Konverzační příručka

cs Seznamování   »   bs Upoznati

3 [tři]

Seznamování

Seznamování

3 [tri]

Upoznati

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bosenština Poslouchat Více
Ahoj! Z-rav-! Zdravo! Z-r-v-! ------- Zdravo! 0
Dobrý den! D--------! Dobar dan! D-b-r d-n- ---------- Dobar dan! 0
Jak se máte? Ka-- -te?-/-Kak- s-? Kako ste? / Kako si? K-k- s-e- / K-k- s-? -------------------- Kako ste? / Kako si? 0
Jste z Evropy? Jest------i -z --rop-? Jeste li Vi iz Evrope? J-s-e l- V- i- E-r-p-? ---------------------- Jeste li Vi iz Evrope? 0
Jste z Ameriky? Jeste l---i-i- ---rik-? Jeste li Vi iz Amerike? J-s-e l- V- i- A-e-i-e- ----------------------- Jeste li Vi iz Amerike? 0
Jste z Asie? Jest---- Vi--- Azij-? Jeste li Vi iz Azije? J-s-e l- V- i- A-i-e- --------------------- Jeste li Vi iz Azije? 0
Ve kterém hotelu bydlíte? U -o-em ho-elu---- ---eš-eni? U kojem hotelu ste smješteni? U k-j-m h-t-l- s-e s-j-š-e-i- ----------------------------- U kojem hotelu ste smješteni? 0
Jak dlouho už tu jste? Ko-iko du-o---- -eć-o---e? Koliko dugo ste već ovdje? K-l-k- d-g- s-e v-ć o-d-e- -------------------------- Koliko dugo ste već ovdje? 0
Jak dlouho tu zůstanete? Ko--k---u-o --ta--t-? Koliko dugo ostajete? K-l-k- d-g- o-t-j-t-? --------------------- Koliko dugo ostajete? 0
Líbí se Vám tady? Dop--a------m-se--v--e? Dopada li Vam se ovdje? D-p-d- l- V-m s- o-d-e- ----------------------- Dopada li Vam se ovdje? 0
Jste tu na dovolené? Je-te l- --dj- n--g-diš--em o--o-u? Jeste li ovdje na godišnjem odmoru? J-s-e l- o-d-e n- g-d-š-j-m o-m-r-? ----------------------------------- Jeste li ovdje na godišnjem odmoru? 0
Přijďte ke mně někdy na návštěvu! P---e--te me--e---m! Posjetite me jednom! P-s-e-i-e m- j-d-o-! -------------------- Posjetite me jednom! 0
Tady máte mou adresu. Ovo-je-m----a-re-a. Ovo je moja adresa. O-o j- m-j- a-r-s-. ------------------- Ovo je moja adresa. 0
Uvidíme se zítra? Ho--mo--i-s- sut-a--i-j--i? Hoćemo li se sutra vidjeti? H-ć-m- l- s- s-t-a v-d-e-i- --------------------------- Hoćemo li se sutra vidjeti? 0
Mrzí mě to, ale už mám v plánu něco jiného. Ž---mi ----im-m-ve- -u--a-ne-t--do--v-ren-. Žao mi je, imam već sutra nešto dogovoreno. Ž-o m- j-, i-a- v-ć s-t-a n-š-o d-g-v-r-n-. ------------------------------------------- Žao mi je, imam već sutra nešto dogovoreno. 0
Čau! Ć--- - Zbo-o-! Ćao! / Zbogom! Ć-o- / Z-o-o-! -------------- Ćao! / Zbogom! 0
Na shledanou! Do-iđ-n--! Doviđenja! D-v-đ-n-a- ---------- Doviđenja! 0
Tak zatím! D--u--o-o! Do uskoro! D- u-k-r-! ---------- Do uskoro! 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Abeceda

Pomocí jazyka jsme schopni se dorozumět. Můžeme říci jiným, co si myslíme nebo co cítíme. Stejnou funkci má i písmo. Většina jazyků má své písmo. Písmo tvoří znaky. Tyto znaky mohou vypadat různě. Základem většiny druhů písma jsou písmena. Takovému písmu říkáme abeceda. Abeceda je organizovaná sada grafických znaků. Znaky se podle určitých pravidel spojují do slov. Každý znak se vyslovuje určitým způsobem. Pojem abeceda pochází z řečtiny. První dvě písmena v řečtině jsou totiž alfa a beta. Z dějin známe mnoho různých abeced. Již více než 3 000 let používají lidé písemné znaky. Dříve byly písemné znaky magickými symboly. Pouze několik lidí vědělo, co znamenají. Později znaky svůj symbolický charakter ztratily. Dnes již písmena svůj význam nemají. Dávají smysl teprve v kombinaci s jinými písmeny. Písmo jako např. čínština fungují jinak. Podobá se obrázkům a často znázorňuje to, co znamená. Když píšeme, kódujeme naše myšlenky. Používáme znaky, abychom zaznamenali své vědomosti. Náš mozek se naučil abecedu dekódovat. Znaky tvoří slova a slova vyjadřují myšlenku. Tímto způsobem je možné zachovat text po celá tisíciletí. A stále mu rozumět ….