Konverzační příručka

cs smět něco   »   da måtte noget

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [treoghalvfjerds]

måtte noget

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština dánština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? Må--- --l-------øre bi-? M- d- a------- k--- b--- M- d- a-l-r-d- k-r- b-l- ------------------------ Må du allerede køre bil? 0
Smíš už pít alkohol? Må-du ----r--- d-i-ke--l-o-o-? M- d- a------- d----- a------- M- d- a-l-r-d- d-i-k- a-k-h-l- ------------------------------ Må du allerede drikke alkohol? 0
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? Må--- -l---e-e---ge a-en--til-u----de-? M- d- a------- t--- a---- t-- u-------- M- d- a-l-r-d- t-g- a-e-e t-l u-l-n-e-? --------------------------------------- Må du allerede tage alene til udlandet? 0
smět må-te m---- m-t-e ----- måtte 0
Smíme tady kouřit? M--v--ry-e--e-? M- v- r--- h--- M- v- r-g- h-r- --------------- Må vi ryge her? 0
Smí se tu kouřit? M- ma- -yge-he-? M- m-- r--- h--- M- m-n r-g- h-r- ---------------- Må man ryge her? 0
Lze platit kreditní kartou? Må ma- -e-al--me- k-ed-t-o--? M- m-- b----- m-- k---------- M- m-n b-t-l- m-d k-e-i-k-r-? ----------------------------- Må man betale med kreditkort? 0
Lze platit šekem? Må -an---ta-e---- ch-ck? M- m-- b----- m-- c----- M- m-n b-t-l- m-d c-e-k- ------------------------ Må man betale med check? 0
Lze platit hotově? M- man -----eta-e -o--an-? M- m-- k-- b----- k------- M- m-n k-n b-t-l- k-n-a-t- -------------------------- Må man kun betale kontant? 0
Mohu si zatelefonovat? M----- --g- --n-e ----n-gen? M- j-- l--- r---- t-- n----- M- j-g l-g- r-n-e t-l n-g-n- ---------------------------- Må jeg lige ringe til nogen? 0
Mohu se na něco zeptat? Må jeg--i---s-ørg---- --g--? M- j-- l--- s----- o- n----- M- j-g l-g- s-ø-g- o- n-g-t- ---------------------------- Må jeg lige spørge om noget? 0
Mohu něco říci? Må--------e--i-e-no-e-? M- j-- l--- s--- n----- M- j-g l-g- s-g- n-g-t- ----------------------- Må jeg lige sige noget? 0
On nesmí spát v parku. Ha- -å i-k- sov--i-pa----. H-- m- i--- s--- i p------ H-n m- i-k- s-v- i p-r-e-. -------------------------- Han må ikke sove i parken. 0
On nesmí spát v autě. H-- -å i----s--- - --l-n. H-- m- i--- s--- i b----- H-n m- i-k- s-v- i b-l-n- ------------------------- Han må ikke sove i bilen. 0
On nesmí spát na nádraží. H-- må----e-so-e-p- sta--o-e-. H-- m- i--- s--- p- s--------- H-n m- i-k- s-v- p- s-a-i-n-n- ------------------------------ Han må ikke sove på stationen. 0
Můžeme se posadit? Må-vi-sæ-t- os-ne-? M- v- s---- o- n--- M- v- s-t-e o- n-d- ------------------- Må vi sætte os ned? 0
Můžeme dostat jídelní lístek? Må v- f--s-is-k--t-t? M- v- f- s----------- M- v- f- s-i-e-o-t-t- --------------------- Må vi få spisekortet? 0
Můžeme zaplatit zvlášť? M--v--be-a-e-hv-r --r--i-? M- v- b----- h--- f-- s--- M- v- b-t-l- h-e- f-r s-g- -------------------------- Må vi betale hver for sig? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!