Konverzační příručka

cs smět něco   »   nn to be allowed to

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [syttitre]

to be allowed to

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? Har du-lov t---- køy-- bi- --n-? H-- d- l-- t-- å k---- b-- e---- H-r d- l-v t-l å k-y-e b-l e-n-? -------------------------------- Har du lov til å køyre bil enno? 0
Smíš už pít alkohol? H-r-d---o--ti--å d-i--e alko-ol -nno? H-- d- l-- t-- å d----- a------ e---- H-r d- l-v t-l å d-i-k- a-k-h-l e-n-? ------------------------------------- Har du lov til å drikke alkohol enno? 0
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? Har--u-l----i--å r--s---lei-- ti- utl-n-e-? H-- d- l-- t-- å r---- å----- t-- u-------- H-r d- l-v t-l å r-i-e å-e-n- t-l u-l-n-e-? ------------------------------------------- Har du lov til å reise åleine til utlandet? 0
smět få --- til f- l-- t-- f- l-v t-l ---------- få lov til 0
Smíme tady kouřit? Ka---- --yk-e he-? K-- v- r----- h--- K-n v- r-y-j- h-r- ------------------ Kan vi røykje her? 0
Smí se tu kouřit? E- -e- lo--å-----j-----? E- d-- l-- å r----- h--- E- d-t l-v å r-y-j- h-r- ------------------------ Er det lov å røykje her? 0
Lze platit kreditní kartou? K-- -- --t--e --d --e------rt? K-- e- b----- m-- k----------- K-n e- b-t-l- m-d k-e-i-t-o-t- ------------------------------ Kan eg betale med kredittkort? 0
Lze platit šekem? K---e- -------med-s-ek-? K-- e- b----- m-- s----- K-n e- b-t-l- m-d s-e-k- ------------------------ Kan eg betale med sjekk? 0
Lze platit hotově? Kan--- -e----b-tale kon-a-t? K-- e- b---- b----- k------- K-n e- b-r-e b-t-l- k-n-a-t- ---------------------------- Kan eg berre betale kontant? 0
Mohu si zatelefonovat? K-n-e--f---i--je-til-no--n? K-- e- f- r----- t-- n----- K-n e- f- r-n-j- t-l n-k-n- --------------------------- Kan eg få ringje til nokon? 0
Mohu se na něco zeptat? Ka- eg få spø----om noko? K-- e- f- s----- o- n---- K-n e- f- s-ø-j- o- n-k-? ------------------------- Kan eg få spørje om noko? 0
Mohu něco říci? Kan-e- få--e---n---? K-- e- f- s--- n---- K-n e- f- s-i- n-k-? -------------------- Kan eg få seie noko? 0
On nesmí spát v parku. H-n h-- i-kj- --- til------- i----ke-. H-- h-- i---- l-- t-- å s--- i p------ H-n h-r i-k-e l-v t-l å s-v- i p-r-e-. -------------------------------------- Han har ikkje lov til å sove i parken. 0
On nesmí spát v autě. H---har -kkje l-- --- -----e-- b---n. H-- h-- i---- l-- t-- å s--- i b----- H-n h-r i-k-e l-v t-l å s-v- i b-l-n- ------------------------------------- Han har ikkje lov til å sove i bilen. 0
On nesmí spát na nádraží. Han-har ----- l-v --l - so-e p---og--asjonen. H-- h-- i---- l-- t-- å s--- p- t------------ H-n h-r i-k-e l-v t-l å s-v- p- t-g-t-s-o-e-. --------------------------------------------- Han har ikkje lov til å sove på togstasjonen. 0
Můžeme se posadit? Kan -i----j--oss? K-- v- s---- o--- K-n v- s-t-e o-s- ----------------- Kan vi setje oss? 0
Můžeme dostat jídelní lístek? Ka---i -- ---y--? K-- v- f- m------ K-n v- f- m-n-e-? ----------------- Kan vi få menyen? 0
Můžeme zaplatit zvlášť? K-- -----t----kv-r f---o-s? K-- v- b----- k--- f-- o--- K-n v- b-t-l- k-a- f-r o-s- --------------------------- Kan vi betale kvar for oss? 0

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!