Konverzační příručka

cs smět něco   »   be штосьці магчы

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [семдзесят тры]

73 [semdzesyat try]

штосьці магчы

[shtos’tsі magchy]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? Та----ж- м-ж-а--і-а--ц- а-----бі---? Т--- ў-- м---- к------- а----------- Т-б- ў-о м-ж-а к-р-в-ц- а-т-м-б-л-м- ------------------------------------ Табе ўжо можна кіраваць аўтамабілем? 0
Tabe u-h- mo--na--іravats’--u--m-bіle-? T--- u--- m----- k-------- a----------- T-b- u-h- m-z-n- k-r-v-t-’ a-t-m-b-l-m- --------------------------------------- Tabe uzho mozhna kіravats’ autamabіlem?
Smíš už pít alkohol? Т--- ўж--мож-а пі-- -л-аго--ныя-напоі? Т--- ў-- м---- п--- а---------- н----- Т-б- ў-о м-ж-а п-ц- а-к-г-л-н-я н-п-і- -------------------------------------- Табе ўжо можна піць алкагольныя напоі? 0
T-be uz-o--oz-n---і--’ -l-a-o---yy------і? T--- u--- m----- p---- a----------- n----- T-b- u-h- m-z-n- p-t-’ a-k-g-l-n-y- n-p-і- ------------------------------------------ Tabe uzho mozhna pіts’ alkagol’nyya napoі?
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? Т--- --о -ожн- ----м---здз-ць--- мяж-? Т--- ў-- м---- а----- е------ з- м---- Т-б- ў-о м-ж-а а-н-м- е-д-і-ь з- м-ж-? -------------------------------------- Табе ўжо можна аднаму ездзіць за мяжу? 0
Ta-e---ho-m-z-n- ad---u y-z-----’--a ------? T--- u--- m----- a----- y-------- z- m------ T-b- u-h- m-z-n- a-n-m- y-z-z-t-’ z- m-a-h-? -------------------------------------------- Tabe uzho mozhna adnamu yezdzіts’ za myazhu?
smět магчы м---- м-г-ы ----- магчы 0
ma-c-y m----- m-g-h- ------ magchy
Smíme tady kouřit? Н-- -о--а --т-курыц-? Н-- м---- т-- к------ Н-м м-ж-а т-т к-р-ц-? --------------------- Нам можна тут курыць? 0
Nam mozhna -----u--t--? N-- m----- t-- k------- N-m m-z-n- t-t k-r-t-’- ----------------------- Nam mozhna tut kuryts’?
Smí se tu kouřit? Т-т ----- к--ы-ь? Т-- м---- к------ Т-т м-ж-а к-р-ц-? ----------------- Тут можна курыць? 0
T-t --zh-- -u--t--? T-- m----- k------- T-t m-z-n- k-r-t-’- ------------------- Tut mozhna kuryts’?
Lze platit kreditní kartou? Можн----пл---ць крэ-ы-на----рт--? М---- з-------- к-------- к------ М-ж-а з-п-а-і-ь к-э-ы-н-й к-р-а-? --------------------------------- Можна заплаціць крэдытнай картай? 0
M-zhn--z-p-a-s--s- --e-ytna-----tay? M----- z---------- k-------- k------ M-z-n- z-p-a-s-t-’ k-e-y-n-y k-r-a-? ------------------------------------ Mozhna zaplatsіts’ kredytnay kartay?
Lze platit šekem? М-жна---пл--------к-м? М---- з-------- ч----- М-ж-а з-п-а-і-ь ч-к-м- ---------------------- Можна заплаціць чэкам? 0
M--hn---ap--ts-ts’-ch-k-m? M----- z---------- c------ M-z-n- z-p-a-s-t-’ c-e-a-? -------------------------- Mozhna zaplatsіts’ chekam?
Lze platit hotově? М-ж-а---п----ць т-льк- -а-оў-а-? М---- з-------- т----- г-------- М-ж-а з-п-а-і-ь т-л-к- г-т-ў-а-? -------------------------------- Можна заплаціць толькі гатоўкай? 0
