Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   bs Prošlost 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [osamdeset i jedan]

Prošlost 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bosenština Poslouchat Více
psát pis-ti p----- p-s-t- ------ pisati 0
Psal dopis. On-je----isao --sm-. O- j- n------ p----- O- j- n-p-s-o p-s-o- -------------------- On je napisao pismo. 0
A ona psala pohled. A ----j- -a---a-a -a---e-----. A o-- j- n------- r----------- A o-a j- n-p-s-l- r-z-l-d-i-u- ------------------------------ A ona je napisala razglednicu. 0
číst či--ti č----- č-t-t- ------ čitati 0
Četl časopis. On-je -it-o -lus-r----i --sop-s. O- j- č---- i---------- č------- O- j- č-t-o i-u-t-o-a-i č-s-p-s- -------------------------------- On je čitao ilustrovani časopis. 0
A ona četla knihu. A-----je ------ k--i--. A o-- j- č----- k------ A o-a j- č-t-l- k-j-g-. ----------------------- A ona je čitala knjigu. 0
vzít / vzít si uzeti u---- u-e-i ----- uzeti 0
Vzal si cigaretu. On-j------ -i-are--. O- j- u--- c-------- O- j- u-e- c-g-r-t-. -------------------- On je uzeo cigaretu. 0
Vzala si kousek čokolády. O-- -- -z----ko-a--č----ade. O-- j- u---- k---- č-------- O-a j- u-e-a k-m-d č-k-l-d-. ---------------------------- Ona je uzela komad čokolade. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. O-------- n--jer--, a-- j- on--bi-- vje---. O- j- b-- n-------- a-- j- o-- b--- v------ O- j- b-o n-v-e-a-, a-i j- o-a b-l- v-e-n-. ------------------------------------------- On je bio nevjeran, ali je ona bila vjerna. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. On-je-b-- ----n, --i je o-a --la------dna. O- j- b-- l----- a-- j- o-- b--- v-------- O- j- b-o l-j-n- a-i j- o-a b-l- v-i-e-n-. ------------------------------------------ On je bio lijen, ali je ona bila vrijedna. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. On-je --o-sir----a-,-al---e-ona-b--a-b--a--. O- j- b-- s--------- a-- j- o-- b--- b------ O- j- b-o s-r-m-š-n- a-i j- o-a b-l- b-g-t-. -------------------------------------------- On je bio siromašan, ali je ona bila bogata. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. On-nij-------n-v--,--eć-dug-ve. O- n--- i--- n----- v-- d------ O- n-j- i-a- n-v-a- v-ć d-g-v-. ------------------------------- On nije imao novca, već dugove. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. On-n-----m-o-sre-e- --ć -eh. O- n--- i--- s----- v-- p--- O- n-j- i-a- s-e-e- v-ć p-h- ---------------------------- On nije imao sreće, već peh. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. On--i-e -mao---pj-h, --ć--eu-pje-. O- n--- i--- u------ v-- n-------- O- n-j- i-a- u-p-e-, v-ć n-u-p-e-. ---------------------------------- On nije imao uspjeh, već neuspjeh. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. O---ije bio z--o---ja-,-ve------------an. O- n--- b-- z---------- v-- n------------ O- n-j- b-o z-d-v-l-a-, v-ć n-z-d-v-l-a-. ----------------------------------------- On nije bio zadovoljan, već nezadovoljan. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. O- --j---i--s---an,---ć ne--e---. O- n--- b-- s------ v-- n-------- O- n-j- b-o s-e-a-, v-ć n-s-e-a-. --------------------------------- On nije bio sretan, već nesretan. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. O---i-- -i- ---------n, v---a-ti-ati-a-. O- n--- b-- s---------- v-- a----------- O- n-j- b-o s-m-a-i-a-, v-ć a-t-p-t-č-n- ---------------------------------------- On nije bio simpatičan, već antipatičan. 0

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…