Konverzační příručka

cs smět něco   »   eo rajti fari ion

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [sepdek tri]

rajti fari ion

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? Ĉu v- j-- r----- s---- a----? Ĉu vi jam rajtas stiri aŭton? 0
Smíš už pít alkohol? Ĉu v- j-- r----- t----- a--------? Ĉu vi jam rajtas trinki alkoholon? 0
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? Ĉu v- j-- r----- s--- v----- e-----------? Ĉu vi jam rajtas sole veturi eksterlanden? 0
smět ra--i rajti 0
Smíme tady kouřit? Ĉu n- r----- f--- ĉ-----? Ĉu ni rajtas fumi ĉi-tie? 0
Smí se tu kouřit? Ĉu o-- r----- f--- ĉ-----? Ĉu oni rajtas fumi ĉi-tie? 0
Lze platit kreditní kartou? Ĉu o-- r----- p--- p-- k----------? Ĉu oni rajtas pagi per kreditkarto? 0
Lze platit šekem? Ĉu o-- r----- p--- p-- ĉ---? Ĉu oni rajtas pagi per ĉeko? 0
Lze platit hotově? Ĉu o-- r----- p--- n-- k-------? Ĉu oni rajtas pagi nur kontante? 0
Mohu si zatelefonovat? Ĉu m- r----- n-- t-------? Ĉu mi rajtas nur telefoni? 0
Mohu se na něco zeptat? Ĉu m- r----- n-- d------ i--? Ĉu mi rajtas nur demandi ion? 0
Mohu něco říci? Ĉu m- r----- n-- d--- i--? Ĉu mi rajtas nur diri ion? 0
On nesmí spát v parku. Li n- r----- d---- e- l- p----. Li ne rajtas dormi en la parko. 0
On nesmí spát v autě. Li n- r----- d---- e- l- a---. Li ne rajtas dormi en la aŭto. 0
On nesmí spát na nádraží. Li n- r----- d---- e- l- s--------. Li ne rajtas dormi en la stacidomo. 0
Můžeme se posadit? Ĉu n- r----- s-----? Ĉu ni rajtas sidiĝi? 0
Můžeme dostat jídelní lístek? Ĉu n- r----- h--- l- m-----? Ĉu ni rajtas havi la menuon? 0
Můžeme zaplatit zvlášť? Ĉu n- r----- p--- a-----? Ĉu ni rajtas pagi aparte? 0

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!