Konverzační příručka

cs smět něco   »   uk Щось могти (мати дозвіл)

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [сімдесят три]

73 [simdesyat try]

Щось могти (мати дозвіл)

[Shchosʹ mohty (maty dozvil)]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? Тобі--о--- -ж- во-ит--ав----б-л-? Т--- м---- в-- в----- а---------- Т-б- м-ж-а в-е в-д-т- а-т-м-б-л-? --------------------------------- Тобі можна вже водити автомобіль? 0
To-i-m-z-na vzhe -odyty --t-mobi-ʹ? T--- m----- v--- v----- a---------- T-b- m-z-n- v-h- v-d-t- a-t-m-b-l-? ----------------------------------- Tobi mozhna vzhe vodyty avtomobilʹ?
Smíš už pít alkohol? Тоб- мож-а--же-п--и ---о-о--? Т--- м---- в-- п--- а-------- Т-б- м-ж-а в-е п-т- а-к-г-л-? ----------------------------- Тобі можна вже пити алкоголь? 0
T-bi--o--na---he -----a----ol-? T--- m----- v--- p--- a-------- T-b- m-z-n- v-h- p-t- a-k-h-l-? ------------------------------- Tobi mozhna vzhe pyty alkoholʹ?
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? Т--і--ожна вже-їз--т------м---а к-рдон? Т--- м---- в-- ї----- с----- з- к------ Т-б- м-ж-а в-е ї-д-т- с-м-м- з- к-р-о-? --------------------------------------- Тобі можна вже їздити самому за кордон? 0
T-b- --z--- --he --zdyty --momu -- k---on? T--- m----- v--- i------ s----- z- k------ T-b- m-z-n- v-h- i-z-y-y s-m-m- z- k-r-o-? ------------------------------------------ Tobi mozhna vzhe ïzdyty samomu za kordon?
smět Мо-ти М---- М-г-и ----- Могти 0
M-hty M---- M-h-y ----- Mohty
Smíme tady kouřit? Ми-мо-е-о-тут ---ити? М- м----- т-- к------ М- м-ж-м- т-т к-р-т-? --------------------- Ми можемо тут курити? 0
My----hem- --t --ryt-? M- m------ t-- k------ M- m-z-e-o t-t k-r-t-? ---------------------- My mozhemo tut kuryty?
Smí se tu kouřit? Мо--а т---ку--ти? М---- т-- к------ М-ж-а т-т к-р-т-? ----------------- Можна тут курити? 0
M-zh-a-tu- ------? M----- t-- k------ M-z-n- t-t k-r-t-? ------------------ Mozhna tut kuryty?
Lze platit kreditní kartou? М--н- -озраху--т-с---р-д-т-о- -а-ткою? М---- р------------ к-------- к------- М-ж-а р-з-а-у-а-и-я к-е-и-н-ю к-р-к-ю- -------------------------------------- Можна розрахуватися кредитною карткою? 0
M-zhna r--r--h---t-sy--k-e------- k-r--o-u? M----- r-------------- k--------- k-------- M-z-n- r-z-a-h-v-t-s-a k-e-y-n-y- k-r-k-y-? ------------------------------------------- Mozhna rozrakhuvatysya kredytnoyu kartkoyu?
Lze platit šekem? Мо--а р--ра---а--ся чек-м? М---- р------------ ч----- М-ж-а р-з-а-у-а-и-я ч-к-м- -------------------------- Можна розрахуватися чеком? 0
M-z-na r---a-huva-ys-a-c--kom? M----- r-------------- c------ M-z-n- r-z-a-h-v-t-s-a c-e-o-? ------------------------------ Mozhna rozrakhuvatysya chekom?
Lze platit hotově? М-ж-- -а----ит--г--і---ю? М---- з-------- г-------- М-ж-а з-п-а-и-и г-т-в-о-? ------------------------- Можна заплатити готівкою? 0
