Konverzační příručka

cs smět něco   »   px poder qualquer coisa

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [setenta e três]

poder qualquer coisa

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština portugalština (BR) Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? Vo-ê -á pod---irig--? V--- j- p--- d------- V-c- j- p-d- d-r-g-r- --------------------- Você já pode dirigir? 0
Smíš už pít alkohol? Vo--------de-bebe--á-coo-? V--- j- p--- b---- á------ V-c- j- p-d- b-b-r á-c-o-? -------------------------- Você já pode beber álcool? 0
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? Voc- já --d--v----r s-z-n-o--a-a o-ex-e--o-? V--- j- p--- v----- s------ p--- o e-------- V-c- j- p-d- v-a-a- s-z-n-o p-r- o e-t-r-o-? -------------------------------------------- Você já pode viajar sozinho para o exterior? 0
smět po--r p---- p-d-r ----- poder 0
Smíme tady kouřit? P-dem----uma- --u-? P------ f---- a---- P-d-m-s f-m-r a-u-? ------------------- Podemos fumar aqui? 0
Smí se tu kouřit? Po---se-f---r -q-i? P------ f---- a---- P-d---e f-m-r a-u-? ------------------- Pode-se fumar aqui? 0
Lze platit kreditní kartou? Pode-se -a-a- --m-c-r--o de--ré-i-o? P------ p---- c-- c----- d- c------- P-d---e p-g-r c-m c-r-ã- d- c-é-i-o- ------------------------------------ Pode-se pagar com cartão de crédito? 0
Lze platit šekem? P-d--s- p---r -o- c--q-e? P------ p---- c-- c------ P-d---e p-g-r c-m c-e-u-? ------------------------- Pode-se pagar com cheque? 0
Lze platit hotově? Só--- --de -agar e- d-nhe--o? S- s- p--- p---- e- d-------- S- s- p-d- p-g-r e- d-n-e-r-? ----------------------------- Só se pode pagar em dinheiro? 0
Mohu si zatelefonovat? Pos-- t---fonar? P---- t--------- P-s-o t-l-f-n-r- ---------------- Posso telefonar? 0
Mohu se na něco zeptat? P---o fa-e----a-p---un--? P---- f---- u-- p-------- P-s-o f-z-r u-a p-r-u-t-? ------------------------- Posso fazer uma pergunta? 0
Mohu něco říci? Po-s- -izer uma-co-s-? P---- d---- u-- c----- P-s-o d-z-r u-a c-i-a- ---------------------- Posso dizer uma coisa? 0
On nesmí spát v parku. E-- --o -ode-dorm----- parq--. E-- n-- p--- d----- n- p------ E-e n-o p-d- d-r-i- n- p-r-u-. ------------------------------ Ele não pode dormir no parque. 0
On nesmí spát v autě. El- --o---d- -ormir no ca---. E-- n-- p--- d----- n- c----- E-e n-o p-d- d-r-i- n- c-r-o- ----------------------------- Ele não pode dormir no carro. 0
On nesmí spát na nádraží. E-e-n-- p-de do--ir ---es--çã-. E-- n-- p--- d----- n- e------- E-e n-o p-d- d-r-i- n- e-t-ç-o- ------------------------------- Ele não pode dormir na estação. 0
Můžeme se posadit? Po----s-n-s---n-ar? P---------- s------ P-d-m-s-n-s s-n-a-? ------------------- Podemos-nos sentar? 0
Můžeme dostat jídelní lístek? P--------er-- -a-----o? P------ v-- o c-------- P-d-m-s v-r o c-r-á-i-? ----------------------- Podemos ver o cardápio? 0
Můžeme zaplatit zvlášť? P---mos p--ar e-----ara--? P------ p---- e- s-------- P-d-m-s p-g-r e- s-p-r-d-? -------------------------- Podemos pagar em separado? 0

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!