Mo---a---p-at-іt-’ -----і --tou-a-? M----- z---------- t----- g-------- M-z-n- z-p-a-s-t-’ t-l-k- g-t-u-a-? ----------------------------------- Mozhna zaplatsіts’ tol’kі gatoukay?
Mohu si zatelefonovat? Можна- я з-р-з-п--э-еф-н-ю? М----- я з---- п----------- М-ж-а- я з-р-з п-т-л-ф-н-ю- --------------------------- Можна, я зараз патэлефаную? 0
Mo-hn-- y-----az pa--le--n---? M------ y- z---- p------------ M-z-n-, y- z-r-z p-t-l-f-n-y-? ------------------------------ Mozhna, ya zaraz patelefanuyu?
Mohu se na něco zeptat? М----- я--е-----ап-та--я? М----- я н---- з--------- М-ж-а- я н-ш-а з-п-т-ю-я- ------------------------- Можна, я нешта запытаюся? 0
M-zh-a---a n---ta--a--tayu--a? M------ y- n----- z----------- M-z-n-, y- n-s-t- z-p-t-y-s-a- ------------------------------ Mozhna, ya neshta zapytayusya?
Mohu něco říci? Мо--а- я не-та-ск--у? М----- я н---- с----- М-ж-а- я н-ш-а с-а-у- --------------------- Можна, я нешта скажу? 0
M---na,--- n-s-t- s-a-hu? M------ y- n----- s------ M-z-n-, y- n-s-t- s-a-h-? ------------------------- Mozhna, ya neshta skazhu?
On nesmí spát v parku. Я---нельга -па---- па-ку. Я-- н----- с---- у п----- Я-у н-л-г- с-а-ь у п-р-у- ------------------------- Яму нельга спаць у парку. 0
Ya-u-ne--g- --a-s- - parku. Y--- n----- s----- u p----- Y-m- n-l-g- s-a-s- u p-r-u- --------------------------- Yamu nel’ga spats’ u parku.
On nesmí spát v autě. Ям---ель-а-сп-ц- у аў---а--л-. Я-- н----- с---- у а---------- Я-у н-л-г- с-а-ь у а-т-м-б-л-. ------------------------------ Яму нельга спаць у аўтамабілі. 0
Ya-----l-ga -pats’ ---u--m--іlі. Y--- n----- s----- u a---------- Y-m- n-l-g- s-a-s- u a-t-m-b-l-. -------------------------------- Yamu nel’ga spats’ u autamabіlі.
On nesmí spát na nádraží. Я-- н-ль-а-с--ць н- в-кза--. Я-- н----- с---- н- в------- Я-у н-л-г- с-а-ь н- в-к-а-е- ---------------------------- Яму нельга спаць на вакзале. 0
Ya-u-----g--sp-t-’ n- --k--le. Y--- n----- s----- n- v------- Y-m- n-l-g- s-a-s- n- v-k-a-e- ------------------------------ Yamu nel’ga spats’ na vakzale.
Můžeme se posadit? Н-- -ожна --- -ес-і? Н-- м---- т-- с----- Н-м м-ж-а т-т с-с-і- -------------------- Нам можна тут сесці? 0
Nam -o-h-a--u--ses-s-? N-- m----- t-- s------ N-m m-z-n- t-t s-s-s-? ---------------------- Nam mozhna tut sestsі?
Můžeme dostat jídelní lístek? М- -о------ры--ць-мен-? М- м---- а------- м---- М- м-ж-м а-р-м-ц- м-н-? ----------------------- Мы можам атрымаць меню? 0
My--o---- a---m-t-- m-n--? M- m----- a-------- m----- M- m-z-a- a-r-m-t-’ m-n-u- -------------------------- My mozham atrymats’ menyu?
Můžeme zaplatit zvlášť? М- мо-ам -а-л--іц--паа----у? М- м---- з-------- п-------- М- м-ж-м з-п-а-і-ь п-а-о-к-? ---------------------------- Мы можам заплаціць паасобку? 0
My-moz--m z-----s-t-’ -aa-obk-? M- m----- z---------- p-------- M- m-z-a- z-p-a-s-t-’ p-a-o-k-? ------------------------------- My mozham zaplatsіts’ paasobku?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!