Mozhna -ap---------t--k--u? M----- z-------- h--------- M-z-n- z-p-a-y-y h-t-v-o-u- --------------------------- Mozhna zaplatyty hotivkoyu?
Mohu si zatelefonovat? М-ж--я з----е-ону-а-и? М--- я з-------------- М-ж- я з-т-л-ф-н-в-т-? ---------------------- Можу я зателефонувати? 0
M--hu-ya z-t--efonuva--? M---- y- z-------------- M-z-u y- z-t-l-f-n-v-t-? ------------------------ Mozhu ya zatelefonuvaty?
Mohu se na něco zeptat? Мож- я-за-и-а--? М--- я з-------- М-ж- я з-п-т-т-? ---------------- Можу я запитати? 0
Moz-u-ya-z-p-t-ty? M---- y- z-------- M-z-u y- z-p-t-t-? ------------------ Mozhu ya zapytaty?
Mohu něco říci? М-жу - що------з--и? М--- я щ--- с------- М-ж- я щ-с- с-а-а-и- -------------------- Можу я щось сказати? 0
Mo----ya -hch-sʹ sk--a--? M---- y- s------ s------- M-z-u y- s-c-o-ʹ s-a-a-y- ------------------------- Mozhu ya shchosʹ skazaty?
On nesmí spát v parku. Йом- не-м--н--с---и-в--а---. Й--- н- м---- с---- в п----- Й-м- н- м-ж-а с-а-и в п-р-у- ---------------------------- Йому не можна спати в парку. 0
Y̆----ne ---h-a ---ty-v-p-rku. Y---- n- m----- s---- v p----- Y-o-u n- m-z-n- s-a-y v p-r-u- ------------------------------ Y̆omu ne mozhna spaty v parku.
On nesmí spát v autě. Йом--не-м---а-спа-и---а---м--іл-. Й--- н- м---- с---- в а---------- Й-м- н- м-ж-а с-а-и в а-т-м-б-л-. --------------------------------- Йому не можна спати в автомобілі. 0
Y-o-- n--m---n- -pa-y - av-o-ob--i. Y---- n- m----- s---- v a---------- Y-o-u n- m-z-n- s-a-y v a-t-m-b-l-. ----------------------------------- Y̆omu ne mozhna spaty v avtomobili.
On nesmí spát na nádraží. Й-м---- -о--а -пат- н---о--ал-. Й--- н- м---- с---- н- в------- Й-м- н- м-ж-а с-а-и н- в-к-а-і- ------------------------------- Йому не можна спати на вокзалі. 0
Y̆--u-n- ---hn--spaty--a -o-z-li. Y---- n- m----- s---- n- v------- Y-o-u n- m-z-n- s-a-y n- v-k-a-i- --------------------------------- Y̆omu ne mozhna spaty na vokzali.
Můžeme se posadit? М---- ----п-ис-сти? М---- н-- п-------- М-ж-а н-м п-и-і-т-? ------------------- Можна нам присісти? 0
Mo--na na-----si--y? M----- n-- p-------- M-z-n- n-m p-y-i-t-? -------------------- Mozhna nam prysisty?
Můžeme dostat jídelní lístek? М--на -а- м-н-? М---- н-- м---- М-ж-а н-м м-н-? --------------- Можна нам меню? 0
Mo-h-a-n-m-m-nyu? M----- n-- m----- M-z-n- n-m m-n-u- ----------------- Mozhna nam menyu?
Můžeme zaplatit zvlášť? Ч- -о--мо ---за-ла---- ----м-? Ч- м----- м- з-------- о------ Ч- м-ж-м- м- з-п-а-и-и о-р-м-? ------------------------------ Чи можемо ми заплатити окремо? 0
Ch- --z-e-- m- z-pl--y-y---re--? C-- m------ m- z-------- o------ C-y m-z-e-o m- z-p-a-y-y o-r-m-? -------------------------------- Chy mozhemo my zaplatyty okremo?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!