Konverzační příručka

cs Spojky 1   »   bs Veznici 1

94 [devadesát čtyři]

Spojky 1

Spojky 1

94 [devedeset i četiri]

Veznici 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bosenština Poslouchat Více
Počkej, až přestane pršet. Če--j -o- k-š- -e pr-s---e. Č---- d-- k--- n- p-------- Č-k-j d-k k-š- n- p-e-t-n-. --------------------------- Čekaj dok kiša ne prestane. 0
Počkej, až budu hotov / hotová. Čekaj d-k--av---m. Č---- d-- z------- Č-k-j d-k z-v-š-m- ------------------ Čekaj dok završim. 0
Počkej, až přijde zpátky. Če--j dok-s--o- -e---ati. Č---- d-- s- o- n- v----- Č-k-j d-k s- o- n- v-a-i- ------------------------- Čekaj dok se on ne vrati. 0
Čekám, až mi uschnou vlasy. J- -e-am-do---- -e--o-a ---osu-i. J- č---- d-- m- s- k--- n- o----- J- č-k-m d-k m- s- k-s- n- o-u-i- --------------------------------- Ja čekam dok mi se kosa ne osuši. 0
Čekám, až ten film skončí. Ja -eka- -o- s- ------- z--rši. J- č---- d-- s- f--- n- z------ J- č-k-m d-k s- f-l- n- z-v-š-. ------------------------------- Ja čekam dok se film ne završi. 0
Čekám, až bude na semaforu zelená. Ja -e--m d-k -a se-a-or- n----de--ele--. J- č---- d-- n- s------- n- b--- z------ J- č-k-m d-k n- s-m-f-r- n- b-d- z-l-n-. ---------------------------------------- Ja čekam dok na semaforu ne bude zeleno. 0
Kdy pojedeš na dovolenou? Kada p-----š--a godiš----odmo-? K--- p------ n- g------- o----- K-d- p-t-j-š n- g-d-š-j- o-m-r- ------------------------------- Kada putuješ na godišnji odmor? 0
Ještě před letními prázdninami? J---p---e ljet-o---a-p----? J-- p---- l------ r-------- J-š p-i-e l-e-n-g r-s-u-t-? --------------------------- Još prije ljetnog raspusta? 0
Ano, ještě než začnou letní prázdniny. D-,---- pr-j-----o p--n----e-ni --spu--. D-- j-- p---- n--- p---- l----- r------- D-, j-š p-i-e n-g- p-č-e l-e-n- r-s-u-t- ---------------------------------------- Da, još prije nego počne ljetni raspust. 0
Oprav tu střechu, než začne zima. Po-ra-i krov, -r-j--nego -t- po----z--a. P------ k---- p---- n--- š-- p---- z---- P-p-a-i k-o-, p-i-e n-g- š-o p-č-e z-m-. ---------------------------------------- Popravi krov, prije nego što počne zima. 0
Umyj si ruce, než si sedneš ke stolu. Ope-- ru-e- prije n-go -to ----neš--- --o. O---- r---- p---- n--- š-- s------ z- s--- O-e-i r-k-, p-i-e n-g- š-o s-e-n-š z- s-o- ------------------------------------------ Operi ruke, prije nego što sjedneš za sto. 0
Zavři okno, než půjdeš ven. Za--o-- p----r- --i-e -ego--t- -za---. Z------ p------ p---- n--- š-- i------ Z-t-o-i p-o-o-, p-i-e n-g- š-o i-a-e-. -------------------------------------- Zatvori prozor, prije nego što izađeš. 0
Kdy přijdeš domů? K--- će- ---i k---? K--- ć-- d--- k---- K-d- ć-š d-ć- k-ć-? ------------------- Kada ćeš doći kući? 0
Po vyučování? N--o- na-t---? N---- n------- N-k-n n-s-a-e- -------------- Nakon nastave? 0
Ano, poté, co skončí vyučování. D-,--akon š-o--e-na-ta-- z-vrši. D-- n---- š-- s- n------ z------ D-, n-k-n š-o s- n-s-a-a z-v-š-. -------------------------------- Da, nakon što se nastava završi. 0
Poté, co se mu stal úraz, už nemohl pracovat. N--on-----je --a---e---du- -n-v-še -ij----gao----i--. N---- š-- j- i--- n------- o- v--- n--- m---- r------ N-k-n š-o j- i-a- n-z-o-u- o- v-š- n-j- m-g-o r-d-t-. ----------------------------------------------------- Nakon što je imao nezgodu, on više nije mogao raditi. 0
Poté, co přišel o práci, odešel do Ameriky. Nako--što-j- -z--b-o p--a-, -- -e o---a- u Am---k-. N---- š-- j- i------ p----- o- j- o----- u A------- N-k-n š-o j- i-g-b-o p-s-o- o- j- o-i-a- u A-e-i-u- --------------------------------------------------- Nakon što je izgubio posao, on je otišao u Ameriku. 0
Poté, co odešel do Ameriky, zbohatnul. Na-on š-o--e---iš-- u-A--r------n--e-o--ga-io. N---- š-- j- o----- u A------- o- s- o-------- N-k-n š-o j- o-i-a- u A-e-i-u- o- s- o-o-a-i-. ---------------------------------------------- Nakon što je otišao u Ameriku, on se obogatio. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se naučit dva jazyky najednou

Znalost cizích jazyků je stále důležitější. Mnoho lidí se učí nějaký cizí jazyk. Na světě ale existuje mnoho zajímavých jazyků. Proto se lidé učí více jazyků najednou. Když děti vyrůstají v dvoujazyčném prostředí, není to většinou žádný problém. Jejich mozek se naučí oba jazyky automaticky. Když jsou pak starší, vědí, co do kterého jazyka patří. Dvoujazyční jedinci znají typické rysy obou jazyků. U dospělých je to jiné. Nemohou se naučit dva jazyky současně tak snadno. Kdo se chce naučit dva jazyky, měl by pamatovat na jedno pravidlo. Nejprve je důležité mezi sebou oba jazyky porovnat. Jazyky, které spadají do stejné jazykové rodiny, jsou často velmi podobné. To může vést k jejich zaměňování. Je tedy smysluplné oba jazyky přesně analyzovat. Můžete si například udělat seznam. Do něj si můžete zapisovat podobnosti a rozdíly. Mozek je tak nucen pracovat intenzivně s oběma jazyky. Lépe si pak pamatuje, jaké mají oba jazyky zvláštnosti. Měli byste si také pro každý jazyk zvolit různé barvy tužek a desek. Snadněji tak oba jazyky odlišíte. Když se člověk učí dva zcela různé jazyky, je to jiné. U rozdílných jazyků nehrozí nebezpečí záměny. V tomto případě je nebezpečné oba jazyky porovnávat! Bylo by lepší porovnat tyto jazyky se svou mateřštinou. Jakmile mozek tento kontrast rozpozná, bude se učit efektivněji. Je také důležité, abyste se oba jazyky učili se stejnou intenzitou. Teoreticky je ale mozku jedno, kolik jazyků se učí…