Konverzační příručka

cs smět něco   »   sk niečo smieť / môcť

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [sedemdesiattri]

niečo smieť / môcť

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovenština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? S---- u- ---é---a- -ut-? S---- u- š-------- a---- S-i-š u- š-f-r-v-ť a-t-? ------------------------ Smieš už šoférovať auto? 0
Smíš už pít alkohol? Sm--š-u- -iť --koho-? S---- u- p-- a------- S-i-š u- p-ť a-k-h-l- --------------------- Smieš už piť alkohol? 0
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? S-i----ž-ísť s-m-d- z--ra-i-i-? S---- u- í-- s-- d- z---------- S-i-š u- í-ť s-m d- z-h-a-i-i-? ------------------------------- Smieš už ísť sám do zahraničia? 0
smět sm--ť, -ôcť s----- m--- s-i-ť- m-c- ----------- smieť, môcť 0
Smíme tady kouřit? M-žem--tu fa---ť? M----- t- f------ M-ž-m- t- f-j-i-? ----------------- Môžeme tu fajčiť? 0
Smí se tu kouřit? M-že-s- -u faj--ť? M--- s- t- f------ M-ž- s- t- f-j-i-? ------------------ Môže sa tu fajčiť? 0
Lze platit kreditní kartou? Môže-s---u---at-ť--r-d--no--kar---? M--- s- t- p----- k-------- k------ M-ž- s- t- p-a-i- k-e-i-n-u k-r-o-? ----------------------------------- Môže sa tu platiť kreditnou kartou? 0
Lze platit šekem? Mô-e--a-t----a--ť--eko-? M--- s- t- p----- š----- M-ž- s- t- p-a-i- š-k-m- ------------------------ Môže sa tu platiť šekom? 0
Lze platit hotově? M--e-sa ---lat-- --n-v ho-ov----? M--- s- z------- l-- v h--------- M-ž- s- z-p-a-i- l-n v h-t-v-s-i- --------------------------------- Môže sa zaplatiť len v hotovosti? 0
Mohu si zatelefonovat? M--e- s--l---za--l---n-vať? M---- s- l-- z------------- M-ž-m s- l-n z-t-l-f-n-v-ť- --------------------------- Môžem si len zatelefonovať? 0
Mohu se na něco zeptat? Mô-em--a ----n--č- -p-tať? M---- s- l-- n---- s------ M-ž-m s- l-n n-e-o s-ý-a-? -------------------------- Môžem sa len niečo spýtať? 0
Mohu něco říci? Môže--le- ---čo -o-ed--? M---- l-- n---- p------- M-ž-m l-n n-e-o p-v-d-ť- ------------------------ Môžem len niečo povedať? 0
On nesmí spát v parku. Ne-m-e-sp-ť v---r-u. N----- s--- v p----- N-s-i- s-a- v p-r-u- -------------------- Nesmie spať v parku. 0
On nesmí spát v autě. N----- -pa- - au--. N----- s--- v a---- N-s-i- s-a- v a-t-. ------------------- Nesmie spať v aute. 0
On nesmí spát na nádraží. Nes--e-s--- na -tan-ci. N----- s--- n- s------- N-s-i- s-a- n- s-a-i-i- ----------------------- Nesmie spať na stanici. 0
Můžeme se posadit? S---me-s- sa-nú-? S----- s- s------ S-i-m- s- s-d-ú-? ----------------- Smieme si sadnúť? 0
Můžeme dostat jídelní lístek? Môžete n-m-pr-n-esť je-ál-y --s--k? M----- n-- p------- j------ l------ M-ž-t- n-m p-i-i-s- j-d-l-y l-s-o-? ----------------------------------- Môžete nám priniesť jedálny lístok? 0
Můžeme zaplatit zvlášť? M---m-------ť --l---? M----- p----- z------ M-ž-m- p-a-i- z-l-š-? --------------------- Môžeme platiť zvlášť? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!