Konverzační příručka

cs Příslovce   »   bs Prilozi

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [stotina]

Prilozi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bosenština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy v---j-d-om –-jo---ika-a već jednom – još nikada v-ć j-d-o- – j-š n-k-d- ----------------------- već jednom – još nikada 0
Byl / a jste už někdy v Berlíně? Jeste l---eć --dn-- -il- ---e-l---? Jeste li već jednom bili u Berlinu? J-s-e l- v-ć j-d-o- b-l- u B-r-i-u- ----------------------------------- Jeste li već jednom bili u Berlinu? 0
Ne, ještě nikdy. N---j-š --ka-a. Ne, još nikada. N-, j-š n-k-d-. --------------- Ne, još nikada. 0
někdo – nikdo n--o-- ni-o neko – niko n-k- – n-k- ----------- neko – niko 0
Znáte tady někoho? P--n--e-e ---ovdje nek-g-? Poznajete li ovdje nekoga? P-z-a-e-e l- o-d-e n-k-g-? -------------------------- Poznajete li ovdje nekoga? 0
Ne, neznám tady nikoho. N------ne p-----em-ni-o----v-j-. Ne, ja ne poznajem nikoga ovdje. N-, j- n- p-z-a-e- n-k-g- o-d-e- -------------------------------- Ne, ja ne poznajem nikoga ovdje. 0
ještě – už ne još --n---i-e još – ne više j-š – n- v-š- ------------- još – ne više 0
Zůstanete tady ještě dlouho? Ost------l----š -u-- --d--? Ostajete li još dugo ovdje? O-t-j-t- l- j-š d-g- o-d-e- --------------------------- Ostajete li još dugo ovdje? 0
Ne, nezůstanu tady dlouho. Ne--ja-ne-ostaj---v-še--u-- o-dj-. Ne, ja ne ostajem više dugo ovdje. N-, j- n- o-t-j-m v-š- d-g- o-d-e- ---------------------------------- Ne, ja ne ostajem više dugo ovdje. 0
ještě něco – už nic j---n-š-- –--i--- v-še još nešto – ništa više j-š n-š-o – n-š-a v-š- ---------------------- još nešto – ništa više 0
Chcete ještě něco k pití? Ž-li-e -i-jo--ne--o p-p---? Želite li još nešto popiti? Ž-l-t- l- j-š n-š-o p-p-t-? --------------------------- Želite li još nešto popiti? 0
Ne, už nic nechci. Ne, ja n------m-n-š---v---. Ne, ja ne želim ništa više. N-, j- n- ž-l-m n-š-a v-š-. --------------------------- Ne, ja ne želim ništa više. 0
už něco – ještě nic već-neš-o ---oš-n-š-a već nešto – još ništa v-ć n-š-o – j-š n-š-a --------------------- već nešto – još ništa 0
Jedl / jedla jste už něco? Jeste ---ve- n-š-o--el-? Jeste li već nešto jeli? J-s-e l- v-ć n-š-o j-l-? ------------------------ Jeste li već nešto jeli? 0
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. N----a-j-š-nis-- --šta ---. Ne, ja još nisam ništa jeo. N-, j- j-š n-s-m n-š-a j-o- --------------------------- Ne, ja još nisam ništa jeo. 0
ještě někdo – už nikdo j-- ne-- –-ni------e još neko – niko više j-š n-k- – n-k- v-š- -------------------- još neko – niko više 0
Chce ještě někdo kávu? Ž-------jo- -ek------? Želi li još neko kafu? Ž-l- l- j-š n-k- k-f-? ---------------------- Želi li još neko kafu? 0
Ne, už nikdo. Ne--n-ko viš-. Ne, niko više. N-, n-k- v-š-. -------------- Ne, niko više. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…