 0
Smíš už pít alkohol? Sm--e---- već p--- alk-h-l? S----- l- v-- p--- a------- S-i-e- l- v-ć p-t- a-k-h-l- --------------------------- Smiješ li već piti alkohol? 0
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? Sm-je- -- već-sa--------ti-u---o-----s---? S----- l- v-- s-- p------- u i------------ S-i-e- l- v-ć s-m p-t-v-t- u i-o-t-a-s-v-? ------------------------------------------ Smiješ li već sam putovati u inostranstvo? 0
smět s--eti s----- s-j-t- ------ smjeti 0
Smíme tady kouřit? S-ij-mo -i ov-------iti? S------ l- o---- p------ S-i-e-o l- o-d-e p-š-t-? ------------------------ Smijemo li ovdje pušiti? 0
Smí se tu kouřit? Smi-------e---dj- ----ti? S---- l- s- o---- p------ S-i-e l- s- o-d-e p-š-t-? ------------------------- Smije li se ovdje pušiti? 0
Lze platit kreditní kartou? S---e -i-s- -l--iti-kr-d--nom k----c--? S---- l- s- p------ k-------- k-------- S-i-e l- s- p-a-i-i k-e-i-n-m k-r-i-o-? --------------------------------------- Smije li se platiti kreditnom karticom? 0
Lze platit šekem? Sm-je li se pl-t----čekom? S---- l- s- p------ č----- S-i-e l- s- p-a-i-i č-k-m- -------------------------- Smije li se platiti čekom? 0
Lze platit hotově? Smije -i se-pla--t---a---g-to--n-m? S---- l- s- p------ s--- g--------- S-i-e l- s- p-a-i-i s-m- g-t-v-n-m- ----------------------------------- Smije li se platiti samo gotovinom? 0
Mohu si zatelefonovat? Smi-em l--tel-----r--i? S----- l- t------------ S-i-e- l- t-l-f-n-r-t-? ----------------------- Smijem li telefonirati? 0
Mohu se na něco zeptat? S-ij-- l--n---o pi-a-i? S----- l- n---- p------ S-i-e- l- n-š-o p-t-t-? ----------------------- Smijem li nešto pitati? 0
Mohu něco říci? Sm-jem li--e-to-re--? S----- l- n---- r---- S-i-e- l- n-š-o r-ć-? --------------------- Smijem li nešto reći? 0
On nesmí spát v parku. O- ne--m--e--p-v-ti --p-rk-. O- n- s---- s------ u p----- O- n- s-i-e s-a-a-i u p-r-u- ---------------------------- On ne smije spavati u parku. 0
On nesmí spát v autě. On -e------ -----ti - -utu. O- n- s---- s------ u a---- O- n- s-i-e s-a-a-i u a-t-. --------------------------- On ne smije spavati u autu. 0
On nesmí spát na nádraží. On-n- -mi---s--va-- -a ---je--ičko- ---n-ci. O- n- s---- s------ n- ž----------- s------- O- n- s-i-e s-a-a-i n- ž-l-e-n-č-o- s-a-i-i- -------------------------------------------- On ne smije spavati na željezničkoj stanici. 0
Můžeme se posadit? Sm--e---l--sjest-? S------ l- s------ S-i-e-o l- s-e-t-? ------------------ Smijemo li sjesti? 0
Můžeme dostat jídelní lístek? Sm----- -- do-iti ------ik? S------ l- d----- j-------- S-i-e-o l- d-b-t- j-l-v-i-? --------------------------- Smijemo li dobiti jelovnik? 0
Můžeme zaplatit zvlášť? M-ž--o-li --ati-i o----e-o? M----- l- p------ o-------- M-ž-m- l- p-a-i-i o-v-j-n-? --------------------------- Možemo li platiti odvojeno? 0

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!